Před startem tohoto ročníku Evropské ligy vyplivl super komputer renomované statistické společnosti Opta senzační prognózu.
Slavia měla na základě hromady zpracovaných dat třetí nejvyšší šanci (9,6 %) na celkové prvenství.
Před ní byly jen Athletic Bilbao (10,9 %) a FC Porto (17,8 %). Až za červenobílými se ocitly kolosy Tottenham (8,6 %), AS Řím (8,2), Manchester United či Lazio Řím (7,1 %).
Naději na zisk lístku do osmifinále vyčíslil počítač Opty dokonce na 79,9 %.
Nebyla to střelba od boku. Trpišovského mužstvo si vydobylo v posledních letech výsledky i hrou na evropské scéně velký respekt. Aby ne, když v Lize mistrů dokázalo agresivním presinkem prohnat i Barcelonu s Messim.
Koeficient před výkopem sezony hlásil, že tým z Edenu je 32. nejlepším evropským klubem. Z jeho soupeřů se mohl lepším postavením pochlubit jen Eintracht Frankfurt, který Evropskou ligu vyhrál v roce 2022.
Jen pro srovnání: Viktoria Plzeň figurovala před startem EL 2024/25 na žebříčku favoritů Opta na 19. příčce s mizivými vyhlídkami na prvenství (0,9 %) a s šancí 38,3 % na účast v play off.
Jenže realita českých reprezentantů se nakonec vybarvila jinak. Nedoceňovaní viktoriáni si zajistili postup do jarních bojů o všechno a v posledním kole dokonce usilovali o místo mezi nejvýše postavenou osmičkou.
Velmi oceňovaná Slavia naopak už neměla v závěrečném zápase základní části nárok na vstupenku do osmifinále. Čím to?
Trenér Jindřich Trpišovský po remízové tečce za soutěží v domácím utkání se švédským Malmö, přes které se v létě Sparta prokousala do Ligy mistrů, konstatoval: "Je to pro nás velké zklamání. Zvlášť když jsme měli hned zkraje čtyři body. Jednoznačně jsme měli postoupit, zápasy jsme na to měli rozehrané, ale proteklo nám to mezi prsty. Chybami v defenzivě, neproměněnými šancemi. Největší zlom byla domácí porážka s Fenerbahce. Po ní jsme se dostali pod tlak, do křeče, která vyvrcholila v Soluni na PAOK. S Fenerbahce vidím klíč k nepostupu do play off," poukázal Trpišovský.
Je to pravda, ale ne celá.
Slavia si v některých zápasech naběhla na vidle sama.
Od Trpišovského příchodu do Edenu si buduje značku nejprogresivnějšího českého týmu. V tuzemsku hraje nejatraktivnější útočný fotbal plný přihrávek, intenzivního pohybu a rotace. Ale má to jedno úskalí: někdy hra není dost bezpečná směrem dozadu.
Limity osobní obrany
V Trpišovského taktickém rejstříku leží vysoko celoplošné bránění jeden na jednoho. Tahle osobní obrana dokáže být pro soupeře hodně nepříjemná, neboť nikomu se nedýchá dobře, když má neustále za zády strážce.
K úspěšnému zvládnutí tohoto modelu je nutná fantastická kondice všech jednotlivců. Proto slávisté běhají v přípravě pověstné kilometry ve stupňujících se rychlostech.
Jenže ani skvělé fitness samo o sobě nemusí stačit.
Pokud bráníte osobně, tedy hráč na hráče, co se stane, když v jedné, anebo ve více dvojících máte zástupce, který hůře brání?
Začínáte tahat za kratší konec.
A co když se soupeř na osobku předem připraví a bude naprosto záměrně vytahovat hráče z jejich pozic, třeba stopery nahoru nebo střední záložníky do stran, aby si vyrobil okna v defenzivě a pak do nich udeřil?
Problém na vaší straně se může zvětšovat.
Na domácím ligovém jevišti tato rizika Slavia nemusí řešit. Nikdo nemá na jednotlivých postech lepší hráče, navíc v zápasech diktuje tempo hry. Červenobílí půjčují v české lize míč protivníkům jen velmi zřídka (průměrné držení míče na utkání 61 %). Pep Guardiola, kouč Manchesteru City, by k tomu dodal: "Když máte balon na svých kopačkách, nemůžete dostat gól."
A když se přece jen objeví trhlina v obranné pavučině, protivníci ji nevyužijí ke vstřelení gólu buď vůbec, anebo opravdu jen sporadicky.
