Kouč Raymond Domenech však na něj nedá dopustit a Franck Ribéry mu důvěru splácí měrou vrchovatou. Nejpohyblivější z Francouzů se v úterním osmifinále proti Španělsku zasloužil premiérovým gólem za národní tým o vyrovnání na 1:1. Letošní světový šampionát má být definitivní tečkou za érou Zinedina Zidana.

A právě Ribéry prokazuje, že se Francie nemusí obávat absence tvůrce hry. Pouze 170 cm vysoký hráč Marseille má smysl pro kombinaci, je rychlý a s míčem se snaží jít stále vpřed směrem k soupeřově brance. Třiadvacetiletého Ribéryho si nelze na hřišti splést také kvůli veliké jizvě na pravé tváři.

Ta je památkou na autonehodu z dětských let. Za pět let v seniorské kategorii stihl Ribéry vystřídat již šest klubů, nejvyšší soutěž však hraje pouze dva roky. Začínal v rodném Boulogne-sur-Mer, poté se přes Alés a Brest dostal do prvoligových Met. Zde odehrál pouze půl roku, poté byl zapůjčen do tureckého Galatasaraye.

Tam se mohl radovat ze zisku tureckého poháru, jeho zatím jediné velké trofeje. Zásadní zlom v kariéře nastal až s přestupem do Marseille před poslední sezonou. Ribéry se rázem stal důležitým hráčem středové řady, dal šest branek a přispěl k celkovému pátému místu v ligové tabulce.

První start ve francouzské reprezentaci si připsal až v přípravě na MS proti Mexiku, když čtvrthodinu před koncem střídal Davida Trezegueta. Uplynul jediný měsíc a z Ribéryho se stal klíčový hráč Domenechova výběru. Svými výkony v Německu si Ribéry důrazně řekl o nabídky z evropských velkoklubů.

Již nyní kolem něj krouží Arsenal či Manchester United, sám by však ještě zůstal ve Francii. "Mým přáním je, abych už další sezonu nemusel hrát za Marseille. Dva tři roky chci ještě zůstat ve Francii a jasnou prioritou je Lyon. To by byla ideální volba pro mě i mou rodinu," říká hráč, jenž si vzal za manželku Alžířanku a hlásí se k islámské víře.