Úvodní grandslam sezony nepřinesl jen radost z finálové účasti Petry Kvitové, semifinálové jízdy Karolíny Plíškové, smíšeného titulu Barbory Krejčíkové a sympatického návratu Tomáše Berdycha.
Za pozornost rozhodně stálo také vystoupení českých juniorů.
Hned tři hráči se ve dvouhře dostali do osmifinále, tedy mezi šestnáct nejlepších. Jiří Lehečka dokonce prošel ještě o kolo dál, další dva Češi - Dalibor Svrčina a Jonáš Forejtek - si pak vyřazení kompenzovali sladkým deblovým titulem.
Právě sedmnáctiletý Lehečka, společně s o rok starším Tomášem Macháčem, je nyní překvapivě v nominaci na víkendový daviscupový zápas s Nizozemskem.
Nadějných jmen přibývá a podle Daniela Filja, hlavního kouče pražské Sparty a muže, který má o českém mládežnickém tenise velký přehled, výrazně roste šance, že se mezera vzniklá za Berdychem v nadcházejících letech znovu zaplní.
Tři junioři v osmifinále Australian Open, jeden ve čtvrtfinále. Triumf deblového páru Forejtek - Svrčina. Jakým způsobem hodnotíte tyto úspěchy, které se zrodily v Melbourne?
Hlavně tak, že jde o vynikající práci Českého tenisového svazu. V předchozích letech se určilo jako priorita to, že se více podpoří junioři, pro které je přece jen těžší prosadit se v současném světovém tenise. Tohle jsou cenné výsledky, velký úspěch.
O Forejtkovi a Svrčinovi už se vědělo, před necelým rokem a půl společně s Andrew Paulsonem vyhráli Davis Cup do 16 let. Naopak Lehečkovo jméno bylo zatím trochu v pozadí. Jak byste jeho vývoj popsal a jak by vyznělo srovnání se dvěma zmíněnými?
Je to ten typ hráče, který se dere nahoru ze zadní pozice. Byl narozdíl od Svrčiny a Forejtka trochu v pozadí, neměl takovou pozornost, ale svým přístupem se zlepšuje ve správný čas. Má výhodu vyšší postavy, mentálně nemusí být tak vyčerpaný neustálým obhajováním své pozice. Podle mě jde nahoru ve správný moment a má spoustu prostoru, kam se posouvat.
V juniorském žebříčku je nyní Svrčina devátý, Lehečka jedenáctý a Forejtek hned za ním. Co to znamená pro český mužský tenis?
Především jde o povzbuzení pro samotné kluky. Jde o tu sebedůvěru, kterou do sebe potřebují dostat. Když se podíváte na Lehečku, on týden předtím vyhrál přípravný turnaj v australském Traralgonu a na grandslam šel ve formě. Navíc mohl jít i dál než do čtvrtfinále, ale měl trochu smůlu.
V čem?
Co jsem slyšel, tak si ho pořadatelé přehazovali při přerušení z jednoho kurtu na druhý, zrovna když byl správně rozjetý po vyhraném druhém setu.
Lehečka a také o rok starší Macháč byli kapitánem Navrátilem nominováni do víkendového Davis Cupu. Považujete tenhle krok za oprávněný? Je to dobrý signál pro český tenis?
Myslím si, že jde o naprosto správný krok. Oba hráči si to zaslouží. Macháč zazářil na podzimních Futurech, kde byl nezastavitelný a vyhrál tři turnaje v řadě. Lehečka se zase blýskl vynikajícími výkony v Austrálii. Takováhle nominace pro ně bude znamenat velkou motivaci k další práci, aby nezůstalo pouze u jedné pozvánky a aby příště přišla další.
Mohou tedy tito hráči zaplnit velkou mezeru, která kvůli nepřesvědčivým výkonům Jiřího Veselého či Adama Pavláska v posledních letech vznikla za Tomášem Berdychem?
Tihle kluci mají nejlepší předpoklad, aby se ta mezera zaplnila. Kolem nich jsou další hráči jako je Patrik Rikl nebo Michael Vrbenský. V minulém týdnu vyhráli ve francouzském Tarbes velmi prestižní turnaj do 14 let mladíci Vojtěch Petr a Linda Fruhvirtová. Ten turnaj je takové "mistrovství světa" jednotlivců. Dva hráči z České republiky, to je velký úspěch a Český tenisový svaz ukazuje, že jde správnou cestu.
Cesta k tomu, aby se mladí hráči prosadili v dospělém tenise, je ale stále velice složitá, závisí na mnoha faktorech. Možná ještě složitější od nové sezony…
Ano, je tu nový systém, složitější, který se teprve první měsíc zabíhá. Tenis se tím opět ztížil. Jde o to, že jsou tu najednou dva žebříčky. Situace je tím malinko nepřehledná. Sice zůstal původní žebříček ATP, ale ten končí najednou 685. místem. Hráči, kteří získali body pouze na turnajích nižší kategorie ITF Futures, tak z oficiálního žebříčku ATP vypadli a hrají nově o body do jiného žebříčku World Tennis Tour. Když nasbírají dostatečný počet bodů na těchto turnajích, tak jsou pro ně rezervována místa na ATP Challengerech.
Nicméně, kdo z juniorů, které jsme jmenovali, má podle vás ten vůbec největší potenciál?
Těžká otázka. Pracujme s nimi. Když z těchto pěti šesti hráčů budou hrát všichni světový tenis, bude to skvělé. Když ho budou hrát jen dva, tak je to taky vynikající úspěch.
Mladé české juniorky se naopak na Australian Open vůbec neobjevily. Čím to je? Šlo jen o momentální záležitost, která se brzy změní?
Věřím, že ano. Pracujeme na tom a brzy se snad dočkáme i toho. Konkrétně spolupracuji s Kristýnou Lavičkovu, ta v předminulém týdnu vyhrála turnaj vyšší kategorie 1 a žebříček ji rázem vystřelil k 80. místu mezi juniorkami. V závěsu míří do světové juniorské stovky "mláďata" Linda Nosková, Linda Fruhvirtová a Barbora Palicová. Těm je momentálně mezi 14 a 15 lety a během půlroku a roku by měly být už na gradslamech.
V posledních letech se hořekovalo nad malým počtem českých mužských talentů, naopak mezi dívkami byla ta výchova velice úspěšná. Nemůže se tedy nyní jednat o náznak toho, že se situace bude třeba otáčet?
Nemyslím si. Pro dívky vidím cestu do dospělého světového tenisu pořád malinko snazší. Teď by bylo dobré, aby naši kluci měli početnější zastoupení ve světovém tenise. Prospěje to všem a tréninkově na tom budou moci všichni profitovat. Obecně jim musíme dát víc prostoru a mít s nimi trpělivost.
