Vetřelci z jiné galaxie. Nadal a Federer ničí sny, vynulovali celou generaci a bezmoc šíří dál

Aleš Vávra Aleš Vávra
12. 6. 2018 6:11
Už rok a půl získávají grandslamové tituly jen dva muži. Ti, s nimiž se předtím už přestalo počítat.
Rafael Nadal s další trofejí. Už jich má celkem sedmnáct. Roger Federer ještě o tři více.
Rafael Nadal s další trofejí. Už jich má celkem sedmnáct. Roger Federer ještě o tři více. | Foto: Reuters

Praha - Jejich příběh měl definitivně končit. Klesali z těžce vydobytých pozic a vzbuzovali nostalgii po časech minulých.

Nikoho v tu chvíli nenapadla možnost, že jde jen o kratičkou klinickou smrt. O hibernaci, která vlije do žil ikonických tenistů čerstvou, mocnou energií pulzující krev a vystřelí jejich nesmrtelnost do ještě mnohem závratnějších výšin.

Přesto se to stalo.

Když se v lednu minulého roku vraceli Roger Federer a Rafael Nadal k tenisu po delších pauzách zaviněných zraněními, byli do jisté míry atrakcí, zpestřením dění na tenisové túře. Měli být dekorací, atraktivním komparzem k válce tehdejších králů, Andyho Murrayho a Novaka Djokoviče.

Jejich jízda do finále Australian Open tehdy překvapila a nadchla celý svět. Sedmnáctý nasazený Federer v pětisetové bitvě o titul přehrál turnajovou devítku Nadala. Mělo jít o poslední velké finále dvou vzájemně se respektujících rivalů.

Žádné loučení ale nepřišlo. Naopak se rozjela těžko předvídatelná série triumfů jednoho či druhého.

O pár měsíců později vyhrál Nadal podesáté French Open. Bez ztráty jediného setu. Zanedlouho zvedal Federer na londýnské trávě vítěznou trofej, Wimbledon ovládl už poosmé. A v září v New Yorku zase slavil španělský matador.

Celou sezonu nedostal ke grandslamovým vavřínům čichnout nikdo jiný. A jestli si někdo myslel, že to už je maximum možného, spletl se. Australian Open v letošní sezoně znovu opanoval Švýcar, a jak dopadlo Roland Garros, netřeba připomínat, vždyť skončilo španělskou euforií teprve před dvěma dny.

Na řadě je Federer, Wimbledon v Londýně odstartuje už za necelé tři týdny.

Šestatřicetiletý hráč, stejně jako loni, vynechal celou antukovou sezonu, i proto bude znovu největším favoritem na titul. O čtyři roky mladší Nadal ovšem miluje výzvy a travnatý grandslam je pro něj velkým lákadlem. Ačkoliv jeho hernímu stylu tráva nesedí, odepisován být nemůže.

Wimbledon vyhrál dvakrát, naposledy ale před dlouhými osmi lety. Loni vypadl v osmifinále po spektakulárním boji s vysokým Lucemburčanem Gillesem Müllerem - 13:15 v rozhodující páté sadě.

Federer vs. Nadal na trávě, to je sen mnoha fanoušků. Splní jim ho dva šampioni, držitelé v součtu už 37 grandslamových titulů?

Na to si musíme počkat, už teď ale můžeme říci, komu všemu tito dva velikáni celoživotní sny zničili. Federer s Nadalem svou dominancí i loňským návratem vlastně nadvakrát vymazali naděje celé jedné tenisové generace.

Celá řada hráčů, kteří si na zisk alespoň jedné grandslamové trofeje věřili, zůstane navždy opomenuta: Tomáš Berdych, David Ferrer, Jo-Wilfried Tsonga, Richard Gasquet, Gael Monfils. Možná i další, kterým je o pár let méně a které ještě naděje neopustila: Grigor Dimitrov, David Goffin, Kei Nišikori nebo Milos Raonic.

