


Je to věčné tenisové téma. Odměny na turnajích rostou, ale pořád ne dost, aby to v očích hráčů reflektovalo úsilí, které na kurtu předvádějí. Bývalý americký tenista John Isner nyní upozornil na fakt, že o výdělky přichází i aktuální světová jednička Ital Jannik Sinner.

V době, kdy se to v médiích hemží zprávami o tom, jak se ty největší tenisové turnaje sezony předhání, který rozdělí účastníkům rekordní částku, tenhle detail zapadá.
Když si italský hegemon ATP došel pro trofeje v Indian Wells a Miami, málokoho napadlo, že oproti předchozím šampionům vlastně tak trochu zchudl.
„Když jsem vyhrál Miami v roce 2018, vyhrál jsem víc peněz než Sinner v letošním roce. Na turnajích Masters šly odměny pro šampiony rapidně dolů,“ upozornil Isner, někdejší osmý hráč světa, v podcastu Nothing Major Podcast.
Pořadatelé sice všeobecně zvyšují prize money pro hráče, ovšem spíš pro ty, kteří se dostanou do prvních kol.
Šampionům výdělky klesají. Kromě Indian Wells a Miami snížili odměny vítězům ještě pořadatelé Masters v Madridu, Šanghaji a Paříži.
„Oproti roku 2018 vyhraje šampion o téměř 200 tisíc dolarů méně. To je šílené, absurdní, žádný jiný sport to takhle nemá. Vážně směšné,“ zlobí se Isner.
Šampion na některém z podniků Sunshine Duble si před osmi lety přišel na 1 340 860 dolarů, nyní Sinner inkasoval před zdaněním 1 151 380 dolarů, tedy v přepočtu asi 23 800 000 korun.
Před týdnem si titulem v Monte Carlu ale mírně polepšil, tam se od roku 2018 zvedla odměna pro vítěze zhruba o 40 tisíc eur. Sinner tak vyhrál 974 370 eur, tedy asi 23 700 tisíc korun.
Nejlepší tenisté světa dlouhodobě bojují za navyšování odměn s tím, jak rostou ceny vysílacích práv a celkové výdělky organizátorů turnajů.
„Vidím na pořadatelích snahu s tím něco udělat. Ale když započtete inflaci, tak je to úplně jiné téma a k dokonalosti mají odměny ještě pořád daleko,“ nechal se nedávno slyšet například Srb Novak Djokovič.



Drahý benzin žene prodeje elektromobilů napříč Evropou nahoru, strašák zákazu spalovacích motorů ale nad automobilkami pořád visí. A řada europoslanců se proto snaží zmírnit pravidla pro rok 2035 a dále dokonce více, než bylo schváleno loni před koncem roku. Teď zdá se, že by jejich snaha nakonec mohla přinést ovoce.



Motoristé chtěli v Praze, Brně i Ostravě uspět, nakonec ale slavili jen v jednom z těchto měst. V hlavním městě jim nepomohla ani symbolická účast ministrů Petra Macinky a Borise Šťastného. Filip Turek, čestný prezident strany a jedna z nejvýraznějších tváří, jakkoliv kontroverzní, přitom do voleb tentokrát nešel. Mohlo to straně ve výsledku uškodit?



„Špatné, špatné, špatné.“ Tak znělo hodnocení člena vedení ODS, když viděl některé výsledky své strany ve volbách. A i když se šéf občanských demokratů Martin Kupka snažil před novináři hledat pozitiva a „prodávat“ dobré výsledky, bylo v centrále strany o volební sobotě zřejmé, že spokojenost rozhodně nepanuje. Podle straníků je tak na čase promluvit do duše neúspěšným kolegům.



Moskvu pobouřil nedávný projev nizozemské ministryně obrany. Ta při jednání v parlamentu uvedla, že Rusko už není pouze „agresorem“, ale je „nepřítelem“. Ruské velvyslanectví v Nizozemsku ostře reagovalo prohlášením, že její slova překročila „všechny myslitelné meze přijatelnosti“. Moskva je podle něj bere velmi vážně a považuje je za „projev touhy vyprovokovat ozbrojený konflikt“.



Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder vyrazil do Moskvy obhlédnout supermarkety, v nichž nově působí v dozorčí radě. Nakonec ale zamířil i na oslavu narozenin Vladimira Putina. Kreml tvrdí, že se ruský prezident o návštěvě svého „starého přítele“ dozvěděl až z médií. Schröder přitom patří k nejvýraznějším západním politikům, kteří ani po ruské invazi na Ukrajinu nepřerušili vazby na Moskvu.