Český Nišikori roste i díky švýcarským penězům. Aby nahradil Berdycha, čeká Vrbenského těžká dřina

Aleš Vávra Aleš Vávra
25. 7. 2017 11:33
Michael Vrbenský, nová naděje českého mužského tenisu. Mladík z Poděbrad došel do čtvrtfinále juniorky na Wimbledonu, nyní ho ale čeká nejtěžší úkol. Zvládnout náročný přesun k dospělému tenisu.
Tomáš Berdych a Michael Vrbenský při společném tréninku v roce 2016.
Tomáš Berdych a Michael Vrbenský při společném tréninku v roce 2016. | Foto: Archiv Michaela Vrbenského

Praha - Na Wimbledonu se blýskl třemi výhrami, zejména tou nad Sebastianem Kordou. Americkému synovi slavného českého otce nadělil v pikantním utkání druhého kola juniorské dvouhry dokonce potupného kanára.

Na dvorcích All England Clubu došel až mezi osm nejlepších a ve světovém žebříčků juniorů se posunul už na patnácté místo. "Mohl by být ještě mnohem výš," říká o Michaelovi Vrbenském šéftrenér pražské Sparty Daniel Filjo.

Už bylo na čase, aby fanoušci českého mužského tenisu zase pocítili naději na světlou budoucnost. Díra po Tomáši Berdychovi je značná, velká očekávání zatím stoprocentně nenaplnili Jiří Veselý ani Adam Pavlásek.

Může být právě osmnáctiletý mladík drobné postavy, odchovanec poděbradského tenisu, nástupcem dlouholeté české jedničky? "Musí se o to pokusit. Zázemí na to má," řekl Filjo v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.

Michael Vrbenský je patnáctým juniorem světa. Co to znamená v širším úhlu pohledu a má ještě na víc?

Je patnáctý na světě a to je fantastické. Musíme vzít v potaz, že hraje už jen juniorské grandslamy a nejezdí na ostatní menší turnaje juniorů, kde by ještě mohl sbírat další body. Mohl by být ještě mnohem výš. Ale junioři už nejsou priorita.

Jaký by měl být tedy jeho další rozvoj? Bude to už zkoušet mezi dospělými a na juniorskou kategorii úplně rezignuje?

Je mu osmnáct let. Na vstup mezi muže už se zaměřit musí. Stanovil si takový program, že na začátku roku první tři měsíce hrál jen juniory, aby si zajistil účast na všech grandslamech, a to splnil.

Ve zbytku sezony bude tedy jeho program jaký?

Teď přichází na řadu mix juniorských a dospělých turnajů. Přesněji řečeno, do konce roku odehraje juniorku US Open a pak už jen turnaje mužů. Není důvod setrvávat mezi juniory déle. Cíle splnil, zkušenosti z juniorských grandslamů má a budou se mu hodit, až na nich bude hrát kvalifikace mužů v dalších letech. Už bude vědět, co od toho očekávat a kde co najde. 

Co bude podle vás klíčové v jeho přesunu mezi dospělou, řekněme si upřímně, obrovsky tvrdou konkurenci?

Důležité je právě to dobré načasování. Michal se to letos snaží mixovat a postupně přecházet do dospělého tenisu. Myslím si, že to má dobře naplánované a promyšlené. Velkou roli tam hraje postava. Jde o to, zda je vůbec připravený fyzicky se měřit s dospělými. Takže ten postupný přesun je řešení, líbí se mi to.

Těch případů, kdy nadějný junior tu změnu neustál, jsou mraky. Na co si podle vás musí mladý tenista dát pozor, na co musí klást největší důraz?

Především by to neměl uspěchat. Obzvlášť, když jeho tělo není připravené. Je třeba si hlídat poměr vyhraných a prohraných zápasů. Když sbíráte samé prohry, může to mít fatální dopad. Hrozí ztráta motivace, ztráta sebevědomí. Je toho spousty a je to začarovaný kruh.  

Pojďme k Michaelově hernímu projevu. Jak byste ho popsal jako tenistu, jaký herní styl je mu vlastní?

Michal využívá svého dobrého pohybu a hry u základní čáry, odkud se snaží si postupně připravovat útok. Odzadu se snaží hrát bez chyb. 

Jaké jsou jeho silné stránky a naopak slabiny? 

Silná stránka je jeho pohyb. Má rychlé nohy a dokáže držet dobře míč ve hře. Potřebuje pracovat na servisu a udělat větší zbraň z úderů, se kterými si pomůže zakončovat výměny.

Můžete podrobněji vysvětlit, co mu chybí, co je třeba zlepšit a jak vlastně v dlouhodobějším horizontu stavět jeho trénink?

Když říkám, že potřebuje mít tu zbraň v zakončení, v podstatě to znamená neustálou práci na zlepšení švihu. Snaha neustále zlepšovat, posouvat servis je samozřejmostí. Ale je toho spousta a pozor, každý hráč musí nejen pracovat na svých slabinách, ale také neustále ještě více rozvíjet své silné stránky. Nejde se vrhnout jen na slabiny, takovou chybu dělá spousta trenérů. Zapomínají pilovat zbraně a utápějí se ve slabinách, až nakonec hráč přijde i o to nejlepší, co má.

Lze Vrbenského herně k někomu přirovnat, třeba z českých nebo klidně i světových hráčů? Koho vám připomíná?

Je těžké k někomu ho přirovnávat, má od každého něco. Ale kdybych měl doopravdy jmenovat, napadají mě dva světoví hráči. David Ferrer a Kei Nišikori.

Kdo je v tuto chvíli jeho osobním trenérem a s kým pracoval u vás na Spartě?

Trenérsky se mu věnuje v posledním roce Dušan Karol. Předtím trénoval a byl v péči našich sparťanských trenérů, například Leoše Jelínka. Podařilo se mu sehnat sponzora ze Švýcarska, proto si teď může dovolit mít osobního trenéra. 

Neustále se v Česku mluví o tom, kdo bude jednou nástupcem Tomáše Berdycha v absolutní světové špičce. Mohl by se jím stát právě Vrbenský?

Složitá otázka. Mužský tenis je hodně těžký. Ale jednoznačně říkám, že se o to musí pokusit. Protože zázemí na to má. 

 

Právě se děje

Další zprávy