reklama
 
 

Že bych trénoval Djokoviče nebo Kyrgiose? Uvidíme, musím se porozhlédnout, přiznává Štěpánek

14. 11. 2017
Radek Štěpánek ukončil v 38 letech tenisovou kariéru. Novinářům přiznal, že už dál nechce trápit své tělo a riskovat vážnější zranění. Nyní si chce dát čas na rozmyšlenou, co chce dál v životě dělat.

Na začátku listopadu jste se na stejném místě loučil s fyzioterapeutem Markem Všetíčkem a věřil jste v návrat na kurty, proč jste se teď rozhodl skončit? 

Od té doby se odehrálo v mé hlavě hodně věcí. Musel jsem si nalít čistého vína, protože to, čím jsem si procházel od operace, nebyl úplně jednoduchý čas. Došel jsem k rozhodnutí, že v kariéře pokračovat nebudu. Podíval jsem se na život zeširoka a uvědomil se, že bych nerad riskoval zdraví do další životní etapy, která mě teď čeká.  

Takže při loučení s Markem jste ještě nic takového necítil?

Já si to v ten moment asi nechtěl přiznat. Ty další dny po tom pro mě najednou byly takové prázdné, nebyl tam Marek, abychom šli strečovat, netrénovalo se. Nedělo se to, na co jsem byl celý život zvyklý. Asi to na mě nějak dolehlo.

Podpořil vaše rozhodnutí i docent Pavel Kolář, s kým jste konec kariéry ještě probíral?

Mluvil jsem o tom se svými nejbližšími. Měl jsem kolem sebe vždycky fantastický tým lidí, ale to rozhodnutí jsem musel stejně udělat sám podle toho, jak to cítím v srdci. Celou kariéru jsem se tohohle dne bál a je tady.

Co vás tedy teď v nejbližší době čeká?

Teď po tiskové konferenci na pár dní zmizím, abych si odpočinul. Budu mít čas přemýšlet, jak dál. Nemám, kam pospíchat. To jsem dělal během kariéry, ze zápasu na hotel, z hotelu na letiště, pořád jsem byl vcukuletu. Hodně jsem v poslední době pokročil v podnikatelské činnosti, jsem zapojený v nějakých ekologických projektech, tomu se asi budu věnovat dál.

Už během vaší kariéry se spekulovalo o tom, že byste mohl trénovat Novaka Djokoviče nebo Nicka Kyrgiose, to vás neláká?

Spekulace jsou vždycky. Teď mám čas se rozhlídnout. Tenis byl můj život odmalička, bude mě určitě životem provázet i dál, dneškem to nekončí. Uvidíme, kam mě život navede.

A co třeba další spolupráce s Markem Všetíčkem?

Těch možností, které se přede mnou otevřou, bude spousta. I s Markem jsme se o tom už asi před dvěma lety bavili, že bychom tu společnou filozofii, kterou jsme si za těch 16 let spolupráce vybudovali, mohli nějak předávat dál. To je jedna ze spousty možností. 

Jste známý daviscupový srdcař. Mrzí vás, že už si v národním dresu nezahrajete?

Všichni vědí, co pro mě Davis Cup znamená. Něco tak hlubokého se na turnajích prostě zažít nedá. Chtěl jsem České republice pomoct zpátky do elitní skupiny, kam určitě patří. Hlavně jsem chtěl pomoct na kurtu, ale to už teď nepůjde. Nevím, jestli budu u týmu nějak působit dál, ale já vždycky budu tím prvním, kdo bude chtít k návratu pomoct.

Jak budete vůbec na kariéru vzpomínat?

Vždycky jen v dobrém. Když se ohlédnu zpátky, určitě se nemám za co stydět. Dokázal jsem toho hodně. Možná víc, než ode mě kdokoli očekával. Měl jsem motivaci dokázat odborníkům, že nemají pravdu. Za mlada jsem slýchával, že mám špatný forhend a že ze mě nic nebude. Myslím, že nakonec ze mě něco bylo.

autor: Miroslav Harnoch | 14. 11. 2017

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama