Noci s alkoholem a sebelítostí jsou pryč. Francii dojímá příběh znovuzrození

Aleš Vávra Aleš Vávra
30. 5. 2023 13:14
Jeden z nejsilnějších příběhů letošního ročníku Rolland Garros už je jistý po pár dnech. Na svědomí ho má Lucas Pouille, francouzský tenista, který měl před lety našlápnuto stát se jedním z nejlepších, po zranění však propadl alkoholu a sebelítosti. Teď je zpět a když s pařížským davem pěl Marseillaisu, mnoho očí suchých nezůstalo.
Lucas Pouille.
Lucas Pouille. | Foto: ČTK

Byl světovou desítkou, dotáhl to až do semifinále Australian Open. Platil za jednoho z největších příslibů a pro Francouze symbolizoval novou tenisovou naději, která slábla jak stárnuly velké hvězdy předchozí generace: Gael Monfils, Jo-Wilfried Tsonga, Gilles Simon nebo Richard Gasquet.

Po největším úspěchu kariéry, který vybojoval na začátku roku 2019 v Melbourne, ale Lucase Pouilleho srazil výkonnostní propad spojený se zdravotními problémy.

Po operaci lokte už se nevzpamatoval a padal stále níž. Nejen žebříčkově, ale především psychicky.

Z výsluní se velmi rychle propadl do temnoty, z níž dlouho marně hledal cestu ven. I když měl finančně vystaráno, ocitl se na dně. Jeho myšlenky zčernaly, nebyl schopný normálně fungovat.

Když se sportovní neúspěchy přidaly k osamělému životu na hotelových pokojích, začal se Francouz přátelit s lahví alkoholu.

"Objevilo se mé temné já. Dostával jsem se do deprese, která vedla k tomu, že jsem v noci nemohl spát a opíjel se," svěřil se Pouille nedávno v rozhovoru pro deník L'Equipe.

"Přijde vám normální, že v osmadvaceti letech, kdy jsem otcem, brečím po každé porážce každou noc v hotelu?"

V létě minulého roku už musel říct stop. Po šesti porážkách v řadě se v něm cosi zlomilo. Rozhodl se odložit raketu a dát si život do pořádku.

"Musel jsem, jinak bych skončil v blázinci v Sainte-Anne. Stále víc jsem se utápěl v děsivých věcech," vyprávěl Pouille.

Myslel si, že už se k tenisu nevrátí. Láska ke sportu, s nímž vyrůstal, ale tak snadno zahubit nejde. "V mé hlavě jsem skončil. Skoro pět měsíců jsem se na raketu nemohl ani podívat. Jenže tenis je můj život," přiblížil počátek svého znovuzrození.

Kariéru rozjel znovu na challengerech, turnajích nižší kategorie. A nebylo to nic slavného. Pouille však vytrval, dostal divokou kartu do kvalifikace Roland Garros a svou šanci, možná jednu z posledních, nyní využil.

675. hráč světového žebříčku přešel přes Čecha Tomáše Macháče a další dva soupeře do prvního kola a vyhrál i v něm.

Publikum na zaplněném kurtu číslo 14 začalo spontánně zpívat francouzskou hymnu, Pouille se přidal a zrodil se moment, který vyvolával husí kůži.

Francouz se se stal nejníže postaveným vítězem prvního kola na French Open za posledních deset let. Čtyři zápasy v řadě vyhrál poprvé po dvou letech a zápas na grandslamu zvládl poprvé od US Open 2019, kde pak slavně v pěti setech vyřadil Rafaela Nadala.

"Někdy procházíme chvílemi, kdy se můžeme rozpadnout. Tyto chvíle byly těžké, ale byly nutné, protože jsem se dostal na samotnou hranu. Ten vlak jsem zastavil ve správný čas, těsně před srážkou," vyprávěl dojatě po svém triumfu.

Jeho duel druhého kola se čtrnáctým nasazeným Britem Cameronem Norriem bude ozdobou středečního programu.

Pouille nebude nervózní. Ví, že největší boj už vyhrál. "Teď je to o tom, že hraju pro radost. Opravdu si užívám, že můžu být zase na kurtu," prohlásil.

 

Právě se děje

Další zprávy