Podgorica (od zvláštního zpravodaje) - Zatímco trenér černohorských fotbalistů Branko Brnovič musel na tiskové konferenci po odvetném zápase baráže o Euro 2012 proti české reprezentaci (0:1) odpovídat na otázky o jeho případné demisi, jeho protějšek Michal Bílek si konečně mohl po postupu na evropský šampionát oddechnout, protože odvolání hrozilo prakticky po celou dobu kvalifikace jemu.
Češi se popáté v řadě probojovali na Euro a cíl, který Bílkovi vytyčila česká fotbalová asociace, tak reprezentace i přes velké potíže splnila. Bílek se tak po Dušanu Uhrinovi, Jozefu Chovancovi a Karlu Brücknerovi stal čtvrtým trenérem v samostatné historii, kterému se povedlo postoupit z kvalifikace.
Čtěte také:
Euro! Jiráčkův drzý gól a ruce Petra Čecha pomohly
Španělé, Němci, Portugalci. Čechům hrozí skupina smrti
Čech: Měli jsme štěstí, ale postup jsme si zasloužili
Jindy uzavřený a úsečně odpovídající Bílek viditelně pookřál, protože cítil satisfakci.
"Cítím se fantasticky a samozřejmě cítím i velkou satisfakci. Od samýho začátku mého jmenování vládla atmosféra pro mě hodně nepříjemná. O to raději jsem, že má mise končí postupem," řekl s neskrývaným úsměvem na tváři.
Vedle postupu mu hráči dali po závěrečném hvizdu další dárek v podobě hobla, za což jim Bílek nestačil ani poděkovat, protože v kabině vládla bujará atmosféra.
Trenére, jak Vám je po tak vydřeném postupu?
Přiznám se, že jsem moc šťastnej, jak to dnes dopadlo. Ale nebylo to lehký, přesně takovej zápas jsme předpokládali. Šli jsme do utkání s vedením dva nula, nemuseli jsme nikam pospíchat a cílem bylo dát branku. Plán tedy vyšel dokonale.
Ve vašem plánu ale určitě nebylo takové drama ve druhém poločase?
Je pravda, že v prvním poločase jsme soupeře drželi daleko od branky, nepustili ho do žádné šance, ale po pauze se to změnilo. Bylo tam hodně závarů, řada nebezpečných centrů a my tam museli nechat kvůli výšce Pekharta, přestože toho měl už dost. Po brance už nám ale bylo hej, přišla totiž pozdě, aby domácí mohli odpovědět.
Během vašeho působení u týmu jste vystřídal skoro padesát hráčů. Řekl byste, že jste nyní konečně našel tu pravou?
Mnoho hráčů do týmu za ty dva roky nezapadlo i proto, že se neprosadili v klubu. Jenže například (Petr) Jiráček zapadl zcela ideálně, počíná si jako zkušenej hráč a podobně si vedli i další hráči.
V útoku jste až na závěrečné minuty dnešního zápasu hráli bez Milana Baroše. Je proto stále útočníkem číslo jedna?
Pořád mám pocit, že i zkušený hráči mají týmu co dát. Včetně Milana. Po zranění totiž ještě nebyl schopen odehrát celej zápas, tréninkový manko je příliš velké, musí se do toho dostat postupně. Přesto si myslím, že je stále důležitou součástí mužstva a útočníkem číslo jedna.
