O tom, že odsouzený Radim Žondra se snaží svůj případ otevřít, informoval minulý týden server Seznam Zprávy. Muž si odpykává jedenáctiletý trest vězení a už dříve si neúspěšně stěžoval u Ústavního soudu.
Kvitová se stala terčem útoku ve svém bytě v Prostějově před Vánoci v roce 2016. Dvojnásobná wimbledonská vítězka utrpěla vážné poranění levé ruky, nemohla několik měsíců hrát a hrozilo jí, že bude muset ukončit kariéru.
Žondra od počátku popíral, že by Kvitovou napadl. Zpochybnil rovněž zajištění pachových stop, jež policisté našli na dvou místech na mikině napadené tenistky a které vedly k Žondrovi. Rozporoval také provedení takzvané rekognice, při níž ho Kvitová označila za útočníka. V podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona poukazoval na to, že soudci nevyslechli svědka, který s ním byl údajně v době útoku na stavbě v Napajedlech. Uvedl také, že ve výpovědi tenistky byly rozpory.
Podnětů k podání stížnosti pro porušení zákona obdrží ministerstvo od veřejnosti přibližně tisícovku ročně. Advokát Blažek, který na ministerstvo nastoupil loni v prosinci, je ve srovnání se svými předchůdci v podávání stížností velmi aktivní a označuje tento mimořádný opravný prostředek za nástroj, který může v mnoha případech napravit rozhodování soudů. Do letošního srpna podal stížností zhruba 90. Pro srovnání, v roce 2020 poslalo ministerstvo Nejvyššímu soudu celkem 49 stížností.
