Dráhařka Kozlíková skončila osmá, Kadlec devátý

Red Spo
16. 8. 2008 13:16
Bodovací závod vyhrál Španěl Llaneras
Jízda bez zastávek. Dráhová cyklistka Wendy Houvenaghel trénuje na velodromu v Laoshanu.
Jízda bez zastávek. Dráhová cyklistka Wendy Houvenaghel trénuje na velodromu v Laoshanu. | Foto: Reuters

Peking - Sbírku pěti českých olympijských medailí v sobotu nerozšířili dráhoví cyklisté.  Milan Kadlec skončil v bodovacím závodě na 160 kol devátý, Lada Kozlíková  ve stíhačce osmá.

Bodovací závod mužů vyhrál devětatřicetiletý Španěl Llaneras, Kadlec si oproti posledním hrám v pohoršil o čtyři příčky. Zkušený český reprezentant  si připsal dvacet bodů za dojetí soupeřů o kolo, ale ze  sprintů přidal jen dva.

Další česká naděje Lada Kozlíková ukončila stíhací závod proti Britce Wendy Houvenaghelové po dvou a půl kilometrech, kdy byla soupeřkou dojeta.

Čtěte také: Cyklistka Kozlíková se kvalifikovala do bojů o medaile

V keirinu se nedařilo ani Denisu Špičkovi, jenž vypadl v prvním kole a nezvládl ani opravy.


 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Vesmírný teleskop Jamese Webba dnes dosáhl své konečné pozice zhruba 1,5 milionů kilometrů od Země

Na twitteru to napsal americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Dosud největší a nejvýkonnější zařízení svého druhu do kosmu vynesla raketa na konci loňského prosince, fungovat začne asi za čtyři měsíce.

Teleskop se na svou pozici dostal pomocí trysek při operaci, která trvala zhruba pět minut. Inženýři ze zemského střediska v americkém Baltimoru je aktivovali ve 20:00 SEČ, napsala agentura AFP.

Sedmitunové zařízení bude pozorovat vesmír z takzvaného druhého Lagrangeova bodu (L2), kde se vyvažují gravitační síly Země a Slunce. Díky tomu může teleskop udržovat stabilní pozici a zároveň je dostatečně daleko od Slunce na to, aby dokázal zachytit velice slabé infračervené záření, které dorazí na jeho zrcadla z prvních hvězd a galaxií, jež vznikaly před 13,5 miliardami let.

První pozorování se od zařízení, které je nyní od Země zhruba čtyřikrát dál než Měsíc, očekávají letos v červnu. Předcházet jim bude nastavení zrcadel a ochlazení detektorů infračerveného záření.

Další zprávy