reklama
 
 

Rozervaný Djokovič v Paříži. Vřelost na kamery rychle zmizela, nahradila ji neochota a frustrace

6. 6. 2018 12:00
Novak Djokovič prohrál ve čtvrtfinále Roland Garros s hráčem osmé desítky žebříčku Marcem Cecchinatem. Dobrou náladu z toho neměl.

Paříž - Zdálo se, jako by se jeho mentální rozpoložení během několika minut otočilo o 180 stupňů.

Když srbský tenista Novak Djokovič padl na French Open v nádherné bitvě s italským outsiderem, vypadal smířeně a klidně. Přešel na druhou stranu kurtu, Marka Cecchinata vřele objal, gratuloval k úspěchu a zanedlouho dvorec Philippa Chatriera opouštěl s úsměvem a srdečnými gesty směrem k pařížskému publiku.

O pár okamžiků později na tiskové konferenci bylo všechno jinak. Místo pozitivního přístupu překvapivě nastoupila Djokovičova frustrace a odtažité chování. Na otázky odpovídal ve valné většině případů jednou větou. "Nevím," byla nejčastěji slyšená fráze.

I když se novináři snažili nacházet na Srbově výkonu klady, nepochodili. Jeden z nich správně zmínil, že příznaky tenistovy nedávné krize jsou ty tam. 

"V několika posledních měsících jsme mockrát slyšeli, že Novak nebojuje. Že ztratil svého ducha. Dnes to byla otázka pár bodů, ale bylo vidět, že jsi zpátky…" tvrdil. Ovšem otázku položit nestihl. "Jsem zpět v šatně, to je tak všechno," zavrčel Djokovič.

Nenechal nahlédnout ani do svých zdravotních potíží, které ho - jak se zdálo - limitovaly v úvodním setu. "Je to pár věcí, ale nejde o nic vážného. Nechci o tom mluvit," prohodil.

Další dva navazující dotazy týkající se jeho formy, opět ani nedovolil dokončit. A na otázku, jak těžké je dostávat se na špičkovou herní úroveň, na niž byl léta zvyklý, odvětil: "Je to složité. Spousta věcí v životě je složitých."

Šokoval pak tajemným oznámením, že možná nebude absolvovat travnatou část sezony. Žurnalisty téma z pochopitelných důvodů zajímalo. Djokovič ale jen třikrát zopakoval, že vlastně neví.

Jediné, k čemu se dvanáctinásobný grandslamový šampion vyjádřil šířeji než jednou holou větou, byl působivý výkon soupeře. Djokovič a Cecchinato se dobře znají ze společných tréninků v Monte Carlu. Bylo tudíž patrné, že Djokovič italskému kamarádovi úspěch upřímně přeje.

"Hrál úžasně, zaslouží za to veškerý kredit. Moc mu gratuluji k velkému výkonu," prohlásil Srb už v úvodu tiskové konference. V jejím průběhu pak připomněl, jak fantastické je pro Cecchinata semifinále Roland Garros, když do tohoto turnaje dosud na grandslamech nevyhrál jediný zápas. 

"Nezdálo se, že by podléhal nějakému tlaku velkého stadionu a velkého duelu. Své nervy držel na uzdě až neuvěřitelně dobře, obzvlášť v rozhodujících momentech," chválil Djokovič.

Vřelé objetí z konce utkání vysvětlil Srb následovně: "Nikdy pro mě není těžké gratulovat a obejmout soupeře, protože jsme právě sdíleli společný úžasný moment na kurtu. Marco si zasloužil vyhrát. Znám ho dobře, je to skvělý kluk."

Načež Djokovič alespoň částečně vysvětlil rychlou změnu své nálady. "Na druhou stranu, když odejdete z kurtu, je těžké takovou porážku spolknout," hlesl zklamaně a závěr tiskové konference opět odehrál v úsporném režimu.

"Ne," odpověděl na otázku, zda šlo o nejvíce bolestivou porážku kariéry. "Nevím. Jen nějaké momenty. A štěstí," uvedl po dotazu, co mu chybělo k vítězství.

A celé setkání s novináři zakončil výmluvně: "Co se mi honí hlavou? Nevím. Nemyslím teď na tenis," uzavřel v současnosti dvaadvacátý hráč světového žebříčku své pařížské dobrodružství.

autor: Aleš Vávra | 6. 6. 2018 12:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama