Ostravský rodák má za sebou skvělou seznu. Dokázal se protlačit do základní sestavy slavného italského celku. Střílel góly, sbíral asistence, získal si důvěru trenéra Ancelottiho.
- Zraněného Jiránka nahradí Hübschman - čtěte ZDE
- Legendární Giggs: Ještě Česko a pak končím - více ZDE
Navíc jako třetí Čech v historii zvedl nad hlavu "ušatý" pohár určený vítězi Ligy mistrů.
Jaký je to pocit držet pohár pro vítěze Ligy mistrů?
Pocit je to samozřejmě krásný, vyhrát Ligu mistrů se nestává každý den, byl to můj největší životní úspěch. Ten večer, když jsem držel pohár nad hlavou, byl opravdu výjimečný. Oslavovali jsme vítězství se spoluhráči na hřišti, radovali se společně, jsem velmi rád, že jsme u toho byl.
Jak vlastně oslavy probíhaly?
Takový úspěch pořádně neoslavit by byla asi chyba. Slavit se začalo hned po zápase a pokračovali jsme následující dva tři dny, ale pak to všechno muselo skončit, v sobotu jsme již hráli další ligový zápas v Regině.
Dále čtěte:
- Baroš nehrál, ale na Wales si věří - čtěte ZDE
- Brückner: Vím, jak ve Walesu hrát nesmíme - čtěte ZDE
- Pecka si gól prý schoval na Wales - čtěte ZDE
- 5 klíčových momentů, proč je Sparta mistrem - čtěte ZDE
- Jak fotbalový mistr vybojoval a slavil titul - čtěte ZDE
- Rádi sázíte? Naši experti vám poradí. - čtěte ZDE
Klub pro vás přichystal slavnostní jízdu otevřeným autobusem, nebylo to až nebezpečné, o Italech je známo, že dokáží být hodně divocí?
Žádné nebezpečí doufám nehrozilo, i když máte pravdu, oslavy byly obrovské. Ve čtvrtek se jelo autobusem na náměstí, které bylo plné lidí, ale všude nás doprovázely bezpečnostní složky, tak se snad nemohlo nic stát.
Říkáte, že oslavy byly veliké, zažil jste ve své kariéře někdy větší?
Určitě nezažil, už tím že to bylo moje první vítězné finále, protože do minulého týdne jsem v kariéře ještě nikdy nic nevyhrál, tak to bylo opravdu velké a nemůžu to s ničím porovnat. V pátek se slavilo na stadionu, na kterém bylo 60 tisíc nadšených lidí, zůstali jsme až do půlnoci, bylo to nádherné.
Existuje nějaký režim podobný třeba zvykům z NHL, že byste si mohli pohár vzít na pár dní s sebou domů?
Žádný takový režim není, ale během těch dvou tří dnů oslav trofej neustále kolovala mezi spoluhráči, takže jsem si ji užil.
Mluvil jste po samotném zápase s nejbližší rodinou?
Nemluvil. Po utkání to bylo hodně hektické, dlouho se slavilo v kabině a rodina měla hned po zápase připravené letadlo, takže museli hned po konci odletět domů.
Viděl jste už záznam toho utkání?
Na to nebyl čas, měli jsme připravených hodně akcí s fanoušky, oslavovalo se, v sobotu byl ligový zápas, v neděli jsme se vraceli zpátky do Milána a v pondělí už jsem letěl domů, takže jsem to ještě pořádně neviděl.
Je těžké vrátit se po tak velkém úspěchu zpátky do obvyklých fotbalových kolejí, čeká vás reprezentace, dohrávala se liga?
Myslím si, že to u mě problém není. Sice jsme oslavovali, ale všichni jsem profesionálové a věděli jsme, že hrajeme ligu s Reginou. Lehkou únavu cítím, ale do utkáni ve Walesu je dost času dobře potrénovat a dostat se do optimální pohody.
V sobotu vás čeká důležitý kvalifikační zápas, co od něj očekáváte?
Bude to určitě velmi těžké, Wales je nepříjemný soupeř, což dokázal i v prvním střetnutí v Teplicích, kdy jsme se na výhru hodně nadřeli. Na sobotu se musíme dobře připravit, vypadá to, že kluci jsou všichni zdraví, tak snad uděláme nějaký přijatelný výsledek, protože si už nesmíme dovolit ztrácet body.
Říkal jste, že s Walesem jste měli v prvním zápase hodně práce, čím to podle vás bylo?
Wales má velmi kvalitní mužstvo, plné zkušených fotbalistů. Nejsou to pouze Giggs s Bellamym na koho si musíme dát pozor i další hráči se zkušenostmi z Premier league dokáží být hodně nebezpeční.
V dnešním fotbale už není slabých týmu, což se potvrdilo v Teplicích. V sobotu se na okénka v obraně, která jsou Velšané schopni využít, musíme soustředit a nepouštět je tak do žádných šancí.
V české obraně dochází poslední dobou k častým změnám, může to být jeden z důvodů, proč není defenziva tak kompaktní, jak tomu bývalo zvykem v posledních letech?
Těch zranění je opravdu hodně a sehrávat se s novými spoluhráči je vždy trochu problém. Poslední roky byla obrana českého týmu většinou stabilní, ale bohužel, teď je situace jiná a my se s tím musíme poprat. Určitě to může být jeden z důvodů, proč se nám poslední dobou moc nedaří.
Od posledního reprezentačního srazu se lehce změnil režim v kabině, bydlíte v jiném hotelu. Nevadí vám ty změny?
My jako hráči tyto změny respektujeme, není v tom vůbec žádný problém bydlet v jiném hotelu. Navíc je staronovou součástí týmu Karel Poborský, který nám může velmi pomoc a poradit. Věříme, že teď už to bude jen pozitivní.
Jak byste shrnul své působení v AC Milán z vašeho pohledu?
Začátky v AC nebyly jednoduché, nehrál jsem, byl jsem pořád na lavičce, ale zaťal jsem zuby a bojoval jsem. Řekl jsem si, že se to musí jednou obrátit, což se stalo. Tenhle rok musím hodnotit jen pozitivně, odehrál jsem spoustu utkání, v klubu si mě vážili, střílel jsem góly, měl jsem asistence, vyhráli jsme Ligu mistrů, takže po této stránce jsem maximálně spokojený.
Po zápase s Walesem vám začíná dovolená. Těšíte se?
Určitě těším. Myslím, že si po letošní dlouhé a náročné sezoně dovolenou zasloužím. Plánujeme ji s rodinou strávit někde u moře, ale kde, to si nechám pro sebe.
