Idylku dotváří pokojně se pasoucí krávy na vedlejších loukách.

Až doposud, necelé dva týdny do prvního zápasu s Chorvatskem, probíhalo pro obhájce titulu vše zcela hladce a šťastně. Možná až příliš.

Vyhýbala se jim jakákoliv zranění, nekonaly se tradiční spory, kdo by měl a neměl být v reprezentaci.

Dokonce i útočník Realu Madrid Ronaldo, dříve sužovaný zraněními a kritizovaný za svou nadváhu, se nyní zdá být hubenější.

Tréninky probíhaly v živé atmosféře, o niž se staralo na 5000 fanoušků.

Někteří komentátoři se však obávali, že to vše je příliš pěkné na to, aby to mohla být pravda. Dokonce se domnívali, že by Brazílii pomohla velká hádka, která by rozbila její důvěru a narušila poklid.

Blesk z čistého nebe

Brazilská idylka asi byla skutečně příliš pěkná, než aby to mohla být pravda. Narušila ji zpráva o zranění záložníka Edmílsona, jež přišla jako blesk z čistého nebe.

Devětadvacetiletý hráč Barcelony, který na minulém šampionátu chyběl pouze v jednom utkání svého týmu, vypadl ve středu 31. května z nominace kvůli zranění kolena.

Vedení týmu oznámilo, že Edmílsona nahradí na soupisce středopolař Mineiro z FC Sao Paulo. Třicetiletý hráč dosud ve dvou startech za brazilskou reprezentaci nasbíral jen 105 minut.

Čerstvý vítěz Ligy mistrů Edmílson, jenž dosud odehrál za národní tým 33 zápasů, si stěžoval na bolesti od druhého tréninku ve švýcarském Weggisu. Lékař brazilského mužstva José Luiz Runco uvedl, že vyšetření ukázala, že se nestihne včas zotavit.

Brazilci z pozice favorita neuspěli

Skeptici připomínají, že když Brazilci začali šampionát jako favorité, například v letech 1982 a 1990, vypadli ještě před semifinále.

Jejich poslední tři z rekordních pěti triumfů na MS byly vždy provázeny nepokoji a zmatky.

Před vítězným šampionátem roku 1970 v Mexiku byl uprostřed všeobecných obav z výsledku na poslední chvíli odvolán kouč Joao Saldanha a na jeho místo narychlo dosazen Mario Zagallo.

Největší brazilská hvězda: Ronaldinho | Foto: DPA

Ani před triumfem na MS 1994 v USA nešlo nic lehce, Brazílie například poprvé v historii prohrála v kvalifikaci na světový šampionát - 2:0 s Bolívií. Tehdy mužstvo vedl současný trenér Carlos Alberto Parreira.

Před posledním mistrovským titulem před čtyřmi lety, za trenéra Luize Felipa Scolariho, "kanárci" rovněž nepatřili mezi jasné favority. Kvalifikací se propotáceli a rok předtím je navíc z Copa America vyřadil podceňovaný Honduras. Větší šance se na MS 2002 dávaly Argentině, ta ale potom vypadla již v prvním kole.

Když se daří, není to neštěstí

Trenér Parreira se však škarohlídských předpovědí neobává. Získat šestý světový titul, navíc z pozice favorita, pro něj znamená novou výzvu.

"Často slyšíte, že mistrovství světa vyhrává tým, jemuž se na začátku příliš nevěřilo," uvědomuje si. "Ale pokud jde o mě, myslím, že  tabu jsou od toho, aby se překonala," neztrácí optimismus.

"Není to přece neštěstí, že jde všechno tak dobře. Je to výsledek práce a plánů ze strany hráčů i technického personálu." Na závěr sebevědomě dodává: "Chceme dokázat, že je možné vyhrát, i když začínáte jako favorit a vše se pro vás dobře odvíjí."