Místo tenisu málem pracovala v bance. Teď česká naděje okouzlila americké pořadatele

Máte za sebou životní finále na turnaji WTA. Čím vám Memphis tak sedl?

Sešlo se víc faktorů. Byl to první turnaj s novým trenérem, což určitě pomohlo. Normálně jsem zvyklá cestovat sama. Sedly mi i kurty. Vysoko to skákalo, pomáhalo mi to na servisu. Bylo i vedro, takže míče dobře létaly. Navíc jsem měla velkou motivaci. Pár týdnů předtím jsem nakoukla do stovky, pak jsem z ní vypadla, tak jsem moc chtěla zpátky.

Kvůli postupu do finále jste přišla o kvalifikaci v Torontu, ale záhy jste dostala divokou kartu do hlavní soutěže v Cincinnati. Myslíte, že vedle posledních výsledků pořadatelům imponuje i vaše americká cesta přes univerzitu, a proto vám ji dali?

Nedávno jsem začala trénovat v LTP Academy v Charlestonu a oni mají dobré vztahy s pořadateli turnaje v Cincinnati. To určitě hodně pomohlo. Samozřejmě možná hrálo roli i to, že jsem prošla americkou univerzitou, že tu bydlím a cítím se tu jako doma.

Při jednom z rozhovorů v Memphisu jste naznačila, že nechybělo málo a mohla jste místo tenisu začít kariéru ve finanční sféře. Můžete prozradit, o co šlo?

Po třetím roce na škole v Americe jsem měla možnost stáže v bance, protože jsem studovala obor finance. Nakonec to ale bylo komplikované, neměla jsem pracovní vízum, bylo to v květnu a neměla jsem čas to řešit. Místo toho jedna z mých univerzitních spoluhráček odjížděla na pár turnajů do Dominikánské republiky. Tak jsem si řekla, že pojedu s ní a zkusím se taky přihlásit. Pár let jsem na profi úrovni nehrála, tak jsem nevěděla, co čekat. Neměla jsem žádné body v rankingu, ale byl to malý turnaj ITF, tak jsem to zkusila.

A jak to dopadlo?

Hned jsem byla ve finále. To mi ukázalo, že mám dostatečnou úroveň tenisu i na profesionální turnaje. Pak jsem během léta hrála turnaje po celé Evropě a na podzim už jsem byla asi 350. na světě. To už jsem si říkala, že to asi po škole zkusím.

Objíždění turnajů ale stojí peníze. Pomáhá vám vaše vzdělání nějak v tom, jak si řídit vlastní finance, rozpočet na tenis a podobně?

Určitě mi to pomáhá. Řídím si to celé sama. Se sponzory mi pomáhá agentura IMG, takže třeba rakety a oblečení mi shánějí oni. Když jsem na první rok po ukončení školy hledala sponzory, hodně mi pomohlo, že v Georgii je hodně absolventů, kteří mají rádi tenis, chodí na zápasy a měli finance na to mi pomoct rozjet kariéru na profi okruhu.

Tenisově jste vyrůstala v Česku, teď poslední léta i v Americe a právě tyhle dvě země generují momentálně nejvíce tenistek v první stovce rankingu. Dají se tyhle dvě tenisové země nějak porovnat?

Začínala jsem v Praze na Štvanici, kde jsem hrála až do 18 let, než jsem šla na školu. V Americe to najednou bylo úplně něco jiného. Najednou se všechno točilo kolem týmu, tréninků, zápasů. Všechno jsme dělali společně. To je v tenise nezvyklé, přece jen je to individuální sport. Teď poslední roky trénuji v akademiích, kterých je po USA hodně. Trénuje v nich strašně moc hráčů z různých věkových kategorií. Jestli ale vidím nějaký společný rys, je to množství skvělých trenérů, které obě země mají.

Sama říkáte, že jste v Americe jako doma. Uvažovala jste někdy, že byste přijala i americké občanství a reprezentovala USA?

Ne, popravdě jsem o tom nikdy neuvažovala. Po škole jsem sice věděla, že tady chci zůstat a bydlet tady, ale českého občanství si velice vážím. V juniorských letech mi Česko hodně pomohlo, takže kdybych měla tu možnost hrát v reprezentaci, byla bych moc ráda.

Když je někdo původem z Moskvy, může to s sebou nést, obzvlášť v posledních letech, předsudky lidí. Měla jste s tím v Česku někdy problém?

Musím říct, že ne. Přestěhovali jsme se s rodiči, když mi bylo pět. Byla jsem malá a hned jsem začala hrát tenis. Dodnes považuju Česko za domov, i když jsem tam teď dlouho nebyla, ale nikdy jsem se s ničím špatným nesetkala.

Jak jste zmínila, máte nového trenéra, tím je Connor Bruce, také bývalý student americké univerzity. Čím vám spolupráce s ním sedí?

Je to jeden z trenérů akademie, ve které nově trénuji. Bude se mnou víc cestovat po turnajích. V akademii budu mít ještě jednoho staršího kouče, který má víc zkušeností, ale už tolik necestuje po světě. S Connorem je to za těch pár týdnů zatím super, je mladý, hodně motivovaný a chce mi co nejvíc pomoct.

Tím, že jste dlouho hrála tenis mimo profesionální svět, cítíte v tom nějakou výhodu?

Cítím, a velkou. V osmnácti jsem na profi tenis nebyla připravená. Za čtyři roky na univerzitě jsem se hodně zlepšila nejen tenisově, ale i fyzicky, kondičně nebo i psychicky. I v univerzitní lize jsem zažila hodně vypjatých momentů, které jsem na kurtu musela řešit. Do toho mám univerzitní diplom, což mi dává klid, můžu hrát uvolněně s vědomím, že když to v tenise nevyjde, můžu diplom použít a najít si práci.

Související

„Proč se se mnou nikdo nebaví?“ Česká tenistka popsala realitu na okruhu WTA