Sígr, drzoun, mamánek. Dánský dynamit Rune rozpoutal zběsilý útok na elitu

Aleš Vávra Aleš Vávra
7. 11. 2022 14:01
Tenisovou smetánku ohrožuje po Carlosi Alcarazovi - nejmladší světové jedničce v historii hry - další nebojácný teenager. Dán Holger Rune po sérii výjimečných výkonů ovládl halovou Paříž, smeknout musel i Novak Djokovič.
Holger Rune.
Holger Rune. | Foto: Reuters

O obřím talentu Holgera Vituse Nodskova Runeho se s obdivem vypráví už roky. Mezi juniory to dotáhl na post světové jedničky a hned od prvních pokusů prosadit se v dospělém tenise poutá pozornost provokativním chováním.

Nazývali ho sígrem, drzounem, jednou dokonce homofobem, to když minulé léto v Itálii ztratil nervy a na svého soupeře syčel jako smyslů zbavený jeden hanlivý výraz za druhým.

Zkušený šampion Stan Wawrinka, jedna z mnoha slavných obětí Runeho spektakulární podzimní jízdy, před pár dny okořenil podání rukou a mladému Dánovi radil, ať se přestane chovat jako dítě.

Rune sklopil uši, na incident ale prostřednictvím médií podrážděně reagovala jeho matka a manažerka Aneke. K výše zmíněným výrazům tak přibyl další: rozmazlený mamánek.

Už delší dobu bylo jasné, že Rune přináší oživení, kontroverzi a svěží vítr. Pozornost si získal i pokleslými momenty jako z reality show.

Třeba když po vyřazení na French Open obvinil pozdějšího finalistu Caspera Ruuda z nesportovního chování za dveřmi hráčské šatny. Klidný Nor zkazku označil za naprostou lež a v rozhovorech jen nechápavě kroutil hlavou. Nevyzpytatelnému, neotesanému a emocím snadno podléhajícímu Dánovi naopak nikdo nevěřil.

V posledních týdnech však Rune veškeré své ostudy poslal do stínu, na světlo místo nich vytáhl fenomenální tenis.

Od začátku října se představil na čtyřech turnajích a na všech odehrál maximální možné množství zápasů. Titul slavil ve Stockholmu, poraženým finalistou byl v Sofii a Basileji. A potom přišla Paříž, prestižní turnaj série Masters 1000. 

V proslulé hale Bercy už měl být Rune unavený, jeho šance po náročném programu výrazně klesaly. Jenže Dán pochyby rozmetal na kousky a skočil mezi absolutní elitu.

V Paříži přežil zmíněné první kolo s Wawrinkou, kterému utekl ze tří mečbolů, a pak překonal historický milník. Stal se úplně prvním tenistou, který dokázal na jednom podniku mimo Turnaj mistrů porazit pět hráčů první světové desítky. 

Postupně odklidil Huberta Hurkacze, Andreje Rubljova, zraněného Carlose Alcaraze, rozjetého Felixe Augera-Aliassima a ve finále po působivém obratu i muže, který první ze svých jednadvaceti grandslamových titulů získal, když bylo Runemu pět let - Novaka Djokoviče.

Srbský šampion se zachoval úplně jinak než Wawrinka. Runeho u sítě objal a srdečně gratuloval.

"Jsem zklamaný, že jsi mě porazil, na druhou stranu jsem šťastný, protože mám rád tvou osobnost. Myslím, že jsi kompletně oddaný tenisu a pracuješ velmi tvrdě. Vidím před tebou zářivou budoucnost," ocenil Djokovič soupeře.

Uvedl také, že mu Rune připomíná jeho samého v takto mladém věku. "Má soutěživého ducha, je velmi sebevědomý, jde si pro vítězné údery. Má fantastický bekhend a dokáže míchat hru. Navíc je neskutečně fit a extrémně dobře brání," pěl ódy pětatřicetiletý hráč.

Podle Djokoviče jsou Alcaraz a Rune budoucností tenisu, který se letos musí vyrovnávat s odchodem Rogera Federera a připravuje se i na konec kariéry Rafaela Nadala.

Djokovič je z mladých pušek nadšený. "Jsou to kluci naprosto oddaní tenisu. Na svůj věk jsou neuvěřitelně komplexní. Jejich energie na kurtu, motivace i mentální síla, všechno je velmi působivé," dodal. 

Pro Runeho Djokovičova slova očividně hodně znamenala. Jeho drzost a neomalenost se rozpustila v přívalu sladkých lichotek.

"Cítím se neuvěřitelně. Je výsostným privilegiem stát na kurtu s Novakem. Znamená to pro mě úplně všechno," hlesl dojatý mladík, historicky první Dán v nejlepší světové desítce.

Djokoviče zasypal 43 vítěznými údery. Ve třetím setu prohrával 1:3, ale dokázal se vrátit. Za stavu 6:5 podával na vítězství a ve finálním dramatickém gamu musel odvracet hned šest brejkbolů. Dokázal to a slavil.

"Ta hra byla nejvíc stresující hrou mého života. Srdce jsem měl až někde v mozku. Jsem neskutečně pyšný, že jsem to ukončil," uvedl Dán. Ve finále vynikla jeho jedinečná schopnost zvládat klíčové momenty, tak náročné na psychiku. 

Sám využil všechny tři své brejkboly, Djokovičovi jich naopak odvrátil deset z dvanácti. Celkově získal o pět výměn méně než Srb.

"Před každým zápasem věřím, že můžu vyhrát. Ať už na druhé straně stojí kdokoli. Použil jsem svou sílu vůle, udělal bych cokoli, abych ho dostal pod tlak. Byl jsem odvážný. Říkal jsem si, že prohrávat zápasy pro mě není akceptovatelné," vyprávěl Rune se svým typickým sebevědomím.

Zrodila se hvězda a Dánsko si užívá svou tenisovou pohádku.

 

Právě se děje

Další zprávy