


Další jízda Jiřího Lehečky. Český tenista si letos už potřetí zahraje finále na okruhu. V neděli může na „pětistovce“ ve švýcarské Basileji získat svůj třetí a nejcennější titul kariéry, dosud totiž triumfoval dvakrát na úrovni ATP 250. V sobotním semifinále odklidil z cesty skvěle hrajícího Němce Jana-Lennarda Struffa, přemožiteli Novaka Djokoviče nevídaným způsobem utekl z mečbolu.

Čtyřiadvacetiletý Čech dělá dojem stále častěji. Není to ani měsíc, co zazářil v Tokiu, kde po působivých výkonech skončil těsně pod vrcholem na raketě hvězdného Carlose Alcaraze.
Teď si ve Švýcarsku zahraje o titul zase, přičemž soupeře bude mít výrazně schůdnějšího - monackého obra Valentina Vacherota, kterého právě v japonské metropoli bez větších potíží zneškodnil v semifinále.
Lehečka bude vcelku jednoznačným favoritem jak podle sázkových kanceláří, tak dle mínění expertů.
„Lehečka nadále dělá obrovské pokroky ve svém růstu a v Basileji předvádí špičkovou úroveň. Vytvořil si výchozí pozici pro zisk zaslouženého a vytouženého titulu,“ napsal v reportáži španělský Punto de Break.
Díky postupu do finále se Lehečka žebříčkově vrátí mezi 15 nejlepších tenistů světa.
„A má zjevně veškeré předpoklady k tomu, aby byl brzy hráčem top 10. Bude tomu blízko, pokud ovládne Basilej, kde jasně září díky svému skvostnému tenisu, který perfektně sedí tamnímu rychlému indoor kurtu,“ dodal list.
Organizace ATP v podrobné analýze Lehečkův sobotní výkon ohodnotila celkovým ratingem 8.1 z 10. Tenista z Kněžmostu se zaskvěl 22 esy, celkově nasázel 39 vítězných míčů oproti 28 nevynuceným chybám. Odvrátil pět ze sedmi brejkbolů soupeře.
Nejvíc se ale mluvilo o tom, jak unikl Struffovi z mečbolu.
Lehečka prohrával 3:6, 4:5 a při vlastním servisu musel odvracet přímou hrozbu konce. Trefil první podání, za základní čárou ale musel bleskově reagovat na drtivý return soupeře, který sice letěl do autu, ale přímo na Čecha. Kdyby se Lehečka míče dotkl, šlo by o nevídaně smolné rozuzlení.
„Nejbizarnější únik z mečbolu,“ napsala ATP Tour na sociální k sítě k záběrům unikátní situace. Moment sdílela i Tennis TV s popiskem: „Provádění úhybného manévru proti mečbolu.“
„Ou, to snad ne. Pane bože, tohle bylo hodně blízko,“ lekl se i komentátor mezinárodního přenosu.
Někteří fanoušci pak s nadsázkou přirovnávali Lehečku k akčnímu hrdinovi, který se vyhnul „kulce“ z rakety německého bombarďáka.
„Abych byl upřímný, vůbec nevím, co se to tam stalo,“ usmíval se Lehečka v rozhovoru bezprostředně po vydřeném vítězství 3:6, 7:5, 6:4. „Jen vím, že jsem se modlil, ať mi vyjde první podání. Potřebuju se podívat na záznam,“ pokračoval.
Lehečka si nicméně byl vědom, že šlo o zlomový moment. „Měl jsem tam malou krizi, ale od té chvíle jsem, myslím, odehrál pár opravdu dobrých her,“ doplnil nyní již devítinásobný finalista elitní tour.
Svou zatím nelichotivou bilanci 2:6 ve finálových kláních zkusí vylepšit v neděli od 15:30 proti Vacherotovi.

Góly, rekordy i příběhy za nimi. Každé ráno vám pošleme výsledky, rozhovory a aktuální dění ze světa sportu přehledně na jednom místě.

Čtení na chvíle, kdy chcete zvolnit. Vždy v úterý: životní styl, zajímavosti a příběhy lidí – slavných i těch, o kterých jste ještě neslyšeli.



Bývalý prezident Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Thomas Bach podpořil návrat ruských hokejistů na světové šampionáty. V rozhovoru pro televizi Sport1 německý funkcionář uvedl, že o účastnících sportovních soutěží by neměly rozhodovat státy či vlády.



Spojené státy se tento týden při rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války dotazovaly ukrajinské strany, zda by se Kyjev byl ochoten vzdát Donbasu výměnou za členství v Severoatlantické alianci, uvedl podle tiskových agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud by Ukrajina získala dostatečně silné bezpečnostní záruky, předložil by tuto otázku k referendu.



Při rozhovorech o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou v Abú Dhabí z tohoto týdne představili Rusové dokument, v němž mimo jiné žádali, aby Severoatlantická aliance stáhla své jednotky a základny k hranicím z roku 1997.



Byla chyba je prodat, říká někdejší dlouholetý berlínský starosta, oblíbený sociální demokrat Klaus Wowereit. Radnice pod jeho vedením se v roce 2004 zbavila 66 tisíc městských bytů. Vysoce zadlužené hlavní město tehdy hledalo peníze, kde se dalo. Brání se, že o prodeji nerozhodoval sám. Hlasovali pro něj i zástupci postkomunistické PDS, na jejímž základě o pár let později vznikla Die Linke.



Takzvaní vladaři – příslušníci protektorátního vládního vojska – měli v severní Itálii sloužit Němcům. Stovky z nich však přešly k partyzánům. Někteří bojovali v Alpách, jiní přes švýcarské internační tábory zamířili do československé zahraniční armády.