Petro, jak dopadlo utkání z pohledu poraněné ruky. Je všechno v pořádku?
Ano, jsem moc šťatná, že ruka nebolela. Nevěděla jsem, jak to může v ostrém utkání vypadat, ale bylo to v pohodě. Zítra mě bude bolet celé tělo, ale ruka drží.
Trenéři říkali, že příprava byla sice tragická, ale vy sama jste schopná se sama nejlépe natrénovat v samotném utkání. Cítíte, že to tak může být?
Ano, tenhle zápas byl nejlepší trénink, který jsem mohla mít. Hrála jsem jen dva sety se soupeřkou, která na trávě opravdu umí. Snad doháním to, o co jsem přišla. Dostala jsem se do rytmu, nebyla jsem v zápase úplně mimo. Sama jsem do hry zapojila nějaké prvky, které mi bleskly hlavou.
Projevil se trochu efekt čisté hlavy? Měla jste před turnajem tolik problémů, že jste nestihla sama sebe dostat pod tlak?
Asi to tak je. Na druhou stranu nervy jsou tam vždycky a byly i dneska. Samozřejmě jsem měla trošku obavy o ruku, jak to s ní bude. Vzpomněla jsem si na to, když na mě létal rychlý první servis. Nebylo to příjemné, ale věřím, že se to časem bude lepšit.
Jak se měnily vaše pocity před zápasem, po prvním gemu, po setu?
Moc se neměnily. Moje myšlení bylo od prvního míče pořád stejné, pozitivní. I když jsem v prvních dvou gemech na příjmu nedala ani jeden return, tak jsem byla v pohodě. Sama jsem totiž servírovala dobře, měla jsem se o co opřít. Pak jsem ji brejkla, tak už to bylo v pohodě. I když jsem pak nedoservírovala set, tak jsem byla v klidu.
Panovaly pochyby, ve hře bylo, že byste na Wimbledonu raději vůbec nenastoupila. Jste hodně ráda, že jste si troufla do toho jít?
Vyplatilo se. Jsem za to moc ráda. Hodně jsem diskutovala s doktory, s panem doktorem Kebrlem, s panem Kolářem, s klukama z týmu. A tím, že jsem posledních pár dní opravdu necítila bolest, tak jsem do toho šla a jsem ráda, jak to dopadlo. Nemůžu vyloučit, že to v dalším zápase ucítím a bude konec. Ale zatím to drží.
Co vlastně to zranění obnáší, co s ním děláte? Hrajete pod prášky, něčím mažete, ledujete?
Pod prášky určitě ne. Takový kaskadér zase nejsem. Potřebuji cítit tu bolest, pokud by přišla. Jinak se snažím na to během zápasu nemyslet, neřešit to. Mám to zatejpované jak na tréninky, tak na zápasy. Mažu, tejpuju, promasírovávám. Dávám na to teplo, dávám na to led. Prostě všechno.
Další vaší soupeřkou bude Francouzka Kiki Mladenovicová. Máte to s ní ve vzájemné bilanci 7:1 na zápasy…
Pro ni? (smích)
To zrovna ne. Prohrála jste s ní před šesti lety, od té doby už nikdy. Není to trochu zrádné? Nehrozí podvědomé podcenění?
Z mého pohledu určitě ne. Hrála jsem s ní nedávno v Madridu a to ode mě nebyl povedený zápas. Ona hrála docela dobře. Myslím ale, že hraje o něco radši na antuce než na trávě. Hrála jsem s ní v Birminghamu před dvěma lety, takže se na ten zápas určitě podívám. Co má nového trenéra, tak se její výkonnost zlepšuje, určitě mi nějaké potíže dělat bude, to každopádně. Takže já ji v žádném případě podcenit nehodlám.
