Tenistky našly odvahu o šikaně mluvit. Omezte sociální sítě, radí psycholog

Aleš Vávra Aleš Vávra
3. 4. 2019 6:31
Markéta Vondroušová se minulý týden stala terčem internetových haterů. Po porážce ve čtvrtfinále významného turnaje v Miami s krajankou Karolínou Plíškovou našla v telefonu velké množství nenávistných vzkazů plných urážek, výhrůžek a vulgarit. Nebyla první ani poslední.
Markéta Vondroušová se stala obětí kyberšikany po turnaji v Miami.
Markéta Vondroušová se stala obětí kyberšikany po turnaji v Miami. | Foto: ČTK

Sportovní psycholog Michal Šafář, který v minulosti šest let mentálně koučoval Petru Kvitovou, si nemyslí, že by podobných excesů v poslední době výrazně přibývalo. 

"Opravdu nevím, jestli je těch případů více. Spíš mám pocit, že hráči našli odvahu o tom více a otevřeněji mluvit," řekl deníku Aktuálně.cz.

Devatenáctiletá Vondroušová vzkazy sama zveřejnila ve svých příbězích na Instagramu. Připsala k nim ironické poděkování, které oblepila srdíčky. Šiřitelům nenávisti, kteří nejčastěji pocházejí z řad neúspěšných sázkařů, se vysmála a vyslala jasný signál, že jí podobné výlevy psychicky neublíží. Je to ta správná cesta?

Podle Šafáře ano i ne. Záleží na situaci a konkrétní povaze člověka. "Je to určitý typ obrany. Někomu může fungovat. Ukáže, že se nebojí, vytáhne problém na světlo a ten se tak stane zřetelnějším a méně hrozivým. Navíc vyvolá vlnu solidarity a podpory, dotčený sportovec získá odezvu, že za ním kolegové, fanoušci a veřejnost stojí," vysvětlil předseda Asociace psychologů sportu.

Na druhou stranu může podobná rázná odpověď vyprovokovat další kolo nenávistných reakcí. "Celá situace pak může akcelerovat," zmínil Šafář určité riziko.

To, jak útoky působí na psychiku sportovce, je samozřejmě individuální. Ale každý, kdo se setká s "hatery", je podle Šafáře vystaven stresu.

"Pak záleží na každém, jak na to reaguje, kolik takového stresu unese a jak ho to ovlivní. Nicméně neznám nikoho, komu by to bylo příjemné. Je třeba určité psychické odolnosti a průpravy, aby vám to začalo být alespoň lhostejné," poznamenal odborník na psychologickou přípravu a psychotrénink vrcholových sportovců.

Podobně otevřená jako Vondroušová byla před časem její krajanka Barbora Strýcová. Ta prozradila, že sázkaři opakovaně vyhrožovali smrtí jak jí samotné, tak její rodině. 

Strýcová na Wimbledonu 2017 navíc prožila absurdní okamžik, když k ní při nástupu k utkání prvního kola promluvil muž z řad diváků. Prohlásil, že má na českou hráčku vsazeno hodně peněz, a vyhrožoval, že si ji v případě nezdaru najde. 

"To je opravdu extrémní příklad, už na hranici kriminálního činu. Je to velmi stresující a Bára zaslouží obdiv za to, že tohoto ,fanouška´ nevzala napřímo raketou," řekl Šafář.

Psycholog odmítá hledat pro podobná individua jakékoli omluvy či logická vysvětlení jejich počínání. 

"Můžete se zkoušet vžít do kohokoliv, ale jaký to má význam? Tito lidé, podobně jako mnoho jiných hrdinných diskutérů sociálních sítí, jsou jen přehlídkou lidské ubohosti, frustrace a rejstříku lidských komplexů," nebral si žádné servítky.

Šafář by sportovcům jako obranu poradil mírnější využívání sociálních sítí. 

"Aby se šikana na sítích nestala pro sportovce destruující, tak s nimi doporučuji zacházet opatrně. To neznamená na nich nebýt, to dnes ostatně ani není úplně reálné, ale omezit jejich využívání, zejména v průběhu turnajů," nabídl návod.

V současné době už takto celá řada profesionálních sportovců uvažuje a raději nechává o své profily pečovat někoho jiného.  

"Dá se nastavit systém, který umožní sportovci být na sociálních sítích vidět a současně ho alespoň základně chrání před těmihle negativními aspekty," dodal Šafář.

 

Právě se děje

Další zprávy