reklama
 
 

Čekala jsem na to 27 let, řekla Strýcová. Na Wimbledonu konečně porazila svou povahu

9. 7. 2019 23:21
"Je to šílené. Nemůžu tomu uvěřit. Pořád se mi třese hlas," vyprávěla Barbora Strýcová těsně po senzačním postupu do semifinále Wimbledonu.

Třiatřicetiletá tenistka dosáhla v Londýně na životní úspěch, pocity z něj ale ani nestihla zpracovávat. Po vítězství nad domácí nadějí na titul Johannou Kontaovou spěchala z centrálního kurtu na "dvanáctku", kde musela ještě odehrát čtyřhru.

I v té po boku Tchajwanky Su-wej Šie dominovala a tak mohla dorazit na pozdní tiskovou konferenci s ničím nezkaleným pocitem čirého štěstí.

Proměněný mečbol Barbory Strýcové:

"Neměla jsem čas si to nějak užít a uvědomit si, že jsem v semifinále svého oblíbeného turnaje," řekla Strýcová. "Ale myslím, že je to dobré," smála se. "Obrovský úspěch. Když o tom teď přemýšlím a mluvím, jsem strašně pyšná na to, čeho jsem tady dosáhla," dodala dojatě.

Strýcová se stala nejstarší premiérovou semifinalistkou na grandslamu v otevřené éře. Překonala své grnadslamové maximum, kterým dosud bylo čtvrtfinále Wimbledonu z roku 2014.

"Tohle byl vždycky můj sen, dojít daleko právě tady. To, že se to děje v tomhle věku, je prostě neuvěřitelné," kroutila hlavou plzeňská rodačka. "Na tohle jsem čekala a bylo to dobrých 27 let čekání. Nejsem kdovíjak trpělivá osoba, ale jsem bojovník. Mám ráda, když můžu bojovat za něco, co opravdu chci," shrnula své pocity.

Už na začátku roku byl pro ni Wimbledon jeden z největších cílů sezony. Možná i proto ji nijak vážně nesrazila série špatných výsledků v úvodním čtvrtletí. 

"Ukazuje to, že když tomu věříš, může se to splnit," prohlásila.

Na wimbledonském Centre Courtu se představila úplně poprvé, na svém šestnáctém Wimbledonu kariéry. A na začátku s ní tenisový chrám řádně zamával. Než se rozkoukala, prohrávala 1:4.

"Abych byla upřímná, když jsem vstoupila na kurt, slyšela bych spadnout špendlík. Byla jsem nervózní, říkala jsem si: Wow, jsem tady a hraju čtvrtfinále proti anglické dívce. Byly to nervy," popisovala Strýcová svůj zvláštní stav.

Za nepříznivého stavu přemýšlela o tom, že nehraje špatně, ale nehraje způsobem, jakým by chtěla. Když si v šesté hře udržela podání, uklidnila se "Bylo to strašně důležité, hned jsem se začala o dost lépe hýbat," vysvětlila, jak dokázala vyrovnat hru i skóre.

"Stavěla jsem si sebevědomí," řekla. A vybudovala ho do takové výše, že v závěru, když vedla 7:6 a 5:1, nepocítíla už ani náznak nervozity. "Bylo to až divné. Byla jsem ve své zóně, úplně klidná v hlavě."

Strýcová se svěřila s dalším zvláštním pocitem. "Tenhle turnaj mi ukázal, že můžu vyhrát sama nad sebou, nad mými emocemi, nad mou povahou. Protože jsem velmi emocionální osoba i hráčka. V minulosti jsem to neuměla kontrolovat. Ale v těchhle dvou týdnech jsem byla schopná docílit něčeho, na čem jsme s mými mentálními trenéry pracovali mnoho let," vyprávěla česká tenistka.

"To je pro mě velké vítězství," dodala a kromě čtvrtfinálového obratu zmínila i ten předchozí, ze stavu 4:6, 2:5 v osmifinále s Elise Mertensovou.

Strýcová se o svém úspěchu nechtěla příliš vybavovat. "Pořád jsem v soutěži," připomínala. "Věřím sama v sebe a uvidíme, co se stane ve čtvrtek."

V boji o wimbledonské finále se postaví tváří v tváří legendě. Sedminásobné vítězce travnatého grandslamu Američance Sereně Williamsové. "Nemám strach," uvedla.

"Prostě tam půjdu a budu hrát svou hru. Nemám takovou sílu jako Serena, ale mám jiné zbraně. Užiju si to, nemám co ztratit. Budu bojovat o každý míč," hecovala se, v hlavě už pomalu nastavená na blížíci se největší zápas kariéry. 

autor: Aleš Vávra | 9. 7. 2019 23:21

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama