Reklama
Reklama
Sport

Parta pod Pálou? Drbaly jsme kluky, vzpomíná vítězka Fed Cupu. Teď jde do politiky

Miroslav Harnoch
Miroslav Harnoch
Miroslav Harnoch

Má skalpy Simony Halepové nebo Angelique Kerberové, dotáhla to na 55. místo žebříčku a byla dvakrát členkou vítězného fedcupového týmu. Dnes už třiatřicetiletá Denisa Šátralová, kterou tenisový svět znal jako Allertovou, upíná pozornost hlavně k brzy pětileté dceři Lauře. V rozhovoru pro deník Aktuálně.cz se rozpovídala o tom, proč se nevrátila na okruh WTA i proč kandiduje ve volbách na Praze 5.

KAROLÍNA PLÍŠKOVÁ, BARBORA STRÝCOVÁ, LUCIE HRADECKÁ, DENISA ALLERTOVÁ, PETR PÁLA
Český fedcupový tým 2016 (Denisa Šátralová úplně vpravo)Foto: Urs Flueeler – ČTK / AP / Urs Flueeler
Reklama

Kariéru jste oficiálně neukončila, spíše přerušila, nicméně co vy a tenis?

Už je konec, i když jsem to doteď nikde oficiálně neřekla. Známí mi občas připomenou, když vidí mou úroveň, že by to ještě šlo, ale kvůli dceři už do toho nejdu. Jezdím ještě občas hrát bundesligu v Německu, v Rakousku, teď budu v listopadu odlétat do Paříže. Tam jsem schopná porazit mladé nastupující holky, co jsou 200. nebo 300. na žebříčku.

Máte na kontě i nějaký zvučný skalp?

Ano. Předloni jsem porazila Mariju Timofejevovou (současnou 68. hráčku světa, pozn. red). Tou dobou byla na hraně první stovky. Takže na to, že trénuju asi dvakrát, třikrát v týdnu, je má úroveň asi docela dobrá. Ale stejně si neumím představit, že bych cestovala po světě s dcerou. Vím, že je to teď trend hrát i s dětmi, ale já jsem na tohle asi jiná nátura a radši ten čas věnuju malé.

Ale přesto si čas od času na nějaký ten týden odskočíte za ligou v zahraničí, co vás na tom baví?

Jsou to pořád soutěže na slušné úrovni a atraktivní, protože v těch zemích jsou ligové duely docela sledované. Na druhou stranu nemusím splňovat složitá kritéria antidopingu a podobně, jako je to na profi turnajích. Stačí si občas zahrát nějaký turnaj v té dané zemi a držíte si jejich národní ranking, který vás opravňuje si tam zahrát. A mě baví, že mi to udržuje úroveň tenisu.

A tu si udržujete už téměř pět let od porodu. Za tu dobu jste nezvažovala návrat ani jednou?

Měla jsem jednu sponzorskou nabídku, která by zafinancovala můj návrat, měla bych servis kolem. Tehdy jsem o tom dlouho přemýšlela, ale stejně nakonec vyhrála rodina. Navíc manžel Honza má dobrou práci, takže nebyla nutnost se za každou cenu vracet do vrcholového tenisu.

Reklama
Reklama

Vaším manželem je také bývalý tenista Jan Šátral, zůstal u tenisu?

Ano, nejdřív trénoval s Martinem Dammem, se kterým ho pojí i kamarádský vztah. Pak dostal dobrou nabídku na trénink dcery z jedné česko-anglické rodiny, což ho živí doteď.

A vás podobná kariéra neláká?

Zatím občas jezdím na nějaký sparing třeba na Spartu nebo Štvanici. Třeba s juniorkou Sofií Hetlerovou jsem měla takovou spolupráci, tomu jsem otevřená, když se najde čas, jak to skloubit. Je fajn, že se vídám i s bývalýma parťačkama, blízko mám třeba i ke Kláře Koukalové, s Luckou Šafářovou se často potkáváme s dětmi a tak, občas potkám i Báru Strýcovou.

Jak jste prožívala vítězné tažení českého týmu za titulem v Billie Jean King Cupu?

Bylo to neskutečné. Dojemné. Zavzpomínala jsem si, vybavila se mi O2 arena, ve které jsme slavily my. Je tady nová generace, která má našlápnuto takovým způsobem, že může dotáhnout ještě několik těchhle pohárů.

Kapitánka Barbora Strýcová si pochvalovala, že se jí sešla parta nekonfliktních holek, které táhnou za jeden provaz. Jaká byla vaše generace?

Ani já si nemůžu stěžovat, pod Petrem Pálou všechno fungovalo. Měly jsme taky super partu, byla zábava. Řešily jsme i mimo kurt normální věci. Drbaly jsme kluky, rozebíraly jsme vztahy. Doteď si dělám legraci, že muselo během finále v O2 areně mému Honzovi zvonit v uších, jak jsme ho probíraly. Pak jsem se s ním na oficiální oslavě titulu dala dohromady. I tím to pro mě bylo speciální.

Reklama
Reklama

Teď vás ale naplňuje i něco jiného. Rozhodla jste se v nadcházejících komunálních volbách kandidovat do zastupitelstva Prahy 5 za hnutí Naše Praha, co vás k tomu vedlo?

Takovým impulsem byl pro mě spor se sousedem u nás na Cibulkách, který na nás udělal tak trochu levotu. Postavil si na zahradě třípatrový dům, aniž by od nás měl souhlas, povolení dostal do dvou týdnů, magistrát to ani nepřezkoumal. Doteď se soudíme a asi to pro nás ani nevypadá moc dobře. Tak jsem si řekla, že cesta je se zasadit o to, aby v budoucnu k takovým botám nedocházelo. Pak za mnou přišel Rudolf Blažek, který vede naši kandidátku, že by do toho chtěl jít a jestli nechci taky, tak jsem souhlasila.

Na kandidátce jste číslo dvě, takže šance, že se na radnici dostanete, není malá. Co by byla vaše priorita?

Nejbližší je mi samozřejmě sport. Na Praze 5 chátrají a mizí sportoviště. Prioritu mají výstavby bytů, ale chybí infrastruktura pro malé děti, aby se hýbaly, aby sportovaly. To je pro mě asi hlavní téma. Kdyby se povedlo aspoň něco v tomhle ohledu zlepšit, byla bych šťastná.

Politika, to jsou ale i ostré výměny názorů, hejty od občanů, jste na tohle z tenisového prostředí připravená?

Určitě. Bohužel jsem na to připravená. Během kariéry mi přišla spousta zpráv od různých úchylů, sázkařů a podobně. Naučila jsem se to vypouštět. Vím, že to bude náročné, ale na kritiku jsem zvyklá.


Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?
Přidat jako preferovaný zdroj
Reklama
Reklama
Reklama