Milan Škoda vstoupil do Klubu ligových kanonýrů. Připravil jste mu nějakou odměnu?
Milan různé mety a statistiky moc nežere, ale samozřejmě vnímal, že je před branami klubu, hodně se o tom psalo. Kolega mu minule gratuloval k 98. zásahu, obratem odepsal, že jich má 99. A navíc sám se ubezpečoval, že těch sto gólů už dal. Nějaké mu odebrala a označila jako vlastní komise pro statistiku, v Budějovicích mu další sebral VAR za předchozí aut a v derby se Spartou Costa vykopával míč minimálně dvacet centimetrů za lajnou a nic. Ale na zápisech nijak nevisí, má neuvěřitelně pozitivně nastavenou hlavu, myslí především na kolektiv.
Odbočil jste ale od vstupu. Budou oslavy?
Už předem bylo domluveno, že se odznak s náležitými poctami předá na Slavii, až přijede. Zdráhal se tomuto scénáři, že ještě nekončí a nějaký gól chce dát. Navíc si myslí, že by se mohl do Slavie vrátit a ještě nějaký rok za ni odkopat. Má dokonce domluveno, že po skončení kariéry by mohl něco pro Slavii dělat, ale o tom zatím nechce nic slyšet. Ještě nějaký rok kariéry před sebou má.
Vedení tureckého klubu Rizespor vědělo, že se blíží jeho stovka?
Věděli o tom. Poznali, že Milan je silná osobnost, Slavia si za poslední dobu udělala v Evropě jméno a on byl její kapitán. Chovají se k němu s velkou úctou. Já měl z jeho přestupu trochu obavy, protože turecké prostředí moc neznám, ale jsem příjemně překvapen. Ve smlouvě má klauzuli, že když nastřílí deset gólů, obdrží prémii 100 tisíc eur. To nejsou malé peníze. Má jich na kontě už šest a nechávají ho kopat penalty. Jinde by byli obezřetnější.
Je turecké angažmá pro něj nejlepší, co se nabízelo?
Nebyl jsem si dlouho jistý. Spíš jsem ho viděl například v Belgii, kde se hodně zviditelnil, proti Genku hrál loni výborně. Nakonec vyšlo Turecko. Když jsem se ho ptal, zda je spokojený, přiznal, že je hodně překvapený, jak se v týmu chovají hráči k sobě hezky a jsou navzájem příjemní. Ale uvědomuju si, že je to hodně jeho personou. Hned v prvním zápase dal dva góly a dává je pořád. I proti velkým klubům, skóroval proti Besiktasi a Galatasarayi. Vytvořil si velký respekt.
Stejný jako na Slavii?
Těžko to porovnávat, ve Slavii měl výjimečnou pozici. Trenér Trpišovský mi říkal, že si ho hodně cení nejen jako střelce a kapitána, ale i jako člověka. Když ho nepostaví, nedělá obličeje a gesta, přijme to a nadále drží s mančaftem. Vadilo mu to, ale nedělal nikdy zle, na rozdíl od jiných.
Kousek od tureckého angažmá byl v srpnu 2015, nový investor Slavie, podnikatel Jiří Šimáně, vás ale odvolal z letiště. Jak to tehdy bylo?
Kasimpasa transfer dlouho protahovala. Termín končil 1. září, jednat začala až 25. července a pořád licitovala o penězích. Nakonec se rozhodla den před uzávěrkou. Odstupné činilo 600 tisíc eur, Milan měl dostat 40 tisíc eur čistého měsíčně, což ve Slavii zdaleka v té době neměl. Tehdejší majitel pan Řebíček souhlasil, věděl, že mu odchod slíbili, bylo všechno dohodnuto. Už se měly měnit transferové karty, my měli letenky od Kasimpasy, letěli jsme přes Frankfurt. Jel jsem pro něj na soustředění reprezentačního týmu před kvalifikačním utkáním mistrovství Evropy s Kazachstánem. Trenér Pavel Vrba se na jeho přestup moc netvářil, ale pak uznal, že jde o životní šanci, a pustil ho.
Vyzvedl jsem ho a cestou na letiště mi volá Aleš Řebíček. "Jirko, nemohu to udělat. Pan Šimáně vstupuje do Slavie a jeho podmínkou je, že Milan v ní zůstane, jinak klub nepřevezme. Nezlob se, je mi to trapné, ale nemám na vybranou." Otevřeně přiznal, že ho Slavia už stála půl miliardy a neví, jak dál, že už to neutáhne. A Šimáně má o její rozvoj zájem.
