


Má za sebou velkou premiéru, jednoznačný vrchol dosavadní kariéry, přesto mnohem víc než výkony na kurtech rezonují její slova. Ukrajinka Oleksandra Olijnyková vyvolala v tenisovém světě bouři, když po porážce v 1. kole Australian Open ve svých rozhovorech nezvykle ostře útočila na ruské a běloruské tenisty. Obvinila je z podpory režimu Vladimira Putina.

Ukrajinské tenistky v drtivé většině nepodávají ruským a běloruským soupeřkám po zápase ruku. Intenzivně se vyjadřují proti ruské invazi do jejich země a snaží se pravidelně upozorňovat na to, co se na Ukrajině děje.
Čas od času některá z nich vyjádří nesouhlas s tím, že tenisové organizace ponechaly ruské a běloruské sportovce ve všech soutěžích, i když bez vlajky a dalších národních symbolů.
Tak konkrétní a sžíravou kritiku, jakou během úterka v Melbourne vyslovila pětadvacetiletá Olijnyková, jejíž otec bojuje na Ukrajině v první linii, však dosud tenisový svět nezaznamenal. Vyřknutá slova jím otřásla.
„Upřímně mám pocit, že tady žiju po boku nebezpečných lidí,“ řekla Ukrajinka.
„Mají nebezpečné názory. A jejich činy jsou nebezpečné. Mluvím třeba o světové jedničce Sabalenkové. Věděli jste, že v roce 2020 podepsala dokument na podporu Lukašenka?“ ptala se Olijnyková po vystoupení v aréně Roda Lavera.
„Během protestů v Bělorusku, kdy byly ulice zalité krví, protože lidé, kteří bránili demokracii a požadovali svobodné volby, byli potlačováni a biti, ona tu petici podepsala a prohlásila, že Lukašenko je její prezident,“ dodala pro australský The Age.
Sabalenková měla skutečně před válkou k běloruskému diktátorovi blízko, v roce 2023 v Paříži během Roland Garros ale prohlásila: „Nepodporuji válku, což znamená, že právě teď nepodporuji Alexandra Lukašenka.“
Nejvěrnější spojenec Putina nicméně Sabalenkovou dodnes zhusta využívá k propagandě, na začátku ledna jí veřejně gratuloval k titulu v Brisbane.
Běloruská tenisová královna nebyla pro Olijnykovou jediným terčem. Opřela se i do Mirry Andrejevové a Diany Šnajderové.
Mladé ruské hvězdy obdržely po zisku stříbrných medailí na olympiádě v Paříži jedno z nejvyšších státních vyznamenání Ruské federace, takzvaný Řád za zásluhy o vlast, a to dokonce 1. třídy.
Obě byly v minulosti obviňovány z toho, že na sociálních sítích „lajkují“ příspěvky velebící ruský režim.
„Diana Šnajderová řekla, že by s potěšením obdržela cenu přímo od svého prezidenta. To jsou její přesná slova z rozhovoru,“ uvedla Olijnyková, hráčka, která v minulém roce po sérii výjimečných výsledků zaznamenala životní vzestup do první stovky světového žebříčku.
Tiskovou konferenci v Melbourne měla, přestože v prvním kole po statečném boji prohrála s obhájkyní titulu Madison Keysovou. Dorazila na ni s výmluvným nápisem na tričku: „Potřebuji vaši pomoc k ochraně ukrajinských dětí a žen, ale tady o tom nemůžu mluvit.“
Zkritizovala rovněž tenisty, kteří se na konci minulé sezony v Petrohradu zúčastnili tradiční exhibice Northern Palmyra Trophies sponzorované plynárenským gigantem Gazprom.
PR turnaje dříve řídila Věra Podguzovová, příbuzná Vladimira Putina a viceprezidentka ruské banky Promsvyazbank, která obsluhuje ruský vojensko-průmyslový komplex a nachází se pod sankcemi západních zemí.
Kontroverzní postavou je také hlavní organizátorka akce Natalia Kamelzonová. Ta během války pořádala moskevský klubový šampionát, kde jeden z týmů hrál v dresech s nápisem "Ruská armáda" a symbolem Z.
„Tenhle turnaj byl, řekněme si to otevřeně, uspořádaný proto, aby plivl do tváře fair play a jednotě. Aby ukázali, že je jim to jedno. Daniil Medveděv se zúčastnil. A mnoho dalších také. Já jsem se mezitím budila hrůzou kvůli výbuchům. Přijde vám to normální? Mně ne,“ vyprávěla Olijnyková.
Kromě Medveděva a Šnajderové se zúčastnili další ruští tenisté Karen Chačanov nebo Veronika Kuděrmetovová, nyní už reprezentantka Rakouska Anastasia Potapovová, její partner Nizozemec Tallon Griekspoor a naturalizovaní Kazachstánci Alexander Bublik a Julia Putincevová.
Podle Olijnykové by měli být všichni Rusové a Bělorusové vyloučeni z tenisových soutěží, tak jak tomu je v jiných sportech.
Její rodina uprchla v roce 2011 z Ukrajiny do Chorvatska, jí bylo 10 let. Do vlasti se ale vrátili a Olijnyková nyní žije a trénuje v Kyjevě. Po světě cestuje sama, v její lóži arény Roda Lavera nikdo nebyl.
"Než jsem odletěla do Melbourne, došlo v Kyjevě k několika masivním útokům. Byla jsem tomu blízko, do domu hned přes ulici narazil dron. I můj byt se kvůli explozi třásl," vyprávěla tenistka známá tím, že v roce 2021 kvůli nedostatku peněz prodala za pět tisíc dolarů doživotní práva na oblast své pravé ruky mezi loktem a ramenem. Kupujícímu tak umožnila vybrat si tetování, které si následně nechá udělat.
„Každý turnaj je důležitý, na každém mám příležitost říct něco o Ukrajině. Protože je to smutné. Válka je dlouhá a lidé už ztrácejí pozornost. Na Ukrajině nemáme elektřinu, teplou vodu ani topení. Tak to je," dodala tenistka, která se nyní vrací domů. Do válečné zóny.



„Pane prezidente, nemám otázku, ale spíš apel – abyste znovu kandidoval,“ řekl jeden z návštěvníků diskuze na pražských Hájích. Podobná slova slyšel Petr Pavel už ráno, když navštívil základní školu v Letňanech. Pár lidí zmínilo obdobné přání i na dalších místech v Praze, kam hlava státu zamířila během nabitého úterního programu. Na Hájích pak Pavel zopakoval podmínky k obhajobě svého mandátu.



Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že americký prezident Donald Trump na něj vyvíjí nepřiměřený nátlak ve snaze dosáhnout řešení rusko-ukrajinské války. V rozhovoru pro web Axios Zelenskyj zopakoval, že jakýkoliv plán, který by vyžadoval, aby se Ukrajina vzdala dosud neobsazeného území v Donbasu, by Ukrajinci odmítli v referendu.



Byl u toho, když šla ze Slováků na olympiádě hrůza. Hned dvakrát. V obou případech to sice končilo hořce, z posledního většího turnaje nejlepších proti nejlepším si ale Marián Gáborík přeci jen odnesl medaili. Teď bývalý fantastický útočník věří, že se slovenský hokej zase zvedá. A připomíná, že Čechy není radno odepisovat.



Byla to osudová souhra náhod. Teroristický útok na jiném letišti, hustá mlha, v níž nebylo vidět na krok, a jedno rozhodnutí kapitána, který příliš spěchal. Když se 27. března 1977 na kanárském letišti Los Rodeos na Tenerife srazily dva plně naložené Boeingy 747, změnilo to letectví. Připomeňte si příběh 583 obětí tragédie, která se vůbec neměla stát.



Koncertovat v Americe bylo dlouho pro řadu hudebníků symbolem vrcholu kariéry. Dnes ale kombinace rostoucí byrokracie, vysokých nákladů a bezpečnostních obav snižuje atraktivitu Spojených států jako umělecky zaslíbené země. Vědomí jistého rizika už ovlivňuje plánování turné i velkých hudebních hvězd.