S divokou kartou na turnaj Elite Trophy v Ču-chaji jste neuspěla a dramatická sezona pro vás končí, mrzí vás to?
Ani ne. (smích) Ne, že bych nějak nadávala na uplynulou sezonu, ale ten čas věnovaný tomu, abych se vrátila, byl tak emotivní a psychicky náročný, že to byla možná nejnáročnější sezona, co jsem kdy měla.
Přece jen, loni jste tam vyhrála, máte za sebou složitý návrat, zamrzelo vás, že nejspíš dostane kartu domácí Číňanka Peng Šuaj?
To je zřejmě rozhodnutí pořadatelů. Chápu, že to dají domácí hráčce, kdyby pan Černošek dělal turnaj tady, asi to nedá Číňance. Zpočátku mě to trochu mrzelo, ale teď ne.
Jak tedy hodnotíte uplynulou sezonu?
Po tom všem, co se loni stalo, rozhodně beru ty následující měsíce pozitivně. Dokonce jsem vyhrála turnaj, což asi nikdo nečekal a ani já. Zahrála jsem i dobrý výsledek na US Open. Jsem moc ráda, že jsem zpátky.
Už to v závěru sezony byla ta Petra, kterou byste chtěla být?
Rezerv tam je pořád hodně. Je pravda, že na US Open jsem odehrála skvělé zápasy, začala jsem se na kurtu cítit dobře, vrátila se mi sebedůvěra. To bych asi označila za nejpovedenější turnaj.
Jak je na tom poraněná ruka, už sevřete ruku v pěst?
Ruka se lepší, pomalu, ale jistě. To je dobré znamení. Pan doktor původně říkal, že bude trvat rok až dva, než se ruka úplně ustálí. Do pěstičky pořád mám daleko, ale nějaký prst už je blíž než ostatní. Pomalu jizvy měknou a je to pohyblivější.
Pořád cvičíte i ve volném čase?
Ano. Skoro si tím přijdu už jako postižená, sedím někde na večeři a cvičím s rukou. Pořád se snažím něco dělat.
Na podzim jste dělala hodně dvojchyb, je právě servis ta chvíle, kdy vás prodělané zranění limituje nejvíc?
Asi ano. Od základní čáry to bylo v pohodě, i kondičně jsem se cítila dobře. Jen mě sem tam zklamalo podání. Už jsem takovou fázi sezony měla. Je to hlavně o tréninku a toho jsem letos neměla tolik, abych měla pořád první servis na 75 procentech.
Po návratu z French Open jste vyprávěla o tom, jak vás zastavovali hráčky i trenéři, chtěli vidět ruku, zvali vás na kafe, už tohle v druhé polovině sezony ochablo?
Určitě. Asi největší čáru udělalo to, když pan doktor Kebrle ukázal ruku, jak vypadala před operací, veřejnosti. Od té doby to utichlo. Po US Open už jsem nic podobného nezaregistrovala. Jsem za to samozřejmě ráda, protože humbuk kolem byl obrovský, a teď jsem z pátky v normálním životě, pokud se to dá říct.
Myslíte, že tahle sezona udělala za vším tlustou čáru a v té příští pojedete nanovo?
Asi nejsem ten člověk, co má velké cíle, o kterých veřejně mluví. Spíš si to nechávám pro sebe. Ale doufám, že se tlustá čára udělá, i když to nebude jednoduchý. Pojede se od znova, budu mít čas se připravit. Doufám, že ta nejlepší sezona kariéry ještě přijde.
Kam se chystáte na přípravu?
Budeme v Monaku, na Kanárech i tady Praze. Budu hrát extraligu na Spartě a v lednu už pak první turnaje v Brisbane, Sydney a Melbourne.