Jak jste to vysvětlil Škodovi?
Položil jsem telefon a říkám: "Milane, nikam neletíme." - "Jak to?" divil se. Tak jsem mu přetlumočil.
Co on na to?
Ulevil si jadrněji a jeho reakce na podobná překvapení jsou stejné: "To je skandál!" Právě to nejcennější na něm je, že se nikdy nehroutí, přijímá všechno jako život. Za tři dny hrála reprezentace proti Kazachstánu, do Turecka jsme měli letět na otočku jen na zdravotní prohlídku a podepsat smlouvu, a Milan dal dva góly, obracel utkání. Myšlenky měl rázem jinde.
Bral to jako ztracenou poslední šanci na zahraniční angažmá?
Tlačila na to i Slavia. Šlo o nějakých osmnáct milionů korun, pan Řebíček cítil možnost ztrátu nějak ponížit. Ale dohoda s panem Šimáněm byla pro něj přednější. Milanovi ještě nebylo třicet, docela se i těšil, smlouva zněla na tři roky, byl by i zajištěný. Ale nemohli jsme nic dělat.
Říkáte turecký klub Kasimpasa. Ale v tisku se neustále psalo, že měl jít do Sivassporu. Co bylo správně?
Sivasspor měl zájem taky, nabízel stejnou sumu 600 tisíc eur, ale rozdělenou na dvě splátky. Aleši Řebíčkovi se to nelíbilo, protože nevěděl, jak dlouho ještě bude v čele klubu. Netajil, že Slavii chce prodat. Dohoda s Kasimpasou byla pro něj výhodnější, měl by peníze na účtu hned.
O rok později přišla nabídka z čínského druholigového klubu, ale Slavia Škodu opět nepustila. Ani tehdy mu nedošla trpělivost?
Nabídka přišla už v zimě a odstupné vylezlo na 900 tisíc eur, Milan měl brát 70 tisíc čistá ruka. To se snad nedalo odmítnout. Když se to oddalovalo, byl Milan už trochu naštvaný, že už mu to slibují dlouho, a pochyboval, zda má ještě chuť za Slavii hrát. Seděli jsme s panem doktorem Šimáněm, ten ho uklidňoval, zdůrazňoval mu, že je pro tým důležitý.
Aby ho Slavia udržela, vylepšila mu nadstandardně podmínky. Čí to byl nápad?
Vstoupil do všeho pan Tvrdík, který je ambasadorem České republiky v Číně. Slíbil, že Milanovi zajistí ještě lepší podmínky. Ale pro Milana pracoval ve spolupráci s námi čínský manažer, jenž zprostředkovává čínské hráče do německé bundesligy a žije v Hamburku. Ten byl skeptický, že se nic lepšího vyjednat nepovede. To se pak ukázalo jako pravda. Mezitím termín na přestupy padl, ale Slavia se zachovala velkoryse: plat 900 tisíc korun měsíčně, sice hrubého, fotbalisti jsou u nás OSVČ, ale to neměl z českých hráčů nikdo. K tomu 150 tisíc za gól, 150 tisíc za nahrávku, bonus pět milionů za každý rok, kdy ve Slavii zůstane. A k tomu normální prémie jako ostatní hráči. Za rok mohl vydělat okolo dvaceti milionů. Musím uznat, že se k němu zachovali hezky.
Jak na to Milan v prvním momentu reagoval?
Ukazoval mi esemesku, kterou dostal, a divil se: Podívejte se na to, je to normální?! Slovo skandál však nepřipojil. Já mu řekl, ať to neřeší, protože by si v Číně vydělal víc. Jestli na to Slavia má, ať ti to dá, a přijmi to. Pan Tvrdík se zrovna vracel z Číny, sešli jsme se ve VIP salonku na letišti v Ruzyni. Dohodli jsme se.
Bonus za góly byl nesmírně lákavý. Prý při pohárovém utkání s Vyšehradem na Viktorii Žižkov, kde dal Škoda za poločas čtyři góly, se spoluhráči předháněli, aby skóroval, protože údajně slíbil část výdělku dát do kabiny. Nebyly tyto podmínky až zhýralé?
