Oba fotbalisté, kteří z Baníku přestoupili do Sparty, si v pondělním utkání na ostravském hřišti neužili ani chvilku klidu: fanoušci je při každém kontaktu s míčem zahrnuli ohlušujícím pískotem.
Poslední z bývalých baníkovců Zdeněk Pospěch měl přitom celých 90 minut klid a při závěrečném střídání mu tribuna dokonce zatleskala. "Bylo to jako pohlazení," řekl Pospěch po utkání novinářům. "Jsem rád, že na mě nepískali. Určitě to není nic příjemného," dodal.
Řepka s Matušovičem byli už od nástupu na trávník terčem posměšných vzkazů. "Srdce Sparťana, kůže chameleona," rozvinuli ostravští ultras na tribuně obří transparenty. Výtvor autoři doprovodili kreslenými portréty obou bývalých ostravských fotbalistů.
Fanoušci Baníku Matušovičovi ani Řepkovi nemohou odpustit výroky, kterými po odchodu z klubu téměř popřeli svou ostravskou minulost. "Uvažoval jsem, že se do Ostravy někdy vrátím, ale nevím, jestli to stojí za to. Asi není reálné, že by se to někdy ještě zlepšilo. Celá Ostrava mi vyčítá věty, které jsem nikdy neřekl," hájil se Matušovič.
Atmosféra na stadionu ho zamrzela. "Je mi to líto," prohlásil.
Trojice bývalých Ostravanů svůj současný celek nemotivovala žádnou zvláštní prémií. "Chtěli jsme to v klidu odehrát, zvítězit a neprovokovat lidi," pronesl Řepka.
Řízný stoper, který z Ostravy odešel už před deseti lety, lepší uvítání od diváků ani nečekal. "Strašně moc jsem se těšil, ale počítal jsem s tím. Možná jsem to čekal i horší podle toho, jak mi to Maty (Matušovič) líčil před zápasem," tvrdil Řepka, který má na Ostravu pořád silné vazby.
Ve městě vlastní podnik na vyhlášené Stodolní ulici, koupil si tu dům a hlavně manželka do Ostravy často dojíždí. "Na město jsem pořád nezanevřel, o nějaké antipatii nemůže být řeč. Sparta mě ale poslala ven do zahraničí, dala mi hodně a neměl jsem důvod, proč bych měl mluvit o Baníku dál," obhajoval se Řepka.