Marin Čilič jeden titul má, Juan Martin del Potro také. I oni mohli myslet na mnohem víc. Kdyby se nenarodili do doby "federeronadalovské".

Jediným mužem, jenž se dokázal výrazněji vzepřít, je Novak Djokovič, dvanáctinásobný grandslamový šampion. Andy Murray a Federerův krajan a žák Stan Wawrinka mají po třech prvenstvích. Rovněž pozoruhodný počin.

Ostatní ostrouhali a seznam zklamaných je stále delší. Jak dlouho budou Federer s Nadalem své protivníky ještě trápit?

Na scéně už je další generace, stejně lačná jako ta předchozí. Ovšem vůči síle stárnoucích tenisových panovníků zatím úplně stejně bezmocná.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 9 minutami

Finská premiérka Marinová kvůli videu z večírku podstoupila test na drogy

Finská premiérka Sanna Marinová po úniku videa, na němž je zachycena při bujarém tanci a oslavách na večírku, podstoupila test na drogy. K tomu předtím sociálnědemokratickou političku vyzvali členové vládní koalice i opozice. Šestatřicetiletá šéfka vlády dnes ujistila, že zakázané drogy nikdy nebrala.

Video s křepčící premiérkou na soukromé party, které se účastnily i některé další osobnosti veřejného života, tento týden vyvolalo ve Finsku slova odsouzení i podpory. Podle zprávy agentury STT byla Marinová na večírku a pila alkohol před několika týdny, nedlouho po zkrácené dovolené, a v té době byla odpovědná za plnění vládních úkolů. Její kritici přitom už dříve vyjádřili obavy, že její schopnost plnit povinnosti mohla být ohrožena, a to právě v době, kdy Evropu znepokojuje válka na Ukrajině.

Marinová ve čtvrtek prohlásila, že jen trávila večer s přáteli a nedělala nic zakázaného. "Tancovala jsem, zpívala a bavila se, což je naprosto legální," řekla. Dodala, že na zmíněném večírku neviděla užívat drogy ani nikoho jiného. "Mám rodinný život, mám pracovní život a mám volný čas, který trávím s přáteli. V podstatě stejně jako mnoho lidí v mém věku," prohlásila mladá politička.

Zdroj: ČTK
před 10 minutami

Dva lidé byli zraněni při střelbě ve švédském nákupním centru

Dva lidé v pátek byli zraněni při střelbě v nákupním středisku Emporia ve městě Malmö na jihu Švédska. Policie zadržela jednoho podezřelého a veřejnost už není ohrožena, uvedla policie.

"Domníváme se, že bezprostřední nebezpečí už veřejnosti nehrozí," uvedla policie v prohlášení, z něhož cituje agentura Reuters. "V tuto chvíli se domníváme, že incident má spojitost se zločineckým prostředím," uvedla policie.

Na místě bylo mnoho policistů, kteří vyslýchali svědky a zkoumali záběry z bezpečnostních kamer. Policie předtím oblast uzavřela a vyzvala lidi, aby do nákupního centra nechodili. Další podrobnosti nesdělila.

V červenci střelec v nákupním středisku v dánském hlavním městě Kodani, jen 30 kilometrů vzdáleném od Malmö, zabil tři lidi. Případ zřejmě nesouvisel s terorismem.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Vítěz z Alpe d'Huez si dojel pro titul mistra Evropy v cross country

Pro titul mistra Evropy v cross country na horských kolech si v Mnichově suverénně dojel olympijský vítěz Thomas Pidcock z Británie. Nejlepší z kvarteta českých bikerů Ondřej Cink skončil sedmnáctý.

Třiadvacetiletý Pidcock potvrdil dnešním prvenstvím pověst jednoho z nejlepších světových cyklistických univerzálů. Olympijský vítěz na horských kolech z Tokia se letos v lednu stal mistrem světa v cyklokrosu a následné úspěšné působení na silnici korunoval vítězstvím v horské etapě Tour de France s cílem na Alpe d'Huez. Předtím si stihl "odskočit" k bikům a v květnu vyhrál závody Světového poháru v Albstadtu a Novém Městě na Moravě, což byly dosud jeho jediné letošní starty na horských kolech.

