Na úspěšné loňské sezoně, v níž Hearts ke druhému místu v lize přidali i triumf v domácím poháru, se podílela čtveřice Čechů. Z kvarteta Roman Bednář, Michal Pospíšil, Rudolf Skácel a Luděk Stracený ale mohou proti Spartě nastoupit pouze první dva jmenovaní.
Zatímco Skácel, jenž se stal s 16 góly jednou z největších hvězd týmu, dal po sezoně přednost anglické druhé lize a upsal se Southamptonu, někdejší hráč Sparty Stracený se neprobojoval do prvního mužstva. Stejně dopadl i slovenský obránce Martin Petráš, a tak jediným bývalým sparťanem v klubu zůstal útočník Pospíšil.
Za proměnou Hearts z průměrného celku na ambiciózní tým s pohárovými ambicemi stojí především litevský milionář Vladimir Romanov, který se stal loni v únoru majoritním akcionářem čtyřnásobného skotského mistra. Ten vedle získání řady posil výrazně promluvil i do trenérského postu.
Romanov nejprve nahradil klubovou legendu Johna Robertsona koučem Georgem Burnleym. I přes skvělý start Hearts do loňského ročníku vydržel Burnley na lavičce jen pár měsíců, než ho loni v listopadu vystřídal Graham Rix. Ani Rix se však v Hearts příliš neohřál - v březnu byl nahrazen Romanovovým krajanem Valdasem Ivanauskasem.
Celek z Edinburghu vznikl již v roce 1874 a o několik let později stál u zrodu skotské ligy. V letech 1895 a 1897 vybojovali Hearts své první dva tituly, další dva přidali až o půl století později. Po většinu času se však klub, který již od roku 1886 hraje domácí zápasy na stadionu Tynecastle, krčil ve stínu Celtiku Glasgow a Glasgow Rangers.
Po zúžení české "mafie" tvoří nejsilnější legionářskou skupinu v týmu Litevci v čele s útočníkem Edgarasem Jankauskasem. Vínovo-bílé barvy Hearts vyznává i řecký obránce Panajotis Fisas, reprezentační zkušenosti mají také domácí hráči brankář Craig Gordon, obránce Steven Pressley či záložníci Paul Hartley a Neill McCann.
Optimální sestava: Gordon - Neilson, Pressley, Berra, Fisas - Mikoliunas, McCann, D. Česnauskis, Hartley - Bednář, Jankauskas.
Slavia a Tottenham mají společného majitele ENIC
Prvotřídního soupeře Tottenham Hotspur, který chce na úspěšnou sezonu v Premier League navázat i tažením ve fotbalové Evropě, dostala pro Pohár UEFA pražská Slavia. Pátý klub loňského ročníku anglické soutěže, který na slavnější a čtvrtý Arsenal ztratil pouhé dva body, vykázal za loňský rok i vysoký obchodní zisk, což firmě ENIC, jež vlastní i Slavii, umožňuje zajímavé nákupy. Z červenobílého dresu vysvlékli "Kohouti" nedávno i svou současnou gólmanskou dvojku Radka Černého.
Dvojnásobný vítěz Poháru UEFA z let 1972 a 1984, jenž prohrál ve finále ročníku 1974, patří k anglickým fotbalovým klenotům. Roku 1963 dobyl i Pohár vítězů pohárů, když deklasoval Atlético Madrid 5:1.
Stabilní finanční situace klubu s kohoutem ve znaku, jenž mimo jiné podepsal rekordní sponzorskou smlouvu se sázkařským kolosem Mansion, umožňuje udržet silný kádr. Jeho hlavní hvězdou je irský útočník Robbie Keane, jenž v uplynulém roce nasázel 16 branek stejně jako velebený Wayne Rooney.
Mladý záložník Aaron Lennon, jenž experty zaujal přímočarostí, byl jedním ze čtveřice anglických reprezentantů na MS v Německu. Doplnili jej Jermaine Jenas, Michael Carrick (odešel do Manchesteru) a brankář Paul Robinson, přičemž doma jako náhradníci Albionu zůstali i Jermain Defoe s bekem Michaelem Dawsonem. MS okusil i Korejec I Jong-pchjo. Známými jmény jsou Edgar Davids či zraněný Ledley King.
Velkými posilami pro nový ročník jsou bulharský "dělostřelec" Dimitar Berbatov, záložník Didier Zokora z Pobřeží slonoviny nebo levý bek Benoit Assou-Ekotto, nákup z Lens. Letos v lednu byl na testech v Anglii i mladý slávistický obránce Marek Suchý.
