Kopřiva v Gstaadu zaskočil Shapovalova. Jedničku turnaje porazil ve třech setech

ČTK Sport ČTK, Sport
22. 7. 2021 19:41
Český tenista Vít Kopřiva při premiéře v hlavní soutěži na okruhu ATP vybojoval v Gstaadu už druhou výhru a postoupil do čtvrtfinále. Ve druhém kole získal skalp Kanaďana Denise Shapovalova, turnajovou jedničku zdolal 2:6, 6:3, 6:2.
Vít Kopřiva.
Vít Kopřiva. | Foto: Milan Kammermayer

Čtyřiadvacetiletý Kopřiva zahájil duel se světovou desítkou ztrátou podání a úvodní set už nezachránil. Do druhého ale vstoupil 249. hráč žebříčku lépe a ujal se vedení 3:0 a přes jedno zaváhání dokázal vyrovnat. Rozhodující sadu pak už odservíroval spolehlivě a za necelé dvě hodiny vybojoval dosud nejcennější vítězství.

O postup do semifinále se Kopřiva ve Švýcarsku utká se Švédem Mikaelem Ymerem, hráčem z konce první stovky žebříku, který vyřadil osmého nasazeného Španěla Feliciana Lópeze.

Tenisový turnaj mužů v Gstaadu (antuka, dotace 481 270 eur):

Dvouhra - 2. kolo:

Kopřiva (ČR) - Shapovalov (1-Kan.) 2:6, 6:3, 6:2.

Čtyřhra - čtvrtfinále:

Čačič, Brkič (1-Bosna) - Jebavý, Veselý (ČR) 6:2, 6:2.

Tenisový turnaj žen v Gdyni (antuka, dotace 235 238 dolarů):

Čtyřhra - čtvrtfinále:

Voráčová (ČR), Katová (1-ČR/Jap.) - Mrdežaová, Fominová (Chorv./Rus.) 6:4, 4:6, 10:1.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 minutami

Běloruská běžkyně Cimanouská dorazila do polského azylu

Běloruská atletka Kryscina Cimanouská, která po konfliktu s vedením výpravy opustila olympijské hry v Tokiu, přistála na Varšavském letišti. Informovala o tom agentura Reuters. Atletka cestovala do Polska z Tokia přes Vídeň. Vracet do vlasti se nehodlá, v dějišti olympijských her požádala o polské humanitární vízum a je v péči polských diplomatů.

Podle serveru Flightradar24 odstartoval pravidelný let aerolinek LOT z Vídně do Varšavy zhruba v 19:20, v polském hlavním městě by tak měl přistával před půl devátou hodinou večerní.

Po odpoledním příletu do Vídně čekalo podle agentury AFP na Cimanouskou zvláštní vozidlo, které ji dopravilo mimo zraky čekajících novinářů. Na navazující let do polské metropole čekala ve zvláštním salónku pro VIP klientelu, uvedla agentura APA. Vyjádření médiím nedala.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 8 minutami

V ulicích Bejrútu se rok po výbuchu sešly tisíce Libanonců. Žádají potrestání viníků

Tisíce Libanonců se ve středu shromáždily poblíž bejrútského přístavu, aby si připomněli první výročí mohutné exploze, která si vyžádala životy více než 200 lidí, tisíce dalších zranila a zdevastovala rozsáhlé části města. Mnozí přitom volali po spravedlnosti. V přístavu před rokem vybuchlo velké množství roky špatně uskladněného dusičnanu amonného. Žádní vysoce postavení činitelé ale dosud nebyli postaveni před soud, což vedlo k četným protestům. Demonstrace se uskutečnila také u libanonského parlamentu. Bezpečnostní složky tam dav podle agentury Reuters rozháněly pomocí vodního děla a slzného plynu, zraněno tam bylo osm lidí.

Výbuch v bejrútském přístavu byl jednou z nejsilnějších nejaderných explozí, která byla kdy zaznamenána. Otřesy byly cítit až na více než 240 kilometrů vzdáleném Kypru. Vyšetřování nicméně postupuje pomalu, řada žádostí o odebrání imunity vysoce postaveným politikům a bývalým činitelům byla zamítnuta. Všichni lidé, které chtěli libanonští vyšetřovatelé vyslechnout, jakékoliv pochybení odmítli.

"Nezapomene a nikdy jim neodpustíme. Pokud je nebudou schopni postavit před spravedlnost, uděláme to sami vlastníma rukama," řekla Hijám Bikaíová. Byla oblečená v černém a držela fotografii svého syna Ahmada, který zemřel, když na jeho auto při explozi spadla zeď. Na velkém transparentu na budově u přístavu stálo: "Rukojmí vražedného státu".

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu v Paříži na mezinárodní konferenci k prvnímu výročí výbuchu v Bejrútu přislíbil Libanonu finanční i hmotnou pomoc, včetně vakcín proti covidu-19. Řekl také, že libanonští lídři dluží svým občanům pravdu a kritizoval libanonské vládnoucí elity za neschopnost řešit ekonomickou krizi, která je označována za nejhorší od občanské války z let 1975 až 1990. Paříž se zavázala blízkovýchodní zemi poskytnout dalších 100 milionů eur (2,5 miliardy korun), které půjdou přímo "místní populaci", a 500 000 dávek vakcíny proti covidu-19.

Zdroj: ČTK
Další zprávy