


Ženskému tenisu měla vládnout nová velká čtyřka, jenže poslední dva grandslamy postavily veškeré předpoklady na hlavu. Je tady tenisová revoluce vedená mladými čerstvými šampionkami Mirrou Andrejevovou a Lindou Noskovou?

Od zbytku světa jsou odskočené. Nemůže vyhrát nikdo jiný. V následujících letech si budou výhradně rozdělovat grandslamové tituly jako svého času Roger Federer, Rafael Nadal a Novak Djokovič.
Takové predikce nebyly na počátku aktuální sezony v tenisovém světě výjimkou.
Velkou čtyřku ženského tenisu měly tvořit Aryna Sabalenková z Běloruska, Iga Šwiateková z Polska, Coco Gauffová z USA a Jelena Rybakinová reprezentující Kazachstán.
Lednové Australian Open podobnému výkladu ještě dalo za pravdu.
Rybakinová ve finále přestřílela Sabalenkovou a získala svůj druhý titul z nejprestižnějších turnajů. Ty předešlé urvaly Gauffová v Paříži, Šwiateková v Londýně a Sabalenková v New Yorku. Ze všech superhvězd byly rázem vícenásobné grandslamové šampionky.
Jejich předpokládaná hegemonie se ale vzápětí rozpadla v prach.
Na Roland Garros a Wimbledonu došlo k radikálnímu obratu. Nejenže nevyhrála žádná z nich, ale do čtvrtfinále vždy postoupila jen jediná: Sabalenková v Paříži a Gauffová v Londýně. A svět poznal nové vladařky.
Přihlášku do soutěže o tenisovou královnu zaslaly devatenáctiletá Ruska Mirra Andrejevová a jednadvacetiletá Češka Linda Nosková, obě přitom uspěly tenisem, který renomovaný server The Athletic výstižně označil za „multi-dimenzionální“.
„Obě disponují zabijáckým servisem. Podání Noskové je doslova jako kotoučová pila, což je dnes důležitější než kdy dřív. Stejné průrazné jsou i údery Češky od základní čáry, zatímco Andrejevová hraje trpělivěji a více si připravuje příležitosti,“ analyzoval tenisový novinář Matthew Futterman.
Mnohem zásadnější než hrubá síla je podle něj zmíněná mnohovrstevnatost. Právě Nosková s Andrejevovou díky ní redefinují nejbližší budoucnost ženského tenisu.
„Kraťasy, čopy i rychlá práce nohou jsou u Noskové stejně důležité jako její největší zbraně v podobě razantního servisu a úderů. U Andrejevové mají stejnou váhu obrana a cit pro hru. A právě tento způsob uvažování si osvojují hráčky napříč okruhem – ty, které se teprve snaží prorazit, i ty, které už v tenise dokázaly téměř všechno,“ podotkl Futterman.
Tváří v tvář této herní filosofii, která nespoléhá jen na plán A, už podle něj může nemusí stačit ani proslulá kontrolovaná agresivita Šwiatekové se Sabalenkovou.
Zda skutečně mohou být Nosková s Andrejevovou novými vládkyněmi, výrazně napoví extrémně zajímavá blížící se severoamerická betonová šňůra.
„Tak uvidíme, jestli to budou schopné předvádět dlouhodobě,“ vyjádřila se k „nové vlně“ s lehce jízlivým úsměvem světová jednička Sabalenková.
Betony budou největší prověrkou, na nich totiž může být čistě hrubá síla založená na tvrdém servisu a mohutném forhendu stále tou nejsmrtonosnější zbraní.
„Ukáže se, zda se skutečně rodí jedna z těch herních evolucí, které tenis čas od času zažívá, nebo zda antuka a tráva pouze zvýrazňují přednosti jednoho stylu a zároveň potlačují výhody druhého,“ uvedl Futterman s přípomínkou, že Nosková ani Andrejevová nemusely při svých cestách za velkým titulem porazit žádnou sokyni z ustálené „velké čtyřky“.
Právě mladá Češka nicméně vypadá nejuniverzálněji. Její agresivní silový tenis má obrovský potenciál i na betonu.
Na Australian Open hrála čtvrtfinále už v roce 2024, v Americe to loni dotáhla do třetího kola, kde po velké bitvě padla s Karolínou Muchovou. Wimbledonským titulem navíc nabrala mocnou porci sebevědomí a její ledový klid už je pověstný.
„Disponuje kombinací vlastností, díky kterým má neustále kontrolu nad výměnami. Bere vám veškerý čas na reakci. Zároveň má obrovskou variabilitu. Umí od všeho něco a právě to z ní dělá mimořádně nebezpečnou soupeřku,“ prohlásila udiveně americká ranařka Madison Keysové poté, co ji Nosková vyřadila z Wimbledonu.
„Nemohla jsem přečíst, kam bude servírovat. Je to klidná bojovnice. Jde po každém míči, je nesmírně soutěživá. Bude strašně těžké proti ní hrát na jakémkoli povrchu,“ dodala Muchová po finálové porážce.



Na klimatické změny reagují i motýli, v přírodě se přesouvají do jiných lokalit. Vadí jim vysoké teploty, sucho nebo třeba časný nástup oteplování po zimě. Vyplývá to z mezinárodní studie vědců, na níž se podíleli i čeští experti. Analyzovali 1758 druhů motýlů ve 105 zemích. Zjistili, že 80 procent přesunů motýlů souvisí s klimatickými změnami.



Počet potvrzených obětí epidemie eboly v Kongu překročil hranici dvou tisíc. Podle nejnovějších údajů konžského ústavu veřejného zdraví, které získaly agentury AP a Reuters, v zemi zemřelo 2011 lidí a potvrzeno bylo 4381 případů nákazy. Zdravotníci současnou epidemii označují za nejrychleji se šířící epidemii eboly, jaká byla dosud zaznamenána.



Americký prezident Donald Trump se při červencovém odletu ze summitu NATO v Ankaře po určitou dobu ukrýval v kontejneru používaném na letištích pro dodávky jídla, aby mohl nepozorovaně opustit palubu prezidentského speciálu Air Force One.



Dálnice D1 je zhruba na 30. kilometru ve směru na Prahu uzavřená kvůli nehodě několika aut, zřejmě dvou osobních a nákladního. Podle policie utrpěli zranění zřejmě tři lidé, záchranná služba vyslala i vrtulník. Vyplývá to z informací policie a záchranné služby.



Když jim v restauraci nezvedli telefon, udělali si francouzští partneři krátkou zastávku v trafice. Vsazený tiket jim nakonec přinesl deset milionů eur a podle vlastních slov jim otevřel cestu k většímu klidu i plánům do budoucna.