Legend, které londýnským klubem prošly, je řada. Nejlepším hráčem všech dob byl zvolen Glenn Hoddle, v paměti zůstávají i Chris Waddle, Gary Lineker, střelec Clive Allen, Steve Archibald nebo geniální, avšak problémový Paul Gascoigne. V nedávné době zde ze známých hráčů působili Jürgen Klinsmann, David Ginola, Serhij Rebrov, Les Ferdinand, Kasey Keller či Christian Ziege. Půl roku tu v sezoně 2004/05 usiloval o místo i David Limberský.
Klub v Tottenhamu byl založen již v roce 1882. Již roku 1895 se plně profesionalizoval a stal se pravidelným účastníkem nejvyšší domácí soutěže. V letech 1951 a 1961 se na stadionu v High Road, jenž dnes nese jméno White Hart Lane a po modernizaci pojme 36.240 diváků, radovali z ligového prvenství.
Tradiční klub byl několikrát ve své dlouhé historii i vicemistrem země, osmkrát získal Anglický a třikrát Ligový pohár - naposledy v sezoně 1998/99. V nedávných letech však rozhodně nepatřil k top týmům na ostrovech, ale s trenérem Hoddlem se lepšil, o čemž postupně svědčí čtrnácté, desáté a deváté místo. Hotspur, což značí zbrklouny a zkráceně kohouty, už špatně rozhodně nehrají.
Zlomem byla loňská pouť, kdy svěřenci Nizozemce Martina Jola až do porážky s West Hamem - spekulovalo se oslabení z otravy jídla - drželi překvapivou čtvrtou příčku. Po letech se Tottenham vrátil do boje o evropské poháry a může vzpomínat na dvě letitá klání s pražskými týmy: ve čtvrtfinále PMEZ 1961/62 přehrál Duklu po výsledcích 0:1 a 4:1, ve 3. kole Poháru UEFA 1984/85 mu nestačili ani Bohemians (2:0 a 1:1). Těžký úkol má před sebou nyní i Slavia.
Optimální sestava: Robinson - Assou-Ekotto, Dawson, Davenport, Lee - Lennon, Jenas, Tainio (Zokora), Davids - Berbatov, Keane (Defoe).
Olympique Marseille se v evropských pohárech daří
Francouzský klub Olympique Marseille se po krátkém vyhnanství z ligy opět zabydlel mezi evropskou špičkou. Po úplatkářském skandálu z poloviny 90. let nabral klub druhý dech a od té doby se dvakrát dostal do finále Poháru UEFA. Na domácí ligový trůn si však v nové éře brousí zuby marně, na něm neochvějně sedí Lyon.
Zásluhou multimilionáře Bernarda Tapieho vyrostl Olympique Marseille na konci osmdesátých let v evropský velkoklub. V roce 1991 mu triumf v Poháru mistrů unikl až po penaltovém rozstřelu. O dva roky později ale soutěž pod novým názvem Liga mistrů ovládl. Hvězdy a pozdější mistři světa v čele s Didierem Deschampsem či Marcelem Desaillym však záhy poznaly odvrácenou stranu Tapieho vlády.
Úplatkářský skandál hon za trofejemi utnul. Po jeho provalení následoval výprodej hvězd, vyloučení z pohárové Evropy a pád do druhé ligy. Olympique Marseille se z toho ale dokázal rychle oklepat. Již v roce 1998, kdy celá Francie slavila největší fotbalový úspěch na domácím šampionátu, se klub z jihu země opět protlačil do pohárové Evropy.
Jeho tažení Pohárem UEFA odnesla například v prvním kole Sigma Olomouc, která si odvezla z Francie čtyřgólový příděl. Francouzský celek tehdy skončil těsně pod vrcholem, ve finále byla nad jeho síly Parma. Finálovou účast si Francouzi zopakovali i předloni.
V minulé sezoně se svěřenci trenéra Alberta Emona umístili na páté příčce a museli si postup do Poháru UEFA proklestit Pohárem Intertoto. V něm po dvou remízách přešli přes Dněpropetrovsk, stejně těsně rozhodli ve svůj prospěch i dvojutkání 2. předkola proti švýcarskému Young Boys Bern.
Hlavní síla současného týmu Marseille tkví v útoku. V kádru se podařilo udržel vicemistra světa Francka Ribéryho, navíc mu přišel pomoci reprezentační kolega Djibril Cissé z Liverpoolu. Ten se ale momentálně léčí ze zlomeniny nohy a obránci Mladé Boleslavi z něj strach mít nemusejí. Jméno ve fotbalovém světě si udělali také drobný kamerunský obránce Salomon Olembe či francouzský reprezentant Pegguy Luyindula. Naopak brankáři mistrů světa i Evropy Barthezovi skončila smlouva a klub jí s ním neprodloužil.
V jihofrancouzském městě si zahráli nedávno také dva Češi. V létě 2003 sem přestoupili Rudolf Skácel a Štěpán Vachoušek. V sezoně, kdy si klub zahrál i zápasy Ligy mistrů a dostal se do finále Poháru UEFA, se čeští legionáři pohybovali na hranici základní sestavy a lavičky náhradníků. Víc si zahrál Vachoušek, ale prohraný finálový zápas s Valencií sledoval jen z lavičky náhradníků.
Klub byl založen v roce 1898 a dosud získal deset mistrovských titulů. Své domácí zápasy hraje na stadionu Vélodrome, který má po rekonstrukci kapacitu 60.000 diváků. Na český fotbal nemají v Marseille moc dobré vzpomínky, v roce 1991 je pražská Sparta připravila o účast v Lize mistrů.
Optimální sestava: Carrasso - Beye, Zubar, Cesar, Taiwo - Lamouchi, Oruma, Ribéry, Maoulida - Pagis, Niang.
Fotbalisté CZ Bělehrad kdysi byli nejlepším klubem Evropy
Čerstvou zkušenost s fotbalisty Crvene Zvezdy Bělehrad mají čeští ligoví šampioni z Liberce, kteří svému soupeři v prvním kole Poháru UEFA podlehli v červencové přípravě 0:3. Góly srbského mistra tehdy dali Čirič a Žigič, který se trefil dvakrát.
Soupeř Severočechů sice již v pohárové Evropě ztratil punc elitního týmu, který nosil v 90. letech minulého století, přesto má stále co nabídnout. Letos mu stejně jako Liberci unikl postup do Ligy mistrů v třetím předkole, v němž dvakrát nestačil na AC Milán (0:1 a 1:2), jenž před čtyřmi lety zastavil i liberecký tým.
Klub, jenž v nedávné minulosti dokázal porážet nejlepší západoevropská mužstva, si tak opět zahraje jen Pohár UEFA. Loni Crvena Zvezda postoupila na úkor Bragy do 2. kola, jenže v pětičlenné skupině skončila třetí a pohárová soutěž pro ni skončila. V sezoně 2004/05 Srby vyřadil hned v 1. kole petrohradský Zenit (0:4 a 1:2) koučovaný Vlastimilem Petrželou.
Crvenu Zvezdu založili po skončení války v roce 1945 studenti bělehradské univerzity. Od té doby nasbíral tým již 24 mistrovských titulů, což z něj dělá nejúspěšnější mužstvo země.
Nejslavnější okamžiky přinesl týmu rok 1991, v němž jeho fotbalisté vystoupili vítězstvím v PMEZ, dnešní Lize mistrů, až na evropský vrchol. Finálový duel s Olympique Marseille tehdy skončil bez branek, s penaltami pak lépe naložili hráči Crvene Zvezdy (5:3). Fantastický úspěch posléze podtrhli i ziskem Interkontinentálního poháru po vítězství nad chilským týmem Colo Colo (3:0).
Další trofej měl klub na dosah v roce 1979. Ve finálovém dvojutkání Poháru UEFA však uspěli hráči Borussie Mönchengladbach (0:1 a 1:1).
Více mezinárodních úspěchů klub ve své nejslavnější éře neposbíral hlavně kvůli nepřetržitému výprodeji hráčů a zejména válce v bývalé Jugoslávii, která uvrhla do izolace nejen tamní fotbal.
Crvena Zvezda chrlila jeden talent za druhým. Jména jako Dragan Džajič, Dragan Stojkovič, Robert Prosinečki nebo Darko Pančev zdobila soupisky evropských velkoklubů. Mezi slavné osobnosti předchozích generací patří romský záložník Dragoslav Šekularac či útočník Bora Kostič, nejlepší klubový střelec. Největší hvězdou současného kádru je reprezentační útočník Nikola Žigič.
Klub hraje své zápasy na takzvané Marakaně, kde se jako na prvním východoevropském stadionu sehrálo finále významné evropské pohárové soutěže (PMEZ 1973).
Optimální sestava: Randželovič - Basta, Pantič, Gueye, Biševac (Andjelkovič) - Kovačevič, Milovanovič, Georgijev, Jankovič - Djokič, Žigič (Purovič).