Praha/Paříž - Omílá se to pořád dokola. Jako kolovrátek. Tomáš Berdych a jeho možnosti. Může dlouholetá česká jednička ještě zastavit pád a vrátit se mezi nejlepší desítku tenistů světa? Má vůbec na to, aby se pokusil o splnění celoživotního cíle a vyhrál grandslam?
Jak postupují roky a kupí se porážky od přímých konkurentů z absolutní světové špičky, škarohlídů logicky přibývá.
Jejich poměr oproti zapřísáhlým optimistům je v této záležitosti stále jednoznačný. Berdychovi se zkrátka příliš nevěří. Ani ve světě, natož doma.
Přesto teď jako záblesk zasvítila na konci tunelu naděje. Už za pár měsíců dvaatřicetiletý český ranař dokázal jen pár dní před startem French Open něco, na co marně čekal až hrozivě dlouhou dobu.
Po devatenácti prohrách v řadě, po více než dvou letech pochyb o tom, jestli je ještě schopen velkých věcí, dokázal Berdych přehrát žebříčkově lépe postaveného hráče. Na antuce v Lyonu předvedl jeden z nejlepších výkonů za poslední léta a ve dvou tie-breacích přetlačil Kanaďana Milose Raonice.
Ve finále pak prohrál s domácím Jo-Wilfriedem Tsongou, do Paříže si ovšem s sebou přivezl pocit, jaký už dlouho nezažil. A vlastně nejen pocit. Spíš konkrétní ověření toho, že na velké věci ještě pořád má.
"Všichni asi čekali, že spolupráce s Goranem Ivaniševičem bude mít lepší výsledky, přiznejme si, že to ovoce zatím zase tak nepřináší. Ale nevěřím, že už je Berdych za zenitem. Že by vyhrál grandslam? Tomu nevěřím. Ale jsem přesvědčen, že do desítky se ještě vrátí," řekl deníku Aktuálně.cz bývalý daviscupový kapitán Vladislav Šavrda.
Už když Berdych loni chorvatského superkouče najal, hovořili oba o tom, že změny, které hodlají udělat, chtějí čas. Český hráč jasně vyhlásil: Už se nebudu honit za každým bodem, prioritou jsou výsledky na největších turnajích.
Teď tedy přichází první grandslam, po němž bude možné soudit. Spolupráce už trvá dostatečně dlouho, aby přinesla výsledky.
Vizuálně už se určité výsledky pozorovat dají. V Lyonu, zejména v utkání proti domácímu Gillesi Simonovi, jemuž ve druhé sadě vyťal neoblíbeného kanára, Berdych třeba ukazoval zlepšení na druhém servisu. Dělal z něj spoustu důležitých bodů. Míčku dával větší rotaci, navíc se trefoval přesně.
Právě servis byl výstavní disciplínou Ivaniševiče, jediného tenisty historie, který ovládl Wimbledon jako hráč startující na divokou kartu. Pokud tedy máme posuzovat Chorvatovu trenérskou práci, musíme sledovat kvalitu a variabilitu Berdychova podání. Plus náběhy k síti a jejich načasování.
Český tenista vstoupí do letošního druhého grandslamu jako nasazená třináctka v úterý odpoledne. V prvním kole bude jeho soupeřem Němec Jan-Lennard Struff. O čtyři a půl roku mladší tenista bude jednoznačným outsiderem. V žebříčku mu patří 47. pozice a s Berdychem se utkal jen jednou. Před třemi roky v české extralize. Berdych vyhrál v hale jasně 6:4, 6:2.
První kolo bude pro rodáka z Valašského Meziříčí jasnou povinností. Ostatně i to druhé, ve kterém může narazit s velkou pravděpodobností na 53. tenistu světa, jednadvacetiletého Rusa Karena Chačanova.
A ačkoli Berdych na letošním Roland Garros ještě neodehrál ani jediný fiftýn, už vyhrál jednu bitvu. Pro někoho podstatnější, pro někoho méně. Vyhnul se "cestě smrti". Čech figuruje v horní polovině pavouka, což lze brát jako příjemné dílčí vítězství.
Dolní část turnaje je totiž pekelná. Figurují v ní tři největší favorité turnaje: Španěl Rafael Nadal, Srb Novak Djokovič a Rakušan Dominic Thiem, který hned v prvním dnu nadchl tenisový svět jednou z nejlepších výměn posledních let (nenechte si ujít ZDE). Navíc v ní najdeme třeba Davida Goffina, Belgičana, jenž zesměšnil českou jedničku vloni na antukovém podniku v Římě nevídaným výsledkem 0:6, 0:6.
Berdychovy vyhlídky jsou mnohem zajímavější, řekněme veselejší. Ve třetím kole by mohlo dojít k souboji obrů mezi ním a jednadvacátým nasazeným Johnem Isnerem ze Spojených států. Osmifinále by pak nemuselo být nehratelné.
Pokud by Berdych zvládl tři zápasy, mohl by narazit na trápící se světovou jedničku Andyho Murrayho, případně nerozehraného a stále nevyrovnaného Argentince Juana Martina del Potra.
Upřímně, to jsou momentálně o parník snazší možnosti než vyzvat rozjeté antukové šelmy typu Nadala nebo Thiema.
