


Nechybělo moc a mohla být další Češkou v první desítce. Místo toho Jekatěrina Alexandrovová dál reprezentuje ruský tenis. Na Prahu ale nedá dopustit a už nechce žít nikde jinde.

Když mluví, chvílemi nepoznáte, že se narodila v Čeljabinsku. Jednatřicetiletá tenistka Jekatěrina Alexandrovová polovinu života bydlí v České republice.
Trénovala v Říčanech i Praze, dělala sparing elitním českým hráčkám a vypracovala se v členku top 10 světového rankingu.
Z elitní skupiny kvůli nepříliš vydařenému vstupu do letošní sezony sice vypadla, ale pořád svým agresivním tenisem patří k tomu nejlepšímu, co okruh WTA nabízí.
„V Česku je krásně. Vždycky, když se tam po turnajích vracím, vítá mě klid a pohoda. Je tam moc příjemně. Už bych odtamtud nikam nechtěla,“ uvedla v rozhovoru pro Canal+ Sport Alexandrovová.
Coby teenagerka zvažovala, že získá české občanství a bude reprezentovat novou zemi. Natolik si zamilovala místní podmínky pro její tenisový růst.
„Ale bylo to zdlouhavé, potřebovala jsem sehnat a vyřídit spoustu dokumentů. Chtělo to moc času a ten jsem neměla. Tak jsem to nakonec vzdala a jen tam bydlím,“ vysvětlila.
Dál ale zlepšuje češtinu a užívá si život v Praze, která jí učarovala.
„Nebyla jsem v tolika městech po Česku, nemám takové srovnání, ale právě Praha je pro mě asi nejhezčí město. Ještě pořád mám asi trochu jinou mentalitu než Češi, ale žije se mi tam hezky,“ uvedla.
Letos jí to paradoxně proti českým soupeřkám příliš nevychází a i kvůli nim má v této sezoně zatím nepříliš vyvedené výsledky.
V Brisbane ji vyřadila Karolína Muchová, ve finále turnaje v Abú Zabí ji přetlačila mladičká Sára Bejlek a v Linci ji smetla Karolína Plíšková.
A právě na ni by mohla narazit i ve třetím kole podniku v Římě. Tam ale musí nejprve obě tenistky v pátečních utkáních postoupit.
Po turbulentním průběhu posledního velkého klání v Madridu se nejlepší světové tenistky přesunuly do italské metropole, kde se na tradičním turnaji utkají o další vzácný antukový titul. Vedle všech nejzářivějších hvězd WTA Tour se v areálu Foro Italico představí i řada českých hráček - od Karolíny Muchové přes Lindu Noskovou, Barboru Krejčíkovou, Karolínu Plíškovou a Kateřinu Siniakovou po Terezu Valentovou či Sáru Bejlek. Přímé přenosy sledujte na CANAL+ Sport 2 a 3.

Góly, rekordy i příběhy za nimi. Každé ráno vám pošleme výsledky, rozhovory a aktuální dění ze světa sportu přehledně na jednom místě.

Články, které si zaslouží vaši pozornost. Každý pátek je pro vás z toho nejzajímavějšího na Aktuálně.cz osobně vybírá šéfredaktor Michal Pavec.



V irském hlavním městě začal neformální summit Evropské unie, na kterém se dnes šéfové států a vlád 27 členských zemí včetně českého premiéra Andreje Babiše budou radit o tom, kdo by měl zastupovat Evropu na mírových rozhovorech s Ruskem. K favoritům patří předseda Evropské rady António Costa, kterého jako vhodného kandidáta podporuje i Babiš.



Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) odvolal všech 11 členů Rady Vinařského fondu kvůli zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), podle kterého fond opakovaně porušoval předpisy a pravidla poskytování podpor. Zjistil také střet zájmů. Ministr to v pátek řekl novinářům. Zjištění úřadu podle Šebestyána nejsou přijatelná a bylo potřeba vyvodit důsledky. Reakci vedení fondu se zjišťuje.



Velká demonstrace Milionu chvilek je podle Evy Decroix (ODS) příležitostí, jak dát najevo obavy o veřejnoprávní média i stav institucí. Opoziční strany podle ní samy dnes nedokážou přivést lidi do ulic a musí lépe říct, kam chtějí zemi vést. Premiérovu neúčast na Národní 17. listopadu označila za smutný symbol a projev zbabělosti. Uvedla to v pořadu Spotlight.



Německý kancléř Friedrich Merz v pátek vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby příští týden v Číně nepřichystal během očekávaného hovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem o Ukrajině žádná překvapení. Píše to agentura Reuters, podle níž se tak šéf německé vlády vyjádřil na okraj neformálního summitu lídrů zemí Evropské unie v Dublinu.



Ruští představitelé během jednání v Abú Dhabí nastínili evropským zástupcům své představy o „novém evropském bezpečnostním řádu“. Podle německého deníku Bild, který se odvolává na své zdroje, Moskva požaduje mimo jiné odchod Finska z NATO či zákaz aliančních základen v pobaltských státech.