"Ženský hlas" Ester Kočičková si na simultánní tlumočení přizvala herce Stanislava Helenu. A sportovní komentář pojala v duchu typických debat fotbalových znalců - nebylo jí svaté nic. Když začali Češi prohrávat, tak už ani tým kouče Karla Brücknera.

Jak to celé začalo? Kromě obvyklé formule: "Dámy a pánové, chlapci a děvčata" samozřejmě představením komentátorů. Tedy - údajných zástupců Spolku za popularizaci fotbalu. A: skupinovou meditací. "Vážení diváci, pojďme si udělat takovou tichou meditaci. Zavřete si oči, pojďme se dostat do alfa vln a vizualizujme si, že dnes vyhrajeme."

Ve stejný okamžik s ní vizualizovaly desítky tisíc lidí u televizních obrazovek či tisíce, které se sešly ke společnému prožívání fotbalového drama na Staroměstském náměstí. Ano: Vizualizace, jaké to bude, až Češi postoupí, byla včera v zemi hromadná.

Probíhá sedmá minuta hry a Kočičková slovy - i očima - posouvá míč z českých kopaček do italské branky. Nějak to nezabírá. Komentátorka pro to nemá pochopení: "Za sedm minut se může narodit dítě, může vás porazit auto, ale naši chlapci neudělají nic," protahuje svým hlubokým hlasem.

Nastal čas, aby se komentátorské duo přeměnilo v průvodce světem fotbalu a osvětlilo divákům se sluchátky na uších, jak to ve fotbale chodí. Jedovatě glosují cokoli: Od dresů přes účast partnerek fotbalistů na mistrovství až po přitažlivost českých hráčů. "Nechápu, proč mají manželky a přítelkyně jezdit do míst turnaje vysilovat naše hráče. Musí se pak pelešit, že, místo, aby sbírali síly na zápas, že," mudruje Kočičková.

Málem! Češi jsou před soupeřovou brankou! Vypadá to....a není. Gól našim zase utekl. Lidé se chytají za hlavy, nadávají na nepřejícnost štěstěny. Po svém; tedy pořádně na tvrdo, nadává i Kočičková: "Tady je taková příležitost a bílý hráč je tam sám, vidíte ho? Von to kop´ úplně do prdele!? Oni ti hoši celý život nedělají nic jiného než fotbal a pak ten míč kopnou do prdele."Ano. Tyhle glosy už zřejmě každý někdy slyšel.

První gól. Bohužel ne český. Zato do české brány. 26. minuta a boduje italský útočník Materazzi. Kočičková hrobovým hlasem pronáší: "Je to tady!" A pak sekne k Italům: "No abyste se neposrali." Opravdu se radují nějak moc a vlastně nevkusně, nezdá se?

Kočičková analyzuje důvody, proč Italové skórovali. Dochází k překvapivému zjištění: Češi podcenili duchovní přípravu. "Ano. Já se obávám, že oni duchovně nepracovali. Že ani v tom kostele v neděli nebyli. Naši nejsou schopni se pomodlit, ale Italové, to jsou pánbíčkáři. Tam se za ně někde na Sicílii modlí celá vesnice." Sál se směje a čeká, na jaká další klišé si moderátorka vzpomene.

Končí první poločas a Kočičková se rozhodne nabídnout osudu hru něco za něco: "Špagetáři! Já už si pizzu nikdy nedám. Jestli prohrajeme, já už si to nedám."

Začátek druhého poločasu. Komentátorka začíná charakteristikou týmu protivníka. Lichotky se rozhodla vynechat. Vlastně je hrozně nelichotivá: "Italové jsou banda fašistů, cikánů a špagetožroutů. To je svoloč. A ten Baroš je rozčiluje, protože vypadá jako Ital a oni tomu nerozumí."

"A pendolíni," přidává Helena. "To jsou hezouni. V obličejích nemají nic jiného než sex a rychlá auta."

Zdánlivě nepochopitelná vsuvka. Oba komentátoři několik minut zpívají o netopýrech.

Přitom v 53. minutě přichází velká gólová šance italských fotbalistů!

Ester k Helenovi: "Toho si nevšímejte. Nenechte se rušit a pokračujte. Zpívejte!"

To nám Filippo Inzaghi neměl dělat. V osmdesáté třetí minutě dává druhý gól.

Někteří diváci předčasně opouštějí sál.

Kočičková "pláče".

"Já jsem tady promeditovala troje boty. Co ti chlapci, kteří chtějí být fotbalisty, ke komu budou vzhlížet?," pokládá Ester řečnickou otázku. "Vždyť to je úplně zničená generace. Se dají na tenis!"

Zápas končí. Trenéři se objali, diváci políbili. Ester Kočičková se Stanislavem Helenou ovšem reptají. Prý: "Kdyby Češi vyhráli, komentovalo by se utkání lépe."