Před tímto zápasem moc nenastupoval a dlouho neskóroval, povídalo se ledacos. Ale platilo to jen pro zápasy nejvyšší soutěže, v evropských pohárech a v domácím od semifinále. Zvěsti, jak dává pobídky nahrávačům, nebyly pravdivé. Vždyť on góly ostatním i dost sám připravoval. Nebyl na hřišti lakomý.
V ročníku 2013/2014 nastupoval za trenéra Miroslava Koubka na stoperu. Hodně byl naštvaný, chtěl pryč?
V té době na tom byla Slavia hodně špatně, nechodily výplaty. Milanovi se ani střelecky nedařilo, Koubek ho vyřadit ze sestavy nechtěl, tak ho přesunul do obrany. Po Koubkovi, který byl jako trenér i jako člověk v pořádku a Milan ho uznával, přišel nizozemský kouč Pastoor a ten byl úplně mimo. Jakmile ale mužstvo převzal Miroslav Beránek, hned se vrátil na hrot. A následně se mu dařilo, stal se i nejlepším střelcem ligy společně s Lafatou.
Asi ho to hodně lákalo, když začal chodit na penalty.
On nebyl umanutý na statistiky, jel pro klub, což trenéři potvrzovali. Bylo mu jedno, jestli dá gól, chtěl vítězit. A za těch sedm let se stal obrovským slávistou. Vyrůstal sice v ČAFC, od patnácti kopal za Bohemku, ale je to nyní srdcař. Se vším všudy. Nesnášel, když někdo něco vypustil. To dokazoval i na tréninku, nikdy neuhnul, souboje s ním bolely. Těžce nesl, když nedal někdo do toho všechno. Proto byl tak důležitý v kabině. Ani moc nemluvil, ale byl pro ostatní vzorem. Trenér Trpišovský s ním konzultoval, kdo má přijít a kdo odejít. Přitom Milan zásadně nikoho nepomlouvá a nemluví o nikom špatně. Raději mlčí. Velmi podobnou povahu má Tomáš Souček.
Dlouho mu unikala reprezentace. Cítil to jako křivdu?
Docela ano. Slávista Karel Jarolím mu žádnou velkou příležitost nedal, ani Pavel Vrba nebyl o něm přesvědčený. Pořád vyhlížel elegantního útočníka, ale nikdo takový tady nebyl. Naposledy Baroš. Milan nevypadá, často působí i neohrabaně, ale efektivita u něj byla. Navíc se mu blížila třicítka, takže ani nic moc perspektiva. Ale on neskutečně vyzrál, kluci potvrzovali, že se s ním hraje dobře. Je to kolektivní typ.
Nakonec má dokonce zápis na mistrovství Evropy, skóroval na Euru 2016 ve Francii proti Chorvatsku. Považuje si této trefy?
Strašně. Napsal mi po ní: Aspoň jsem sem nejel na hov… Vystoupení ve Francii bylo jinak nepovedené. Skoroval společně s Neckou (Necid), byli ve Slavii dva konkurenti, podobné hrotové typy. Ale Milan nežárlil, chtěl mu naopak hrozně pomoci, protože věděl, že je slávistickým odchovancem a jaký měl start v reprezentačních výběrech. To často také nebývá.
Pavel Kuka, slávistická kanonýrská legenda, prohlásil, že on společně s další historickou osobností, štístkem Vladimírem Šmicrem, dali za Slavii méně důležitých gólů než Škoda. Co na to řeknete?
Má vlastně pravdu. Milana zdobí navíc milá povaha. Není závistivý, k ostatním se chová přívětivě. Stojí sociálně hodně vysoko. Kariéra postupně narůstala do vysokých výšin a podle mého mu to Pánbůh za jeho přístup a trpělivost vracel.
Má příslib, že po skončení kariéry bude mít ve Slavii místo. V jaké pozici ho vidíte?
To si zatím nedovede představit ani on. Šéf klubu Tvrdík ho má moc rád, tykají si. Ale nevíme, jaká bude jeho role v klubu za rok, jak se všechno majetkově vyvine. Není vyloučeno, že se vrátí ještě jako hráč. V Turecku si však už vydobyl slibné renomé, mohl by přejít do bohatšího klubu. Nic není vyloučeno. Milan je navíc už finančně zajištěný, umí se pohybovat ve světě obchodu, investoval do nemovitostí. Přitom žije normálně a skromně. Ještě jsme jeho budoucnost příliš nerozebírali, zatím hraje a dává góly.
