Američané řeší dopravu tenistů na US Open. Nabízejí se charterové lety

ČTK ČTK
31. 5. 2020 11:55
Přílety tenistů charterovými lety, povinné testy na koronavirus před cestou, ubytování hráčů v jednom místě, pravidelné měření teplot a žádní diváci.
Centrální dvorec na US Open
Centrální dvorec na US Open | Foto: Reuters

To jsou jen některá opatření, která zvažují organizátoři US Open, aby mohli grandslamový turnaj uspořádat na tradičním místě a v původním termínu.

"Všechno je ale zatím nejisté," řekla výkonná ředitelka tenisové asociace USA pro profesionální tenis Stacey Allasterová agentuře AP. "Ještě jsme nic nerozhodli," dodala. Rozhodnutí by podle ní mělo padnout ve druhé polovině července.

USTA zatím stále pracuje s variantou, že se bude hrát v New Yorku od 31. srpna. "Soustředíme se na 150 procent na uspořádání US Open v bezpečném prostředí v národním tenisovém centru Billie Jean Kingové v New Yorku v našem termínu. Máme sice povinnost prověřit myšlenku alternativního dějiště nebo alternativního data, ale zatím to nemá velkou váhu," dodala.

Profesionální tenisové okruhy pořádané ATP, WTA a ITF jsou kvůli pandemii koronaviru přerušené od března. Pauza bude trvat minimálně do konce července, další osud sezony je ale nejistý.

 

Právě se děje

před 13 minutami

Soud otevřel cestu k přeměně tureckého chrámu Hagia Sofia na mešitu

Chrám Boží Moudrosti (Hagia Sofia), což je dominanta Istanbulu, kterou každoročně navštíví miliony turistů, se zřejmě bude moci přeměnit zpět na mešitu. Soud v Turecku totiž rozhodl, že v roce 1935 se z ní stalo muzeum protiprávně. Informuje o tom agentura Reuters i opoziční turecký server Ahval. Reuters se odvolává na své zdroje, Ahval cituje novináře provládního deníku Hürriyet.

Podle novináře Abdulkadira Selviho, který má podle serveru Ahval dobré kontakty na vládní úřady, soud už možnost přeměny na mešitu schválil a verdikt oznámí v pátek, až pod ním budou všechny potřebné podpisy. Soud přezkoumával přeměnu chrámu Boží moudrosti z mešity na muzeum, jímž se tato symbolická památka stala v rámci sekulárních reforem zakladatele moderního tureckého státu Mustafy Kemala Atatürka.

Monumentální chrám postavený v šestém století, v němž byli korunováni byzantští císařové, se změnil v mešitu po dobytí Konstantinopole (dnešní Istanbul) osmanskými vojsky v roce 1453. Nyní patří k nejnavštěvovanějším památkám Turecka a od roku 1985 je i na seznamu světového dědictví UNESCO.

Zdroj: ČTK
Další zprávy