reklama
 
 

Konec věčného stresu. Berdych se vykašlal na experimenty a je zpátky mezi elitou

11. 7. 2017
Tomáš Berdych rok nezažil, co je to čtvrtfinále na grandslamu, teď se český tenista pod novým trenérem na Wimbledonu vrací na cestu, ze které před dvěma a půl lety sestoupil, aby zkusil pár experimentů a dosáhl na vysněnou velkou trofej. Ta už mu nejspíš zůstane vzdálená, ale míří zpátky mezi elitu.

Londýn - Jeho sen znal každý a on chtěl pro jeho splnění podstoupit všechno, co půjde. Teď už Tomáš Berdych touhu po grandslamovém titulu zřejmě zatlačil někam do pozadí a chce především hrát dobře tak jako dřív, když patříval stabilně k hráčům první desítky. Viditelně uvolněný český tenista si teď po roce zahraje další velké čtvrtfinále kariéry.

Vraťme se ale o dva a půl roku nazpět. Na konci sezony 2014 se tehdy sedmý hráč světa rozhodl něco změnit a rozešel se s dlouholetým trenérem Tomášem Krupou. Námluvy s Ivanem Lendlem neklaply, a tak vyzkoušel služby Daniela Vallverdua.

Bývalý spolupracovník Andyho Murrayho ale Berdycha příliš tenisově neposunul, český hráč dál přešlapoval v první desítce a vysněný titul nikde. V květnu loňského roku tak přišel další rozchod.

Až v srpnu prý Čech konečně našel, co dlouho hledal, tenisového superkouče, kteří se mezi ostatními hráči tak rozmohli. A pod chorvatským wimbledonským vítězem Goranem Ivaniševičem se s Berdychem opravdu začalo něco dít. Změnil nadhoz servisu, častěji se vydával k síti, pokoušel se o riskantnější hru.

Ale všechny novinky dohromady tak nějak nefungovaly. Začátek spolupráce sice hodně ovlivnil Berdychův zánět slepého střeva, ale ani v nové sezoně se české jedničce příliš nedařilo. Po více než šesti letech opustil elitní desítku a prohrával se soupeři, které by ještě před pár lety hravě smázl.

Do toho přilétaly otázky fanoušků, expertů i novinářů z celého světa, kdy konečně Berdych získá svůj vysněný grandslam, dokáže to ještě někdy, když mu nepomůže ani hvězdný kouč? 

A tak není divu, že Ivaniševiče po dalším krachu na French Open raději propustil a našel si trenéra, který s sebou nevláčí tíhu vlastní slávy, pod kterým se nemusí stresovat, kdy už přijde velký výsledek, který potvrdí nastartování úspěšné spolupráce.

Martin Štěpánek je bývalý hráč, který to ale na okruhu dotáhl nejdále do třetí stovky. Jako trenér toho ještě za sebou tolik nemá, spolupracoval s deblistou Lukášem Dlouhým, vedl například Chorvata Ivana Dodiga. Předně ale pochopil, že Berdych potřebuje větší svobodu. Nemůže mu nutit jinou představu o tenisu, když mu není vlastní.

Českému daviscupovému reprezentantovi v minulosti často odborníci vyčítali, že je předvídatelný, že neukáže nic navíc a to mu schází k tomu poslednímu kroku, aby dosáhl na ty nejslavnější trofeje. Ovšem stačí to na to, aby hrál měsíce i léta po boku těch nejlepších.

To není málo a zřejmě to teď bude cesta, na kterou se Berdych po pár sezonách experimentů zase vrací. Vždyť i o Messim většina protihráčů ví, jaké kličky má v repertoáru a co v dané situaci udělá, jenže je provede tak dobře, že jim je to houby platné.

A tak se český tenista zase opírá o svou tradiční hru s tvrdým servisem, silným forhendem a trpělivou hrou od základní čáry. Postupem do wimbledonského čtvrtfinále si ověřil, že to pořád v rukou má a nohy i fyzička že mu v 31 letech stačí i na takové talentované mladíky, jakým je Dominic Thiem.  

Po téhle cestě nejspíš nedojde k naplnění grandslamového snu, který tam někde vzadu stále je. Ale vede zpátky do elitní desítky, kde ještě několik sezon určitě může trápit ty nejlepší.

autor: Miroslav Harnoch | 11. 7. 2017

    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama