Praha - Karel Brückner uzavřel svou bohatou trenérskou kariéru. V rozhovoru pro středeční vydání deníku Sport prohlásil, že už nikdy hlavním trenérem nebude.
Jako hlavní důvody devětašedesátiletý kouč uvedl věk a přetrvávající zdravotní obtíže.
"Kariéra hlavního kouče je u konce. V první linii definitivně končím," řekl v prvním interview, které poskytl od únorového odchodu od rakouské reprezentace.
Čtěte dále: Brückner v Rakousku končí. Na vlastní žádost
Naznačil, že by fotbal úplně opustit nechtěl. Uvažuje prý o tom, že by mohl své zkušenosti rozdávat formou přednášek. Ale na otázku, zda by ještě mohl nějak pomoci reprezentačnímu týmu, odpověděl záporně.
V trenérské profesi prožil více než pětatřicet let. Zpočátku sklízel úspěchy na klubové úrovni se Sigmou Olomouc.
Po Euru ještě nechtěl do důchodu
S reprezentačním týmem do 21 let poté získal v roce 2000 stříbro a podílel se i na zlatých medailích o dva roky později. To už vedl reprezentační áčko, s nímž postoupil dvakrát na mistrovství Evropy a jednou na světový šampionát.
V roce 2004 získali jeho svěřenci v Portugalsku bronzové medaile, v té době hráli podle expertů vůbec nejlepší fotbal.
Po loňském nepovedeném Euru se Brückner loučil, ale místo očekávaného odchodu do trenérského důchodu přijal angažmá u rakouské reprezentace. Na konci února ale po několika nevydařených zápasech rezignoval.
Čtěte více: Brücknerův konec v Rakousku? Šéf svazu prý lže
Teď vysvětlil, že rakouskou nabídku loni přijal hlavně proto, že nechtěl končit nepodařeným zápasem proti Turecku na Euru.
"Byl jsem plný energie a elánu. Ti Rakušané vypadali na turnaji celkem dobře a taky jsem si při pohledu na ten jejich program říkal: Důchod, nebo Itálie a Francie?" popsal, proč dal přednost zápasům s atraktivními soupeři.
V nich se jeho týmu dařilo, ale euforie dlouho nevydržela.
Do Rakouska se nemohl stěhovat
Za kritický bod svého působení v Rakousku označil skutečnost, že mužstvo nevyhrálo na Faerských ostrovech. Hráči pak prý propadli depresi a proti Srbsku to prý byl nejhorší zápas v Brücknerově kariéře.
Čtěte také: Proč Brückner selhal? Rakousko zná 10 důvodů
"A oni také chtěli mít národního trenéra napořád tam u nich. A to já jsem nemohl, přestěhovat se v sedmdesáti letech," uvedl další důvod nepovedeného angažmá. Také si posteskl, že neměl možnost rakouský fotbal lépe poznat.
"Optimální byl ten model z Česka. Byl jsem u dvou cyklů jedenadvacítek, zároveň jako asistent u áčka a až pak jsem to převzal," připomněl Brückner, jak kdysi skládal svůj úspěšný tým.
Pracovat naplno už mu znemožňují zdravotní potíže. "Je spousta věcí, které té bolavé páteři dělaly zle... Pořád jen samé infuze, prášky... Zdraví a věk se už ukázaly jako handicap," řekl Brückner, který byl sedmkrát zvolen Trenérem roku.
"Tento týden se stávám regulérním důchodcem České republiky, budu mít slevu na dráhu a na tramvaj. Ani o tom, že bych u fotbalu ještě něco dělal, dosud rozhodnutý nejsem. A jestli ano, tak servis v podobě nějakých školení, třeba i pro trenéry mládeže," řekl Brückner.
