S touto bilanci překonal rekord jiného Kanonýra Iana Wrighta. "Nejsem ale takový dravec v zakončení jako byl on," řekl však listu The Mirror. "Kouč Wenger mě znal jako středního útočníka, já jsem ale pak hrál na křídle. Bylo legrační, když mě sem přivedl a lidé pak dlouho říkali, že prostě nejsem rozený 'zabiják'. Stále jím nejsem, ale dávat góly mě baví a myslím, že to umím," dodal Henry.

Během úterního klání o případném "nedostatku zabijáckého instinktu při zakončení" moc nepřesvědčoval. Po šestitýdenní pauze zaviněné zraněním se vrátil do sestavy londýnského celku ve velkém stylu. Někdy sice působí na hřišti nezúčastněně, jako by bez zájmu, to ale nebyl případ pražského večera.

"Lidé občas pochybují, jestli mám ještě chuť hrát za Arsenal. Ano, mám. Vždy, když obléknu dres Kanonýrů, odevzdám na hřišti všechno. Hraji naplno, dávám do hry celé srdce. Aby taky ne, vždyť pro fotbal žiji," vyznal se po návratu do Londýna.