Praha - Josefa Boušku si možná pamatují hlavně dlouholetí fandové Sparty, Brna a Slavie, ovšem někdejší záložník s reprezentačními zkušenostmi je populární postavou i ve fotbalové Kostarice, která na současném světovém mistrovství světa kosí jednoho favorita za druhým.

S mužstvem Alajuela se totiž Bouška stal mezi lety 1986-1992 dvakrát mistrem země a finalistou významné jihoamerické soutěže Copa Interamericana. Mezi lety 2007-2011 zase v Kostarice trénoval. Nechybělo přitom mnoho, aby se dnes osmašedesátiletý Bouška stal trenérem národního mužstva, které nyní vede Kolumbijec José Pekerman. 

"Osmifinále? Tam už to asi bude kostarická konečná," věští Bouška v rozhovoru pro Aktuálně.cz brzký konec senzace šampionátu.

Čekal jste, že Kostarika už po dvou zápasech bude mít jistý postup do osmifinále?

Ve velice těžké skupině jsem Kostarice moc nevěřil. Proti Uruguayi se jí však podařilo překonat strach z výborného soupeře a s trochou štěstí dosáhla na nečekané vítězství. To ji psychicky pomohlo natolik, že si poradila i s nevalně hrající Itálií. Má věkově dobře složený tým, zkušené fotbalisty doplňují ambiciozní mladíci, jsou technicky na výši a velkou zbraní jsou jejich standardky, které využívají vysocí hlavičkáři.

Můžete po desetiletém působení v jejich zemi říci, co především se v jejich fotbalovém životě změnilo?

Za mého působení neznali dvoufázové tréninky ani posilovnu. Na domácí půdě se jim dařilo, ale venku byli poloviční, stýskalo se jim. Po mistrovství světa v roce 1990 v Itálii, kdy přes Švédy a Skoty postoupili ze základní skupiny, nastal fotbalový boom. Rodila se adaptace na profesionalismus, naučili živit se fotbalem. Většina hráčů odchází do správných evropských klubů, kde získává potřebné zkušenosti. Na trenérské lavičky předních klubů pak přicházejí zahraniční odborníci. Jsou psychicky silní, už se nebojí hrát v cizím prostředí a letos jim vychází i sázka na zahraničního kouče z Kolumbie.

Jaká bude podle vás jejich další cesta na právě probíhajícím MS?

Dnes nastoupí proti Anglii, která podala proti Uruguayi výborný výkon, ale štěstí se k ní otočilo zády. Je otázka, zda se bude chtít s šampionátem důstojně rozloučit. Pokud ano, tak vyhraje. V opačném případě může Kostarika uhrát zase dobrý výsledek. Bez šancí není ani v osmifinále, ale tam už to asi bude její konečná.

Kdo vás na letošním šampionátu nejvíc zklamal a naopak komu dáváte největší šance na přední umístění?

Zklamali mě především Španělé, ale také Italové. Jejich hráči mají za sebou velice náročnou sezonu, jsou unaveni, jejich těla by potřebovala spíš regeneraci. Naopak mezi kandidáty na medailové příčky řadím Brazílii, Argentinu, Francii, Německo, Belgii a Nizozemsko.  Ale kdo ví, fotbal přece nemá logiku, takže zase může překvapit někdo, s kým se pro závěrečné boje vůbec nepočítalo.