Letenský stadion byl ve varu jako už dlouho ne. Když přivedl rozhodčí Poll obě jedenáctky na trávník, vypukl takřka dvacetitisícový kotel v nadšení a začal hnát své borce na zteč. Jenže Češi se nenechali nadšenou atmosférou strhnout a začali opatrněji, než se čekalo.
Bylo na Norech, aby se pokusili napravit domácí zaváhání a ve třetí minutě měli k trefě hodně blízko. Pedersenův roh prošel po zemi až na pět metrů od české branky, kde se ho snažilo zasáhnout v chumlu několik kopaček, ale nakonec nejblíže byla ta Nedvědova a český kapitán míč odkopl do bezpečí.
Hosté nastoupili nakonec bez Grindheima, jehož nachlazení se ukázalo být vážnější, a tak ho ve středu hřiště zastoupil Strömstad. A záložní řada Norů pracovala skutečně výborně, hráči se často dostávali až před domácí šestnáctku, kde však neměli dostatek sil ke koncovce.
Českou taktovku zvedl jako první kapitán Nedvěd, který na konci čtvrthodiny dvakrát neúspěšně pálil z trestného kopu. Domácí hráli hodně opatrně, spoléhali na rychlé brejky, které se jim ale příliš nedařily.
První náznak šance přinesla až 17. minuta, kdy po autu Grygery doputoval míč ke Šmicrovi, jenže ten osm metrů od branky nedokázal míč usměrnit. Střelec jediného gólu z prvního duelu měl ještě blíže k brance stejně jako v Oslu ve 31. minutě, kdy mu na nohu dopadl míč špatně vyražený gólmanem Myhrem, ale tentokrát neměl tolik štěstí a míč se dokutálel těsně vedle tyče.
Hosté se snažili dál hrozit především přes střed hřiště, zcela vynechávali své oblíbené dalekonosné auty. Právě ze středu pálil ve 34. minutě nebezpečně Iversen, ale vysoko nad.
Následující minuta přinesla velkou radost v ochozech. Poborský poslal přízemní dvacetimetrový pas k Barošovi, který si to nenamířil k brance, ale k pravé straně hřiště, odkud míč poslal podél šestnáctky k Rosickému a ten vstřelil vedoucí gól.
Hosté museli vsadit na ofenzivu a v závěru poločasu hodně přitlačili, k čemuž jim pomohla série rohů v nastaveném čase. Nejnebezpečnější byl ten druhý, po němž se dostal k míči Iversen, jehož střelu zblokoval Rozehnal do vlastní branky, ale Čech vytáhl jeden ze svých skvělých zásahů a míč vytáhl na roh.
Gólman Chelsea se musel vyznamenat i při první nebezpečné střele po přestávce, kterou byla hlavička Carewa v 54. minutě doprostřed branky.
Češi se po pauze hodně zatáhli a snažili se spoléhat na kolmé akce do otevřené norské obrany. Jenže to se jim příliš nedařilo; jednak se jich do útoku hnalo vždy příliš málo, navíc Barošovi uskakovaly všechny dlouhé míče.
Trenér Karel Brückner zareagoval střídáním a do středu hřiště, kde se Norové stále více prosazovali, poslal Kováče místo Rosického. Jenže soupeřova hra o všechno pokračovala, houževnatí Vikingové dál bili na vrata českých hradeb a patnáct minut před koncem v nich našli další skulinu. Pět metrů před Čechem se dostal ke své typické dorážce Carew, jenže český brankář znovu svůj tým podržel.
Norský tlak ještě zesílil a domácí žili stále v nejistotě. Deset hráčů se už takřka nedostávalo z vlastní poloviny. Jenže ochozy už znělo tradiční "Kdo neskáče není Čech, hop, hop, hop" a celý stadion se těšil, až vypukne připravovaný ohňostroj. V závěru sice přišla po souboji Grygery s Riisem prodleva, ale od vypršení 90. minuty hrací doby byl stadion na nohou.
Fanoušci k tomu měli pádný důvod: čeští fotbalisté si poprvé zahrají na mistrovství světa, které se uskuteční příští rok v Německu. A po posledním hvizdu rozhodčího Polla vypukly na stadionu obrovské oslavy.
Česká republika - Norsko 1:0 (1:0)
Branka: 35. Rosický. Rozhodčí: Poll - Sharp, Turner (všichni Angl.). ŽK: Jankulovski - Hagen, Strömstad, Hoiland, Riise. Diváci: 17.464.
ČR: Čech - Grygera, Rozehnal, Ujfaluši, Jankulovski - Poborský, Rosický (68. Kováč), Polák, Nedvěd - Šmicer (75. Štajner) - Baroš (90. Plašil). Trenér: Brückner.
Norsko: Myhre - Hoiland, Hagen, Hangeland, Riise (90. Johnsen) - Helstad (58. Aarst), Strömstad, Hästad, Pedersen - Iversen (46. Solli), Carew. Trenér: Hareide.
