Stres, traumata, výměny podprsenek. Bílý Wimbledon čelí revolučním tlakům

Aleš Vávra Aleš Vávra
10. 11. 2022 6:50
Tradičně přísný dress code tenisového Wimbledonu se zřejmě bude během příštích let měnit. Uvolnění povinnosti nosit striktně bílé oblečení by se mělo týkat zejména tenistek a jejich spodního prádla. Tlaky na revoluci sílí, hlavním motivem je ochrana hráček před nepříjemnostmi v době menstruace.
Serena Williamsová ve finále Wimbledonu 2012, na kterém nastupovala s barevným spodním prádlem.
Serena Williamsová ve finále Wimbledonu 2012, na kterém nastupovala s barevným spodním prádlem. | Foto: Reuters

"Když máte na sobě vše bílé a náhodou vám při hře něco unikne, nedokážu si představit více traumatizující zážitek, než je tento," prohlásila nedávno Judy Murrayová, respektovaná trenérka a matka trojnásobného grandslamového vítěze Andyho Murrayho.

Debata o uvažované změně znovu zesílila.

"Dnes jsou všechny zápasy v televizi a na streamech. Je důležité, že máme v rozhodovací komisi mnoho žen. Ví, jaké to je potýkat se s cyklem, a chápou strach z toho, že se to stane během zápasu," uvedla Murrayová pro Daily Mail.

"Myslím si, že doba pokročila. Skoro všechny sporty postupně přešly k barevnému oblečení," dodala.

V poslední době se téma řeší i v britském ženském fotbale, na konci října oznámil konec bílých trenýrek Manchester City, předtím podobný krok učinily i další kluby, Stoke City a West Bromwich Albion.

V rozhovoru pro CNN se k Murrayové přidala legendární tenisová "revolucionářka" Billie Jean Kingová. A nabídla vlastní zkušenosti.

"Naše generace musela hrát pouze v bílé. Často nám to činilo starosti. Během periody je důležité, co máte na sobě. Často jsme se musely během zápasů kontrolovat," řekla otevřeně. Pokud mají podle ní tenistky bavit diváky hrou, musí se u toho především cítit dobře. 

"Měly by mít možnost v klidu dýchat a nemuset se během každé přestávky kontrolovat. Je dobře, že se téma dostalo do popředí, je důležité o něm diskutovat," uvedla bojovnice za rovnost pohlaví a proti sexismu, která se v 60. a 70. letech proslavila nejen tenisem, ale i silným aktivismem, který pomohl ke vzniku Ženské tenisové asociace WTA.

Pochopitelně se ozývají i současné hráčky. "Je to stres a toho máme i tak dost. Já jsem jednou v Londýně raději vynechala menstruaci, nechtěla jsem neustále řešit, jestli zrovna nekrvácím," prozradila Australanka Daria Savilleová.

Hlasy prominentních osobností navazují na kampaň Address The Dress Code, jejíž protagonistky protestovaly například v létě v All England Clubu před finálovým zápasem žen.

"Můžete dodržovat tradici a stále jít s dobou. Nemá smysl udržovat tradici jen kvůli tradici. Nechceme drastické změny oblékání, jen úpravu vedoucí k větší praktičnosti a menšímu stresu hráček," řekla tehdy jedna z nich Gabriella Holmesová.

Wimbledonský kodex nařizuje všem hráčům i hráčkám nosit na tréninky i zápasy výhradně bílé oblečení, včetně viditelného spodního prádla i veškerých doplňků. Bílá přitom nezahrnuje "skoro bílou, smetanovou či krémovou barvu". Barevné mohou být jen lemy široké do jednoho centimetru.

Zhruba od roku 2010 začaly některé hráčky pravidlo spodního prádla porušovat, například i Serena Williamsová, která si na tomto ročníku Wimbledonu oblékla pod bílou sukni červené kraťasy, v roce 2012 zase fialové. Na základě vícero podobných "výstřelků" se dress code od roku 2014 zpřísnil.

V roce 2013 porušil pravidla Roger Federer, jeho boty měly oranžovou podrážku. O čtyři roky později si musela Venus Williamsová v průběhu utkání vyměnit svou růžovou podprsenku.

