Zlý muž tenisu. Pronesl nejdivnější vítěznou řeč, Česku chtěl zpětně sebrat velký titul

Měl být jednou z nejzářivějších tenisových hvězd a nějaký čas jí i byl. Nakonec ale potenciál zcela nenaplnil. Místo toho se o něm často referuje jako o jednom z nejnenáviděnějších mužů v historii hry. Slavný Chilan Marcelo Ríos byl světovou jedničkou, bořil konvence, elektrizoval publikum a jeho kariéru provázely mnohé skandály a kontroverze. V pátek oslavil 50. narozeniny.

Když v roce 1998 v pouhých dvaadvaceti letech sesadil z čela žebříčku tehdejšího amerického hegemona Petea Samprase, svou hrou dostával tenisový svět do varu. Levoruký divoch s fenomenálním bekhendem udivoval tím, že dokázal zářit jak na antuce – pro Jihoameričana přirozenějším povrchu –, tak na betonových kurtech.

V „přednadalovské“ éře byl prvním hráčem, který dokázal vyhrát všechny tři antukové turnaje Masters: Monte Carlo, Řím a Hamburk.

Zároveň se stal teprve třetím tenistou po Samprasovi a Michaelu Changovi, jenž ve získal vzácný Sunshine Double: ovládl v březnu po sobě jdoucí obří podniky v Indian Wells a Miami.

Tenista s dlouhými vlasy napevno staženými do culíku dokázal stanout coby první Jihoameričan na trůnu, jenže samotný mimořádný talent, který silně demonstroval už v juniorském věku, nakonec na všechno nestačil.

Ríos během kariéry navzdory předpokladům došel jen do jednoho grandslamového finále, v Melbourne v roce 1998 jej prohrál s Čechem Petrem Kordou jasně 2:6, 2:6, 2:6.

Doposud je tak jedinou světovou jedničkou dějin bez grandslamového titulu. A se 175 centimetry výšky také historicky nejmenším číslem 1.

Rodáka ze Santiaga přezdívaného El Chino, tedy Číňan, zabrzdily nabalující se zdravotní potíže i svérázná, vznětlivá povaha. Název jeho biografie mluví za vše: „Zvláštní muž s dlouhými vlasy“.

Pověst podivína a tenisového „bad boye“ získal prakticky ihned, co se etabloval na okruhu.

Když vyhrál v roce 1997 Monte Carlo a dosáhl na svůj zatím největší úspěch, pronesl vskutku nekonvenční závěrečnou řeč, na kterou mnozí vzpomínají dodnes. Žádné tradiční děkování a vyjadřování respektu, Ríos se jen podíval na šek s odměnou za triumf a zahlásil:

„Tohle ani nepokryje to, co jsem tady za týden prohrál v kasinu. Tak díky, uvidíme se příští rok.“

V následujících letech se proslavil svým temperamentem. Výbušně se často choval k fanouškům a novinářům. Autogramy dával velmi neochotně, neviděl v tom smysl. V rozhovorech bylo téměř nemožné z něj něco kloudného dostat: mnohdy jen urážel nebo nesrozumitelně mumlal.

Řádil i v soukromém životě. Jeho tři manželství a tři rozvody doprovázely skandály, kterých byla v Jižní Americe plná bulvární média. Dokonce si vysloužil srovnání s americkou hereckou superstar, symbolem kontroverze, říkali mu „Charlie Sheen tenisu“.

Jednou se své přítelkyni veřejně omlouval během tiskové konference před utkáním Davidova poháru. Tiskovku zakončoval v slzách, žádal o odpuštění za nevěru. Úspěšně.

Jeho druhá manželka, modelka María Larraínová, jej obvinila, že ji v Kostarice vyhodil za jízdy z auta. V roce 2001 byl zatčen v Římě poté, co uhodil taxikáře a pak se pral i se zasahujícími policisty. O dva roky později před duelem Davis Cupu s Ekvádorem údajně močil na ostatní návštěvníky toalety v baru, později ho vykázali z hotelu za to, že plaval nahý v hotelovém bazénu. Kvůli incidentu Chilané nestihli letadlo do Ekvádoru.

Kariéru vítěz osmnácti titulů na okruhu ATP ukončil kvůli přetrvávajícím problémům se zády v roce 2004, v pouhých 28 letech.

V roce 2015 se pokusil zvrátit svůj osud jediné světové jedničky bez grandslamového titulu. A to skrze obvinění Petra Kordy.

Chilská federace i sám Ríos požádali organizaci ITF o vyšetřování možného dopingu soupeře z finále Australian Open 1998. Čech měl totiž pozitivní dopingový test později v tomto roce, během Wimbledonu, kdy mu v moči našli zakázaný anabolický steroid nandrolon. Ríos ale s pokusem o změnu historie neuspěl.