Seefeld (od našeho zvláštního zpravodaje) - Marek Jankulovski patří k nejzkušenějším fotbalistům v českém výběru. Letos se zúčastní již třetího evropského šampionátu v řadě a zdá se, že nemusí zůstat jen u toho.
Po druhém tréninku v Seefeldu byl v dobré náladě. Zavzpomínal na své dávné začátky v reprezentaci, ale především upozornil, že ještě nehodlá národní tým opustit. "Nikdy jsem neřekl, že v reprezentaci končím," prohlásil hráč AC Milán na úterní tiskové konferenci.
Čtěte také: Švýcaři? Trochu jako Slováci, smál se Sionko
Marku, poprvé jste jel na mistrovství Evropy před osmi roky. Co se od té doby změnilo?
Samozřejmě změna tam je. Když jsem začínal, tak mi bylo 23. Postupem času přibyly zkušenosti. Čas plynul a teď patřím k nejstarším hráčům.
Jak na to léto vzpomínáte?
Musel jsem zrušit dovolenou. Bylo toho strašně moc, nejdřív mistrovství jednadvacítek, potom Euro a ještě olympiáda. Vzpomínám na to ale rád, tam jsem načal reprezentační kariéru.
Co bylo vaším největším zážitkem?
Poprvé jsem se seznámil s hráči jako Berger, Šmicer, Nedvěd, Poborský, Němec. Bylo to zvláštní, protože jsem jim tykal.
Můžete říct, v čem jste se zlepšil a v čem naopak zhoršil?
Myslím, že za osm let jsem se jen zlepšoval. Tehdy jsem byl jen mladý kluk, začínal jsem a časem jsem nabíral více a více zkušeností. Našel bych tam jen pozitiva.
Poslední sezona ale nebyla z vašeho pohledu ideální. Už se cítíte v pořádku?
Věřím, že v sobotu bude koleno proti Švýcarsku ve stoprocentním stavu. Už je to třetí týden v přípravě, absolvoval jsem dva přátelské zápasy a teď to jen potřebuje více regenerace.
Ale celých devadesát minut jste neodehrál ani jednou. Proč?
Není to proto, že bych nevydržel. Z tohoto hlediska je to v pořádku. To byla domluva s trenérem, že budu hrát jen určitý úsek zápasu.
V pondělí se Italům zranil Cannavaro. Nebojíte se, že se vám může stát něco podobného?
Při tréninku na to hráči moc nemyslí. Ani by se nemělo, i když každý ví, že se do soubojů nejde na sto procent.
Jak vypadá regenerace po takovém zranění?
Před tréninkem začínám čtvrt hodiny jezdit na kole. Po tréninku jdu do vody, pak jsou tam nějaké masáže. Možností je hodně, pan Kolář mi s tím pomáhá.
Jako první vás čekají Švýcaři. Bude to klíčový zápas?
První zápas je důležitý. Všichni dobře víme, že je nutné se připravit. Věřím, že se nám povede. Pokud dobře odstartujeme, v týmu bude větší pohoda.
Co od tohoto utkání čekáte? Na koho si dát největší pozor?
Je to příjemné, hrát proti domácímu celku. Je to speciální zápas. Jedná se o celek, který nemá velké jména, ale zase má jedenáct kvalitních hráčů a bude mít za zády domácí publikum.
Řekl jste, že to bude váš poslední šampionát. Budete ho brát nějak zvláštně?
Nikdy jsem neřekl, že končím. Já jsem jen řekl, že se rozhodnu, co dál. Poslední evropský šampionát to pro mě asi je, takže určité kouzlo mít bude.
Jste z hlediska výsledku optimista, nebo pesimista?
Jsem optimista, každý fotbalista by ho měl mít, zvláště na takovém turnaji. Sebevědomí tam musí být. Každý chce dojít co nejdále.
A můžete i vyhrát?
Vyhrát něco v reprezentaci je ta největší meta. Kdyby se povedlo udělat nějaký výsledek, tak by to byl velký úspěch. Podřídíme vše tomu, abychom se o to poprali. Kdybychom došli tak daleko, tak bychom se tomu nebránili.
