


Pořád je schopný porážet drtivou většinu soupeřů, i přes značně omezený program obdivuhodně zůstává členem elitní světové pětky. Navzdory tomu ale srbský tenisový gigant Novak Djokovič v posledních týdnech opakovaně vyjadřuje nebývalou rezignaci. Blíží se rychlý konec kariéry nejúspěšnějšího hráče historie?

V devětatřiceti letech už si uvědomuje své limity. Cítí, že mu i přes řadu úctyhodných výkonů, mezi něž se v aktuální sezoně řadí třeba finále Australian Open nebo semifinále Wimbledonu, ujíždí vlak.
A přiznává, že tenhle pocit není ani trochu příjemný.
Vítěz rekordních 24 grandslamů ve dvouhře nedávno odhalil, jak specifickou a úmornou výzvu pro něj představuje soupeření s mladými hegemony současného tenisu Jannikem Sinnerem a Carlosem Alcarazem.
Když Djokovič sváděl v předchozí éře nezapomenutelné souboje s Rogerem Federerem a Rafaelem Nadalem, šlo podle něj o střetnutí třech diametrálně odlišných stylů. Nyní je to jinak.
„Teď, když jsou Alcaraz a Sinner dominantními silami tenisu, mi tihle kluci strašně připomínají mě samotného,“ poznamenal Srb v populární show The Shop během Fanatics Festu v New Yorku, kde se objevil po boku basketbalové megastar LeBrona Jamese.
„Když proti nim stojím, říkám si, že snad hraju sám proti sobě z doby před deseti nebo patnácti lety. Musím říct, že mít na kurtu tenhle pocit docela bolí. Vím totiž přesně, jak na ně vyzrát, ale jsem toho ještě schopný?“ svěřil se rodák z Bělehradu.
Djokovič prohrál se Sinnerem osm z posledních devíti zápasů. Alcaraze porazil dvakrát ze šesti posledních střetnutí.
Víc než výsledky ho ale stresuje jiná věc: skutečnost, že s věkem přicházejí velké výkyvy, na které známý perfekcionista nebyl zvyklý.
Vzhledem k tomu, čeho dosáhl, je pro Djokoviče těžké přijmout, jak jeho úroveň klesá.
„Jeden den hraju na tréninku nebo v zápase fenomenálně a další den jako bych nebyl ve své kůži. Jako bych byl úplně jiný člověk. Není snadné se s tím vyrovnat. Najednou nedokážete předvídat, kam míč poletí. Máte pocit, že jste o krok pomalejší než hráč na druhé straně. A to vás dohání k šílenství,“ popsal.
Ve světě tenisu logicky sílí pocit, že se nezadržitelně blíží konec Srbovy úchvatné kariéry. Djokovič to nepopírá, naopak. O této variantě před pár týdny promluvil s nečekanou upřímností.
„Pořád mám pocit, že můžu soutěžit na nejvyšší úrovni, a výsledky to potvrzují. Ale ano, ten okamžik se blíží,“ přiznal srbský fenomén.
Z jeho slov vyplynulo, jak velkým tématem je pro něj nevyhnutelný konec kariéry.
„Andre Agassi, jeden z největších hráčů všech dob, se objevil v mém dokumentu a řekl: ‚Nevím, kdy přijde Novakův konec, ale jsem si jistý, že až přijde, přijde rychle.‘ Myslím, že má pravdu,“ naznačil Djokovič možný vývoj.
Podle něj neexistuje nic jako dokonale naplánovaný a perfektně načasovaný odchod.
„Samozřejmě bych lhal, kdybych řekl, že mě tyhle myšlenky nenapadají. Napadají. A nevím, jestli existuje nějaký ideální způsob, jak ukončit kariéru. Takže se pořád snažím užívat si soutěžení. A o tomhle si promluvíme později,“ vzkázal pátý hráč světového žebříčku.



Kyjev a další ukrajinská města v noci na pátek opět čelila náletu ruských dronů, včetně bezpilotních letounů s proudovým pohonem, které má protivzdušná obrana problém včas zachytit. V Kyjevě se ruský dron zřítil na devítipodlažní obytný dům. Dopoledne Rusko v útocích na ukrajinskou metropoli pokračovalo a zasáhlo dvě čerpací stanice.



Čínský soud v Hongkongu v pátek vynesl tresty v rozpětí pět až sedm let vězení pro tři aktivisty, kteří řadu let organizovali vzpomínkové akce připomínající masakr na pekingském náměstí Tchien-an-men (náměstí Nebeského klidu) v roce 1989. Informovala o tom agentura AP. Evropská unie verdikt odsoudila a označila za politicky motivovaný.



V pravidelné páteční Tečce Radka Bartoníčka se její autor hodně věnuje premiéru Andreji Babišovi, který v tomto týdnu dosáhl dalších svých cílů a dál dominuje v české politice. Zároveň si ale můžete pustit krátké videoukázky, v nichž na jedné Babiš jmenuje dvojici, která by mohla vést vládu místo něj. „Kdyby se tak stalo, možná by to bylo to nejlepší ve prospěch Česka,“ míní Bartoníček.



Možná budete překvapeni, kolik toho máte v hlavě uloženého z dob, kdy se večer čekalo na jeden jediný program. Sanitka, Chalupáři, Nemocnice na kraji města nebo Arabela se do české paměti zapsaly tak hluboko, že někdy stačí zahlédnout jediný obličej, pokoj nebo kus uniformy, a hned víte, o co jde. Teď si můžete ověřit, jestli je to tak a skutečně rozeznáte perly seriálové tvorby bez nápovědy.



New York si v pátek připomíná 25 let od teroristických útoků z 11. září. V noci nad městem zazářila pietní dronová show věnovaná obětem tragédie, během dne pak u Ground Zero zazní jména všech 2983 lidí, kteří při útocích zemřeli. Účast nového starosty Mamdaniho na hlavní pietě ale provází ostrý spor. Kritici včetně bývalého starosty Rudyho Giulianiho tvrdí, že by se ceremoniálu účastnit neměl.