


Mohla už mít dávno jiné starosti, po hodině jít slavit. Jenže skvěle rozjeté finále Wimbledonu Lindy Noskové proti krajance a kamarádce Karolíně Muchové se jí na konci druhé sady pěkně zkomplikovalo. Není divu, že z ní pak všichni novináři páčili, kde v sobě našla mentální sílu na tak povedený třetí set.

Vedla 6:2 a 5:2. Málokdo pochyboval, že by si až do té doby skvěle a bez nervů hrající tenistka z Valašska nechala utéct jasnou výhru. Dokonce se propracovala k pěti mečbolům.
Jenže nejen že ani jeden nevyužila, ale druhý set jí začínal mizet pod rukama. Když Noskovou česká krajanka za stavu 5:5 brejkla, odkráčela se slzami v očích schovat se pod červený wimbledonský ručník.
„To mi radil včera trenér. Že pokud budu potřebovat chvilku, ať jsem chvíli sama se sebou, nebo až to půjde, ať odejdu z kurtu. V té chvíli byli diváci hodně hluční a jé se od toho potřebovala oprostit,“ vysvětlovala Nosková.
Muchová ale set v pohodě doservírovala, srovnala na 1:1 a jednadvacetiletá Češka tedy sáhla k záložnímu řešení, odešla na pár minut z kurtu.
Co se s ní v tu chvíli stalo, pak zajímalo všechny, protože po návratu byla jako vyměněná, přežila úvodní vyrovnaný gem, ubránila se brejkbolům a sama pak Muchovou obrala o servis. To nakonec celé finále i rozhodlo.
„Udělala jsem první krok z kurtu a zahlédla jsem trofeje připravené pro ceremoniál. Zadívala jsem se na tu větší a řekla jsem si, že chci právě tuhle, ne tu malou. Jinak z toho budu mít nejvíc zlomené srdce, co jsem kdy měla,“ vyprávěla novinářům.
Pak zmizela v útrobách stadionu na několik minut, než zase rázným krokem nakráčela zpátky na centrální kurt.
„Byla jsem v koupelně, nacákala jsem na sebe nějakou studenou vodu a řekla si, že prostě začíná nová zápas,“ dodala Nosková.
Ve třetím setu už ukořistěný brejk nepustila a zlomila srdce pro změnu své kamarádce a někdejší olympijské parťačce ze čtyřhry.
„To, že jsme kamarádky, a doufám, že pořád jsme, mi zrovna dvakrát nepomohlo. Před zápasem jsme na sebe jen mávly, řekli si ´ahoj´ a to bylo všechno, chtěla jsem si držet odstup,“ přiznala.
Pro Muchovou měla po zápase i tak jen slova chvály.
„Kája je stoprocentní bojovnice, úžasná, šikovná hráčka a dnes to zase ukázala. Nikdy není jednoduché hrát proti někomu takovému, zvlášť, když je to kamarádka,“ prohlásila čerstvá šampionka.
Jaké budou její další plány, kam půjde slavit a s kým, to ještě pořádně neví.
„To, že jsem vyhrála tenhle turnaj, mi ještě nedošlo. Myslím, že to bude až pár dní, než si to uvědomím. Celá ta moje cesta až sem byla, řekněme, trošku jiná než ostatní. Můj život nikdy nebyl nastavený tak, že je jisté, že to tady v budoucnu vyhraju. Takže je to všechno takový malý šok,“ culila se Nosková.






Ukrajinské drony opět zaútočily na ilskou rafinérii na jihu evropského Ruska. V podniku vypukl požár, nálet si vyžádal pět raněných, informoval krizový štáb Krasnodarského kraje. Rafinerie ve městě Ilskij je jedním z největších petrochemických závodů na jihu Ruska, zvládne zpracovat přibližně 6,6 milionu tun ropy ročně.



Dron v sobotu vnikl z Rumunska do bulharského vzdušného prostoru a explodoval poblíž plynovodu. Oznámil to podle tiskových agentur bulharský premiér Rumen Radev. Dron podle něj nesl velké množství výbušnin, píše agentura DPA.



Lionela Messiho zasáhla těžká ztráta. V rodném Rosariu zemřel jeho otec Jorge, muž, který ho provázel prakticky celou kariérou.



Nabídka ke zcela výjimečné návštěvě, i když vede hodně daleko od domova, se neodmítá. A tak 10. srpna 1926, tedy před sto lety, se fotbalisté pražské Sparty na pozvání Sparty Chicago vydali přes oceán do Ameriky. Nejprve vlakem do Barcelony a potom parníkem Columbus do newyorského přístavu.



Tohle německý ministr obrany Boris Pistorius prozradit nechtěl, ale při návštěvě zbrojovky KNDS se prořekl: samohybné houfnice RCH-155 už bojují na Ukrajině. Jde o jednoznačně nejmodernější západní dělo. Dokáže jet rychlostí přes 100 km/h a jako první houfnice své kategorie vede přesnou palbu i za jízdy, čímž omezuje dobu, kdy ji může zaměřit nepřítel. A vystřelí až devět ran za minutu.