Už před turnajem jednatřicetiletá tenistka z Fulneku přiznala, že v její nádrži takhle v poslední fázi sezony moc pohonných hmot nezbývá, a potvrdilo se to i ve středečním osmifinále ostravského podniku.
Zatímco nástup měla Kvitová famózní a vyhrála první sadu 6:1, v té druhé začala ztrácet dech, Potapovová ho naopak nabrala a stav zápasu v tie-breaku dorovnala.
"Byla jsem strašně fyzicky a psychicky vyčerpaná. Prostě jsem tam v tom třetím setu stála, hrála a čekala, jestli mi dá šanci. Na víc jsem se nezmohla," přiznala.
Vliv na to mělo i tempo, jakým dvacetiletá Potapovová hrála. Na servisu mezi výměnami spěchala, podavači měli často co dělat postavit se znovu ke stěně a nestíhala ani nasazená dvojka.
"Když jsem zvedla ruku, aby počkala, tak mi přišlo, že na to ani nebere zřetel. Asi dvakrát jsem pořádně ani nestihla dojít k čáře, necítila jsem se komfortně," vysvětlila Kvitová.
I když sama si uvědomuje, že to není nic proti pravidlům. "Každý má svůj systém, já si zase beru víc času na oddech. Pro někoho může být ta zrychlená hra způsobem, jak se vyhnout přehnanému přemýšlení mezi výměnami. Když máte víc času, logicky víc zatěžujete hlavu," dodala.
Nakonec se ale dokázala vzpamatovat a soupeřku v koncovce třetí sady zlomila. Nezapomněla pak poděkovat ani ostravským fanouškům.
"Moc mi pomohli, to je to, proč jsem se sem těšila. Měla jsem emoce jako na houpačce a oni mě vyburcovali k ještě lepšímu výkonu," chválila publikum.
Na tribunách měla i bohaté zastoupení v podobě rodiny, která to sem z Fulneku nemá daleko.
"Rozdávala jsem jim lístky, měla jsem tu rodiče, strejdu, oba bratry, jeden vzal celou rodinu, takže jsem tu měla i synovce s neteří, dohromady asi deset nebo patnáct lidí. Trochu jsem jim to protáhla, tak snad si to aspoň užili, když viděli delší zápas," smála se Kvitová.
Další soupeřku pozná teprve zítra, kdy sehrají osmifinále Američanka Alison Riskeová a Švýcarka Jil Teichmannová.