Letos v Londýně i přes opakované pokuty oblékal na rozhovory na kurtu svou jasně červenou čepici australský finalista Nick Kyrgios. Mimo to se těsně před svým zápasem musela převlékat Rumunka Mihaela Buzarnescuová. Důvod? Její podprsenka byla "příliš černá". 

Nyní je revoluce blízko, vyjádření organizátorů londýnského grandslamu působí otevřeně k možným rychlým změnám.

"Upřednostňování zdraví žen a podpora hráček na základě jejich individuálních potřeb je pro nás velmi důležitá," nechali se slyšet po letošním ročníku s tím, že už jednají o řešení s WTA, s výrobci oblečení a lékařskými týmy.

Podle posledních náznaků má Wimbledon zájem změnu uskutečnit už před následujícím ročníkem. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 20 minutami

Bitcoin stoupl na devítiměsíční maximum, těží z neklidu v bankovním sektoru

Kryptoměna bitcoin se dnes dostala na devítiměsíční maximum nad 28.500 dolarů (zhruba 637.300 Kč), později ale část zisků smazala. Kvůli neklidu v bankovním sektoru se někteří obchodníci přiklánějí k digitálním aktivům. Za minulý týden bitcoin vykázal nejlepší výkon za poslední čtyři roky, uvedl server CoinDesk.

Krátce před 16:00 SEČ si bitcoin připisoval za uplynulý den asi 2,6 procenta a pohyboval se kolem 28.098 dolarů. Za uplynulých 24 hodin se dostal až na 28.554,07 USD.

Minulý týden byl pro bitcoin nejlepší od dubna 2019, jeho cena vzrostla o 26 procent. Neklid v bankovním sektoru zatím nevymizel ani po víkendovém oznámení, že největší švýcarská banka UBS v záchranné operaci převezme svého dlouholetého rivala Credit Suisse.

Kvůli riziku, že opadne důvěra ve stabilitu finančního systému, přední centrální banky přistoupily k posílení dolarové likvidity. Obdobná celosvětová reakce se naposledy vyskytla na vrcholu pandemie covidu-19, uvedla agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 33 minutami

Amazon hodlá zrušit dalších 9000 pracovních míst

Internetový obchod Amazon, který působí i v České republice, hodlá zrušit dalších 9000 pracovních míst. Už dříve uvedl, že zruší zhruba 18 000 míst.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Palestinci nemají právo na svou zemi, protože jejich národ neexistuje, řekl izraelský ministr

Palestinci nemají právo na svou zemi, protože žádný palestinský národ neexistuje. Prohlásil to v neděli ve Francii na soukromé židovské akci izraelský ministr financí Bezalel Smotrič, který stojí v čele krajně pravicové strany Náboženský sionismus. Podle něj je palestinský národ "výmysl" z doby před zhruba sto lety, informoval server The Times of Israel. Smotričovy výroky kritizoval palestinský premiér Muhammad Ištajja, který je označil za důkaz "rasistické ideologie" izraelské vlády.

"Podle mezinárodního práva se národ definuje tím, že má svou historii, kulturu, jazyk, měnu a vedení. Kdo byl první palestinský král? Jaký je palestinský jazyk?" prohlásil v Paříži Smotrič. "Vymysleli si fiktivní národ v zemi izraelské, aby mohli bojovat proti sionistickému hnutí," dodal. "Přestaňte bojovat proti Státu Izrael, prohrajete," řekl také Smotrič.

Palestinský premiér tato vyjádření důrazně odmítl. Podle něj historie dokazuje vazbu mezi Palestinci a územím v Izraeli "od samého úsvitu dějin lidstva". "Jsme ti, co dali Palestině název," řekl Ištajja. "Tahle země je naše a Izrael je koloniální stát vytvořený kolonialisty a osadníky," dodal.

Stát Izrael vznikl v roce 1948 na základě rezoluce OSN, která počítala se vznikem dvou států - židovského a arabského. Den po vyhlášení Státu Izrael vypukla izraelsko-arabská válka, protože arabské státy s plánem OSN nesouhlasily, kritizovaly mimo jiné velikost území židovského státu. Během této války (1948-1949) bylo vyhnáno z domovů na 700 tisíc Palestinců. Po šestidenní válce v roce 1967, kdy Izrael obsadil Pásmo Gazy, Západní břeh Jordánu a východní Jeruzalém, uprchlo ze země dalších přes 300 tisíc Palestinců.

Zdroj: ČTK
Další zprávy