Jméno Davida Moyese je s Kladiváři spojené s přestávkou od roku 2017. Tehdy vyslyšel zoufalé volání klubu, který se potácel v sestupovém pásmu. Svou půlroční misi naplnil úspěšně: West Ham se dokázal zachránit, přesto na základě půlroční smlouvy odešel.
Do Londýna se vrátil v podobné situaci v roce 2019. West Ham byl po odchodu Manuela Pellegriniho na sedmnáctém místě tabulky, s jednobodovým náskokem na sestupovou pozici.
Skotský manažer však dokázal z odepisovaného klubu postupně vybudovat tým, jehož úspěchy si nikdo nedokázal představit. Také díky sázce na dvě české opory - Tomáše Součka a Vladimíra Coufala.
Moyes dal vše do toho, aby dotáhl West Ham do Evropy - jeden asistent trenéra dokonce klub opustil, protože si nedokázali představit, že by udržel krok s dvanáctihodinovou pracovní dobou svého šéfa. Ten pracoval od sedmi do sedmi, pak se vrátil do svého bytu ve východním Londýně a sledoval fotbal.
Smělý cíl dotáhnout Kladiváře do Evropy se proměnil v historickou jízdu - první pohárové tažení ještě skončilo v semifinále Evropské ligy, v Praze pak už West Ham slavil první trofej od roku 1980.
Byl to triumf, který klub naplnil nadějí, že londýnský klub pošlape i přes odchod Declana Rice.
Na přelomu roku mělo vedení pro manažera připravenu novou smlouvou, ale vzhledem ke zraněním a zpackanému lednovému oknu, kdy klub málo investoval do posil, došlo k alarmujícímu propadu.
Ten Moyes zastavit nedokázal, navíc fanoušci a někteří hráči byli otráveni jeho pragmatičtějším stylem. Manažer se ocitl v palebné linii, což je pro řadu lidí mimo klub nepochopitelné. Kritika se však sypala jak od vedení, tak od fanoušků.
Moyes se bránil úspěchy, které má za sebou, ale marně - vedení už několik týdnů hledá nástupce, podle posledních zpráv by jím měl být Julen Lopetegui, bývalý kouč španělské reprezentace a naposledy Wolverhamptonu.
Skotský manažer, který nedávno oslavil jednašedesáté narozeniny, si nesedl především s technickým ředitelem Timem Steidtenem, který se poslední tři zápasy neukázal v kabině.
V sobotu čeká West Ham duel proti Lutonu. Po svém příchodu do Londýna byl Moyes zesměšňován za to, že se označil za "vítěze", a ani jeho loučení není takové, jaké by si vzhledem k historickým úspěchům zasloužil.
