Mezi elitou se dokázala Davidová po sprintu posunout ve stíhačce dopředu teprve posedmé. Šestým místem si vylepšila loňské osmé místo. "Ve stíhačce se nejsem moc schopna posouvat, takže jsem s tím spokojená," řekla v cíli s úsměvem.
Přestože měla ze startovního pole třetí nejlepší běžecký čas, necítila se na trati dobře. "Hlava by chtěla, ale tělo už nejde. Snažím se v hlavě motivovat, ale nejde se už moc zmáčknout. Nemám z čeho brát," tvrdila čtyřiadvacetiletá Davidová.
Před závodem už měla dojem, že ani nevyjde schody z tunelu na stadion. "Nechci, aby to znělo jako výmluva, hodně závodů má tři čtvrtě startovního pole, ale loni jsem se na konci sezony cítila trošku líp. Síly mi teďko trošku chybí," porovnává.
Mistryně světa z únorového vytrvalostního závodu těžila z přesné střelby. Na trestné kolo musela jen po první položce vleže. Pak už byla neomylná. "Jsem ráda, že i ve stavech, kdy toho mám dost, jsem schopná docela dobře střílet. Bohužel bych potřebovala, aby se mi občas sešla střelba s rychlejším během."
Vstoje se zdálo, že si rány hlídá, aby trefila do černého. "Mně se líbí, jak všichni říkají, že jsou pohlídaný. Hlídaný vůbec nejsou, nejsem schopna střílet rychleji. Sice to vypadá pěkně, ale byla bych schopná dát takhle pomalu i za tři," pronesla.
V sezoně už dokázala i vstoje střílet v rychlejším tempu. To se ale odvíjí od jejího rozpoložení. "Umím to, když se cítím dobře, ale rozhodně to není tak, že bych naschvál střílela pomalu. Jsem schopna střílet, jak mi to zrovna sedí," podotkla.
Do posledního kola vyjížděla pátá těsně před Marte Olsbuovou Röiselandovou. "Pustila jsem ji před sebe a říkala si, že s ní zkusím ještě jet a viděla jsem i holky před sebou, ale už to dopadlo, jak to dopadlo. Už nebyly síly," řekla Češka.
