


Po utkání japonské hvězdy Naomi Ósakaové s Češkou Kateřinou Siniakovou ve druhém kole US Open ožívají hlasy dožadující se konkrétní změny tenisových pravidel. Čtyřnásobná grandslamová šampionka zdržováním hry deptala všechny zúčastněné, proti regulím se ale nijak neprovinila.

Debata o pravidlové modernizaci tenisu, která by hru zrychlila a zatraktivnila pro mladší publikum, v posledních letech nabírá na obrátkách.
Některé návrhy jsou až příliš revoluční a kontroverzní, jako třeba zkrácení setů na čtyři vítězné gamy, které před pár týdny poměrně překvapivě podpořil i Srb Novak Djokovič.
Nedějí se ale prakticky žádné změny podobného charakteru, navzdory tomu, že se na nich shoduje drtivá většina tenisové obce.
Navrhované úpravy, které by bylo velmi jednoduché implementovat, často souvisí se zdlouhavým a nudným procesem prvního a druhého servisu. Jeden z nejkritizovanějších nešvarů současného tenisu ve čtvrtek v New Yorku názorně předváděla Naomi Ósakaová.
Bývalá světová jednička vedla nad Siniakovou o set a brejk, jenže pak si duel zkomplikovala, když se začala trápit zejména na servisu. Třikrát v řadě přišla o podání a úplně si přestala věřit.
To se projevilo nejen v nízké úspěšnosti prvního podání, ale vedlo i k neschopnosti ideálně si nadhodit míček. Japonka nadhoz často opakovala, v nejvíce do očí bijícím momentu dokonce třikrát, než skutečně uvedla míč do hry.
Ve třetím setu se zase dostala do formy a Siniakovou vyřadila, experti ale po utkání znovu otevřeli možnost změny pravidel.
„Člověk si říká, jestli bychom neměli změnit dvě věci: zrušit to, že se po zásahu pásky při servisu podání opakuje, a také jestli by hráč neměl mít pouze jednu možnost vyhodit míč nahoru,“ prohlásil ve vysílání SkySports bývalý britský tenista Tim Henman.
„Zkrátka míč vyhodíš do vzduchu a musíš ho odehrát. Myslím, že by nám to mohlo ušetřit spoustu bolesti,“ dodal.
Už před časem se proti možnosti libovolně opakovat nadhoz ostře vymezil Američan Andy Roddick.
„Jsem zatraceně znechucený z toho, když si tenisté chytají své nadhozy. Nemůžu to vystát, je to otravné,“ uvedl někdejší první hráč světa. Podle něj je úvodní pohyb nedílnou součástí servisu, a tak by měl i pokažený nadhoz znamenat chybu.
„Nikdy by nemělo být umožněno chytit míč a znovu začít servis. Nikdy,“ prohlásil.
„Bekhend přece také nemůžu zahrát znovu. Nadhoz je dovednost. Je to umění, které se trénuje. Nechápu, proč hráči můžou nadhoz opakovat. Tohle mě vážně zabíjí,“ rozčiloval se.
O tématu se rozvášnil už před lety, kdy mu přitakala třeba Martina Navrátilová. Ta navrhovala, že by se po nepovedeném nadhozu prostě hodiny nezastavily, a tak by tenista měl jen velmi málo času podání realizovat.
Podle slavného trenéra Patricka Mouratogloua, který pravidelně lobbuje za revoluční změny v tenise, by obecně přísnější pravidla pro servis zásadně přispěla k plynulosti hry.
„Vysoký počet es a vítězných úderů ze servisu jsou pro tenis nesmírně škodlivé. Chceme více výměn a méně těchto rychlých bodů - bum, servis, vítězný úder, eso, nezvládnutý return. Občasné eso je v pořádku, ale nesmí jich být příliš,“ řekl pro Tennis.com v minulém roce.
Na sociálních sítích se tehdy spekulovalo o tom, kdo by změnou pravidel ze současné špičky trpěl nejvíce. Často se přitom skloňovala jména americké superstar Coco Gauffové nebo české šampionky Barbory Krejčíkové, které se s nadhozem rovněž často trápí.



Třicet lidí ve čtvrtek přišlo o život při ruském útoku na město Kramatorsk ve východoukrajinské Doněcké oblasti. Dalších 18 lidí je zraněných. Prokuratura už dříve uvedla, že Rusové pravděpodobně použili klouzavé letecké bomby, které zasáhly dva linkové autobusy. Útok vyšetřuje kvůli podezření ze spáchání válečného zločinu.



Ruské úřady ve čtvrtek popřely zprávy, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka zmíněného irkutského ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. O informace o nákaze požádala ruské úřady Světová zdravotnická organizace (WHO).



Letošní Nobelovu cenu za literaturu ve čtvrtek 8. října získala šestasedmdesátiletá kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová, oznámila Švédská akademie. Ocenění získala za své „smělé a invenční dílo, které v hravém dialogu s klasickou tradicí vytvořilo nové formy pro současnou literaturu,“ uvedla akademie.



Jako překvapivou, přitom s jasným politickým vyzněním, hodnotí Nobelovu cenu za literaturu pro kanadskou básnířku Anne Carsonovou Mariana Machová z Ústavu anglistiky Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Carsonovou vyzdvihla jako velice známou autorku v anglofonním světě. Není jen básnířkou, ale rovněž překladatelkou a klasickou filoložkou, sdělila ČTK.



Na základní škole nedaleko Wyszkowa severovýchodně od Varšavy žák zaútočil ostrým předmětem a zranil tři lidi, jeden z nich následně zraněním podlehl. Policie podezřelého 15letého chlapce zadržela. K události se ve čtvrtek vyjádřil i polský ministr vnitra Marcin Kierwiński.