Začalo to smíchem, pak obě Češky rozplakaly Wimbledon. Slzy tekly i Šarapovové s Kvitovou

Ryze české finále Wimbledonu splnilo očekávání. Po kvalitativně i dramaturgicky fantastickém utkání, ve kterém Linda Nosková nakonec po setech 6:2, 5:7, 6:3 udolala kamarádku Karolínu Muchovou, okouzlily publikum na londýnském Centre Courtu i projevy obou tenistek během ceremoniálu. Všechno přitom začalo smíchem.

Slavnostní vyhlášení, které korunovalo novou šampionku slavného Wimbledonu, se proměnilo v emocemi nabitou horskou dráhu. Nakonec plakali snad úplně všichni.

Jako první se k mikrofonu vydala poražená finalistka Karolína Muchová. Moderátorka Annabel Croftová olomouckou rodačku vyzvala, aby i přes „srdcervoucí porážku“ zkusila popsat své pocity.

„Je opravdu těžké najít nějaká slova,“ zahájila Muchová třesoucím se hlasem. „Ale začnu Lindou. Mou bývalou kamarádkou,“ rozesmála devětadvacetiletá hráčka celý stadion i samotnou Noskovou.

„Samozřejmě si dělám legraci. Tak trochu,“ dodala ještě čerstvá světová šestka. Až poté zvážněla.

„Jsi tak mladá, bylo to tvé první grandslamové finále. To, jak ses s tím vyrovnala a jak jsi hrála, bylo opravdu neuvěřitelné. Jsi moc milý člověk, takže moc gratuluju tobě i tvému týmu. Zasloužíte si to,“ podotkla Muchová.

Upřímně přiznala, že prožívá obrovské zklamání, a poté se obrátila ke svému týmu. V tu chvíli se uvolnily všechny emoce. Muchová se omlouvala za přestávku v projevu a za slzy, které jí vytryskly z očí.

„Omlouvám se, je to příliš emotivní. Když se podívám na své přátele a rodinu, chci jim moc poděkovat, že mě tady dnes podporovali. Strašně moc si toho cením,“ vzlykala nyní již dvojnásobná grandslamová finalistka. Publikum jí vyjádřilo podporu bouřlivým aplausem.

Projev ukončila v bojovném duchu. „Budu bojovat dál. Chci tu trofej a chci další šanci ji získat. Vrátím se. Moc vám děkuji,“ uzavřela a pustila před mikrofon čerstvou šampionku.

„Vůbec nevím, jak to mám držet. To je první věc, kterou řeknu,“ zahájila i Nosková svou řeč vtipem. „Je to neskutečný pocit. Všechny zápasy tady byly nesmírně těžké fyzicky i mentálně,“ podotkla a obrátila se na Muchovou.

„Karolíno, udělala jsi mi to nesmírně těžké. Odpouštím ti to. Jak jsi řekla, jsme kamarádky,“ usmála se na krajanku, se kterou před dvěma lety bojovala v deblu neúspěšně o bronz na olympijských hrách v Paříži.

„Jsem strašně ráda, že jsem mohla hrát zrovna proti tobě. Myslím, že jsme společně napsaly historii. Doufám, že všichni fanoušci doma v Česku jsou na nás hrdí bez ohledu na to, kdo vyhrál,“ doplnila.

Emoce Noskovou přemohly, když začala děkovat svému týmu a rodině.

„Moc děkuji, že jste za mnou přiletěli, i když nemáte rádi létání. Moc si toho vážím,“ uvedla. Děkovala svému tatínkovi, „manažerce atmosféry“ Agátě Černé i trenérovi Tomáši Krupovi, se kterým už to táhne šest let.

„Jsem ti moc vděčná, bez tebe bych tu nebyla,“ vzkázala zkušenému kouči.

Poté se Nosková hluboce nadechla. „Chtěla bych také poděkovat jednomu člověku. Své mamince. V žádném případě bych tu nebyla, nebýt jí. Takže děkuji,“ vzkázala, poslala polibek směrem k nebi a propukla v pláč.

Nosková o maminku přišla před dvěma lety, krátce před Wimbledonem.

Právě tenhle moment nakonec rozplakal celý Centre Court. Když se kamery otočily do královského boxu, slzy tekly po tvářích Petře Kvitové, Martině Navrátilové i Marii Šarapovové.

„Lidi, já normálně nebrečím. Tohle pro mě není vůbec dobré,“ řekla Nosková a diváci ji odměnili další salvou potlesku. „Všechny slzy smutku i štěstí, všechen pot i krev, všechno se vyplatilo. Na tyhle dva týdny nikdy nezapomenu,“ dodala a poděkovala fanouškům.

Všeobecné dojetí podtrhly komentátorky mezinárodního přenosu. „Tohle finále mělo absolutně všechno. Moc suchých očí tady nezůstalo, rozhodně ne v našem komentátorském boxu. Natahujeme se tady pro kapesníky. Právě jsme byli svědky něčeho výjimečného,“ zaznělo v komentáři.