Od ruské agrese na Ukrajině, která trvá již jedenáct měsíců, ve většině sportů nemohou Rusové ani Bělorusové soutěžit. MOV však nyní zvažuje, že vybraní sportovci z obou zemí by mohli startovat na pařížských hrách, pokud se proti válce vymezí a nebudou mít dopingovou minulost. Na olympiádu by se mohli kvalifikovat ze soutěží v Asii. To se setkalo s ostrými reakcemi ze strany Ukrajiny i dalších zemí.

Ukrajinský výbor na dnešek svolal mimořádné valné shromáždění, bojkot však nebyl hlavním tématem. "Dokud bude válka, dokud bude naše země bombardována, dokud budeme bojovat za nezávislost, nemůžeme je nikde vidět. Máme velké přání, abychom je neviděli, dokud válka neskončí naším vítězstvím," citovala Hutcajta agentura DPA.

Pokud by se přes veškeré úsilí Ukrajiny nepodařilo vyloučit Rusko a Bělorusko ze sportovního světa, pak by podle Hutcajta mohl přijít v úvahu bojkot olympiády. Na tyto hrozby zase ostře reagoval již dříve šéf MOV Thomas Bach. "Je extrémně nešťastné eskalovat diskuse hrozbou bojkotu v těchto počátečních fázích," řekl.

Český olympijský výbor (ČOV) se již ve čtvrtek pro ČTK vyjádřil, že nezvažuje bojkot her příští rok v Paříži, i kdyby na nich startovali sportovci z Ruska a Běloruska. Tento postoj zopakoval i po dnešním stanovisku ministerstva zahraničí, které úvahy MOV označilo za překvapivé.

Bojkoty poznamenaly především letní olympijské hry v Moskvě 1980 a Los Angeles 1984. Ve druhém případě na nich chyběla většina zemí tehdejšího východního bloku včetně bývalého Československa. Naposledy přistoupily k bojkotu KLDR a další země v Soulu 1988.

Tým komunistické Koreje chyběl také na předloňských olympijských hrách v Tokiu, což zdůvodňoval koronavirovou pandemií. MOV ho pak vyloučil z loňských zimních olympijských her v Pekingu s vysvětlením, že olympijské výbory mají povinnost výpravy poslat.