Cink se držel v čelní skupině pouze v úvodních fázích závodu a poté už tempu nejlepších nestačil. Postupně klesal až na sedmnácté místo, které obsadil s odstupem 2:13 za Pidcockem. Šestinásobný mistr republiky absolvoval první závod po třech týdnech od Světového poháru v USA, kde jel pouze short track, protože se nakazil koronavirem. Mistrovství Evropy zařadil do svého programu až následně i kvůli blížícímu se mistrovství světa v Les Gets, které se pojede příští týden.

Zbývající tři čeští bikeři dojeli ve čtvrté desítce. Jan Škarnitzl byl 34., Lukáš Kobes 36. a Marek Rauchfuss 40.

V sobotu pojedou v Mnichově cross country ženy včetně čtyř Češek.

Mistrovství Evropy v cross country na horských kolech v Mnichově - muži:

1. Pidcock (Brit.) 1:18:09, 2. Carstensen (Dán.) -11, 3. Colombo (Švýc.) -12, 4. Koretzky (Fr.) -18, 5. Litscher (Švýc.) -21, 6. Schuermans (Belg.) -25, …17. Cink -2:13, 34. Škarnitzl -3:36, 36. Kobes -3:59, 40. Rauchfuss (všichni ČR) -4:45.

před 1 hodinou

Kvůli bouřkám a silnému větru zemřelo ve čtvrtek v Evropě 13 lidí

Evropa se v pátek vzpamatovává z tragicky bouřlivého čtvrtka, kdy kvůli bouřím a silnému větru zemřelo nejméně 13 lidí. Některé země rozmary počasí stále trápí. Varování před bouřemi platí i v pátek na jihu Německa, naopak na Korsice, kde ve čtvrtek zahynulo pět lidí, už bylo zrušeno. Na mnoha evropských řekách, včetně veletoků jako Rýn a Dunaj, kvůli suchu naopak komplikuje lodní dopravu stále extrémně nízká hladina vody.

Pro jih Bavorska a části jihozápadní spolkové země Bádensko-Württembersko vydala německá meteorologická služba varování před následky extrémního trvalého deště. V podhůří Alp platí do sobotního rána varování před extrémně vydatným vytrvalým deštěm až se 140 litry srážek na metr čtvereční. V Rakousku, kde bouřky ve čtvrtek ve velkém vyvracely stromy a zabily tak pět lidí, byla i dnes na jihu země přerušena některá železniční spojení. Ve čtvrtek byla železniční doprava v oblasti zcela ochromena kvůli přerušení dodávek proudu.

Na severu Itálie a v částech střední Itálie utrpělo kvůli bouřkám s větrem o rychlosti přes 100 kilometrů za hodinu několik lidí zranění. "Bohužel to ještě není za námi," řekl deníku La Stampa šéf italské civilní ochrany Luigi D'Angelo. Důvodem prudkých průtrží mračen je studený vzduch ze severní Evropy, který se ve Středomoří střetává s teplým vzduchem, vysvětlil v deníku Corriere della Sera klimatolog Antonio Navarra.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Dodávky plynu plynovodem Nord Stream 1 do Evropské unie se kvůli údržbě opět zastaví

Dodávky ruského plynu hlavním plynovodem Nord Stream 1 do Německa se kvůli údržbě opět zastaví, a to od 31. srpna do 2. září. V pátek to oznámila ruská plynárenská společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml. Po dokončení prací, pokud nenastanou žádné technické problémy, bude přeprava plynu obnovena na současnou sníženou úroveň 33 milionů metrů krychlových denně, dodal podle agentury Reuters Gazprom.

Ruský podnik sdělil, že s ním na údržbě kompresorové stanice Portovaja, která je součástí plynovodu Nord Stream 1 a nachází se poblíž finských hranic, bude spolupracovat německá firma Siemens Energy.

Nord Stream 1 přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře a je hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie. Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy