Sezona 1991 byla tou, která z Karla Nováčka udělala hvězdu. Hned v lednu získal tehdy pětadvacetiletý Čechoslovák titul v Aucklandu, na tvrdém povrchu tam v semifinále vyprovodil kanárem současného kouče Novaka Djokoviče Mariána Vajdu.
Šlo ale pouze o předehru k nevídané antukové smršti, kterou si pro soupeře přichystal. Nejprve coby třináctý nasazený hráč ovládl prestižní "tisícovku" v německém Hamburku.
V osmifinále tam povolil jedné z největších legend historie, Američanovi Peteu Samprasovi, pouhých šest her. Další velkou osobnost, Němce Michaela Sticha, vyřadil v semifinále. A v pětisetové bitvě o titul přetlačil Švéda Magnuse Gustafssona, navzdory tomu, že ve čtvrtém setu nezískal ani jedinou hru.
A to ještě nešťastný Gustafsson netušil, co s Nováčkem zažije v dalším průběhu sezony. V rakouském Kitzbühelu s ním opět podlehl ve finále a prokletí nezlomil ani následně v Praze.
Po čtyřech získaných titulech v jediné sezoně Nováček vystoupal na své kariérní maximum: osmé místo světa.
Antuka byla jeho zaslíbeným povrchem i na grandslamech. Připsal si dvě čtvrtfinálové účasti na Roland Garros, v letech 1987 a 1993.
Největší jízdu na turnajích velké čtyřky ale předvedl těsně před třicítkou v New Yorku. Tehdy byl až v šesté desítce pořadí ATP, přesto dosáhl na životní úspěch. V Americe už se o něm dobře vědělo, na titulní strany největších místních deníků se totiž jeho jméno dostalo už o rok dříve, když ve druhém kole vyřadil obhájce titulu Švéda Stefana Edberga. Ve třetím ale skončil, a tak si na průlom musel rok počkat.
I v ročníku 1994 pro něj bylo klíčové druhé kolo. Vyřadil v něm osmého nasazeného Ukrajince Andreje Medvěděva a dostal se do ráže. V průběhu turnaje zvládl dva pětisetové maratony a skončil až těsně před branami finále na raketě Němce Sticha.
Dlouhé roky pak porážky litoval. Věděl, že grandslamové finále v natřískané a dnes již zbořené aréně Louise Armstronga proti pozdějšímu vítězi a miláčkovi místního publika Andremu Agassimu bylo na dosah.
Sticha předtím čtyřikrát porazil a věřil si. Léta vzpomínal, jak ho rozhodil extrémní vítr, který Němcovu stylu servis - volej seděl přece jen o něco víc.
Kariéru, během které vydělal na prize money přes tři miliony a 700 tisíc amerických dolarů, ukončil v roce 1996. A v závěru kariéry čelil dopingové aféře. Během jeho posledního French Open u něj testy odhalily přítomnost kokainu, stejně jako v těle jeho tehdejšího deblového partnera, slovutného Švéda Matse Wilandera.
Oba hráči nejprve užití kokainu kategoricky odmítali, poté obhajobu pozměnili a tvrdili, že se do jejich těl dostal bez jejich vědomí. Tresty byly nízké, Wilander s Nováčkem vyvázli s tříměsíčním distancem, ale až ve chvíli, kdy už tenis nehráli.
Po tenisovém životě se Nováček vrhl do světa financí a i v něm si vybudoval slušnou kariéru, přestože začínal od nuly. Ve třiceti začal studovat ekonomii, čtyři roky po konci kariéry získal všechny licence.
Žil na Floridě v Boca Raton a deset let pracoval u americké banky Morgan Stanley. Staral se o peníze hokejistů z NHL, slavných tenistů i baseballistů, jejich jména ale nikdy neprozradil.
Po návratu do Čech ho v roce 2010 získala jako privátního bankéře tuzemská UniCredit Bank. Nedávno pracoval pro zdravotnickou skupinu Agel miliardáře Tomáše Chrenka, na podzim loňského roku se ale vrátil do bankovního sektoru.
