Novaku, jsi náš šampion. Djokovič se přivítání na letišti vyhnul bočním východem

ČTK ČTK
Aktualizováno 17. 1. 2022 15:28
Tenista Novak Djokovič dorazil po nedělní deportaci z Austrálie domů do Bělehradu. Očekávalo se, že prvnímu hráči světového žebříčku, jenž v Melbourne přišel po prohraném soudním sporu o vízum, které původně získal na základě výjimky z očkování proti koronaviru, připraví fanoušci v Srbsku bouřlivé přijetí. Před letištní budovou ale tenistu očekávala jen malá skupinka příznivců.
Djokovič opustil Austrálii. Po cestě se s ním lidé fotili, v Bělehradě ho vítali fanoušci. | Video: Reuters

"Novaku, jsi náš šampion," skandovali příznivci se srbskými vlajkami a několika transparenty. Djokovič však letiště opustil bočním technickým východem a vyhnul se tak i čekající početnější skupině zástupců médií. Jeho matka Dijana později řekla agentuře Tanjug, že tenista v nebližších dnech zůstane v Bělehradu, žádné rozhovory ale poskytovat nebude.

Novak Djokovič na letišti v Bělehradě
Novak Djokovič na letišti v Bělehradě | Foto: Reuters

Čtyřiatřicetiletý Djokovič přišel po zrušení víza o možnost obhajovat titul na Australian Open a zaútočit na rekordní 21. grandslamovou trofej. Rozhodnutí v Srbsku vyvolalo velké pobouření.

Srbský prezident Aleksandar Vučič dokonce hovořil o honu na čarodějnice. "Řekl jsem Novakovi, že už se nemůžu dočkat, až se vrátí do své země, kde je vždy vítán," uvedl Vučič v neděli po vynesení definitivního verdiktu.

Devítinásobný vítěz úvodního grandslamu sezony Djokovič z Austrálie odcestoval ještě v neděli večer tamního času. Dnes ráno přistál v Dubaji, odkud pokračoval do Bělehradu. Podle agentury AP letadlo se srbským tenistou přistálo ve 12:10 SEČ.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Vatikán chce prodloužit kritizovanou smlouvu s Čínou o jmenování biskupů

Vatikán usiluje o další prodloužení smlouvy s Čínou o jmenování biskupů, řekl agentuře Reuters papež František. Smlouva, jejíž znění není veřejné, podle něj funguje dobře. Kritici ale poukazují na to, že od jejího vzniku v roce 2018 bylo jmenováno jen šest biskupů. Domnívají se, že Vatikán udělal Pekingu příliš velké ústupky.

Smlouva mezi Vatikánem a Pekingem, které neudržují oficiální diplomatické vztahy, je dočasná a trvá dva roky. Poprvé ji Čína s Vatikánem uzavřely v roce 2018 a v roce 2020 ji prodloužily. Její platnost, pokud se obě země nedohodnou na prodloužení, končí letos v říjnu.

"Smlouva funguje dobře a já doufám, že bude v říjnu obnovena," řekl papež František v sobotním rozhovoru, jehož část agentura Reuters zveřejnila v úterý. Dohodu papež přirovnal ke snahám svých předchůdců, kteří se snažili vytvořit vztahy se zeměmi sovětského bloku.

"Diplomacie je umění možného a schopnost proměnit v realitu věci, které jsou možné," uvedl papež. Dodal, že smlouva není ideální a že jmenování biskupů pokračuje pomalu.

Smlouva však mezi částí hodnostářů a věřících vzbudila kritiku. Poukazují na to, že se souhlasem papeže bylo v Číně od roku 2018 jmenováno pouze šest biskupů. Mezi nejviditelnějšími kritiky je hongkongský kardinál Joseph Zen. "Vatikán snad jednal i v dobré vůli, ale udělal nerozumné rozhodnutí," uvedl v červnu Zen. Situace katolíků v Číně po podepsání dohody se podle něj nezlepšila.

Dohoda ukončila mnoho desetiletí trvající spor o jmenování biskupů. Čína přerušila diplomatické vztahy s Vatikánem v roce 1951 a v roce 1957 Peking založil Čínské sdružení vlasteneckých katolíků, které autoritu papeže odmítalo. Vedle sdružení v Číně funguje desítky let i podzemní katolická církev, jejíž členové jsou ale často vystaveni útlaku ze strany úřadů. Čína má zhruba 1,4 miliardy obyvatel. Ke katolické víře se tam hlásí přes 12 milionů lidí.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Europoslanci schválili regulaci velkých digitálních firem, nezákonného obsahu a dezinformací

Evropský parlament schválil dvojici klíčových digitálních norem, které mají mimo jiné lépe chránit konkurenční prostředí na internetu či přimět velké společnosti, jako je Meta Platforms nebo Google, aktivněji bojovat proti nezákonnému obsahu a dezinformacím. Europoslanci přijali pravidla označovaná jako akt o digitálních službách a digitálních trzích, kterými EU poprvé po dvou desetiletích výrazněji reguluje internetové prostředí a reaguje na rychlý vývoj komunikace a obchodování na síti.

Podle aktu  o digitálních službách budou muset platformy zavést opatření proti šíření nezákonného obsahu a dezinformací. Velkým firmám, které tak neučiní, budou hrozit pokuty až do výše šesti procent jejich ročního globálního obratu. Sociální média a internetová tržiště pak budou muset chránit uživatele před nabídkami nelegálního zboží a služeb.

Akt o digitálních trzích zavádí pojem gatekeeper, což je velká společnost významně ovlivňující provoz internetu. Tyto firmy budou mimo jiné sdílet více informací s menší konkurencí odkázanou na jejich služby. Přísnější bude i dohled nad antimonopolními pravidly či kontrola akvizic menších společností těmi velkými. Pokuty jsou vyšší a mohou dosáhnout až deseti procent celosvětového ročního obratu.

Europoslanci po předchozí dohodě se zástupci členských zemí schválili obě normy jasnou většinou hlasů. Definitivně je potvrdí ministři členských zemí na některém z příštích zasedání vedených českým předsednictvím EU.

Další zprávy