Ovšem Evropská liga je jiný level než soubojová česká liga. Jde o soutěž, ve které se i menší chyby trestají více než větší chyby v Chance lize. Čili - význam bezpečnosti směrem dozadu vzrůstá. Kdo to patřičně nezohlední, doplatí na to.
Od Trpišovského jsme už slyšeli, že klíčem k nepostupu Slavie byla domácí prohra s Fenerbahce Istanbul. Tak se u ní zastavme.
Slávisté v zápase ve statistikách triumfovali. Na střely vyhráli 23:5, na centry 39:14, na zkompletované přihrávky 307:245, na naběhané kilometry 118:110. Přesto nakonec nebrali jediný bod.
Proč prohráli 1:2?
Slavný trenér Fenerbahce José Mourinho prezentoval na tiskové konfrontaci po utkání následující vysvětlení: "V prvním poločase byla Slavia lepší. Před druhou půlí jsme udělali menší úpravy a kluci si už dokázali vytvářet šance. Využili jsme toho, že nás Slavia bránila osobně, což s přibývajícími minutami znamená ztrátu intenzity. Třeba David Zima honil Edina Džeka úplně všude po hřišti. Jenže Džeko si rád odskakuje do hloubky a to obránce unaví. Proto jsme dali do hry Júsufa Nasírího, který jim naopak dělal problémy ve vápně."
Bývalý kouč Porta, Chelsea a AS Řím si prostě se svým štábem zanalyzoval slabší místa ve slávistické hře a snažil se jich využít. Což se opravdu podařilo.
Pokud si pustíte zpětně první gól ve slávistické síti, spatříte kritická zákoutí osobní obrany v praxi. Fenerbahce podniklo rychlý přechod do útoku. Hosté si rázem vytvořili ve finální třetině hřiště situaci 3 na 3. Edin Džeko pak obdržel přihrávku do běhu a Jan Bořil ho šel bránit do rohu pokutového území.
Oscar se ve stejnou dobu zasunul se svým hráčem do středu, i když tam už se stihl vrátit Tomáš Holeš. Kdyby Oscar pomohl Bořilovi zdvojit Džeka, k čemuž velí zónové bránění, nemohl by osamocený kovaný snajpr střílet z ideální palebné pozice na hranici šestnáctky.
Ale protože Oscar ctil zásady osobky a Bořil se současně nechal velmi jednoduše obejít, bosenský kanonýr mohl nerušeně vymést horní roh slávistické brány.
Téhle pohromě šlo zabránit.
U druhého obdrženého gólu si zase Bořil s Dioufem vyříkávali, čí byl Tadič, který vyplaval za jejich zády a zpětnou přihrávkou nabil na rozhodující branku.
Nebylo to poprvé, kdy se sázka na osobní bránění poněkud minula účinkem. V kvalifikaci Ligy mistrů roztrhalo tuhle strategii na kusy v úvodním utkání Lille. Na PAOK Soluň se tahle karta vyslancům z Edenu také nevyplatila. Co třeba předcházelo penaltě, z níž řecký celek otevřel skóre zápasu?
Ondřej Lingr se zapomněl osobně vrátit s hráčem vzad, slávistické řady byly, a nejen tím, rozhozené, tudíž nesoudržné, a tak se dva domácí borci najednou zjevili zcela nepokrytí na hraně malého vápna. David Douděra hasil požár z druhé strany, než se má - penalta, 1:0 pro PAOK a sbohem, Evropo!
Varující jsou i další počty: slávisté v úvodních sedmi utkáních posbírali pouhé čtyři body, což značilo nejhorší pohárový podzim od sezony 2017/2018. Tenkrát se po dlouhých sedmi letech vrátili do základních skupin evropských pohárů.
Porovnání s Plzní
Viktoria Plzeň vedená pedantem na kompaktní zónovou defenzivu Miroslavem Koubkem podstoupila konfrontaci s pěti stejnými protivníky jako Slavia. Porovnejme si výsledky.
Západočeské mužstvo vyválčilo ve Frankfurtu finišem v závěru remízu 3:3, Slavia tam podlehla 0:1. V Soluni, kde sešívaní padli jasně 0:2, viktoriáni remizovali 2:2, když domácí srovnali stav až v početní přesile a vyrovnání oslavili v čase 90.+3. Anderlecht Brusel ve Štruncových sadech jednoznačně porazili 2:0, červenobílí s ním prohráli v Edenu 1:2. A v Bilbau oba čeští zástupci vyšli bodově naprázdno. Jen s Razgradem uhrála Slavia (výhra 2:0) lepší stav než Plzeň (0:0). A nezapomeňme, že Koubkovi chráněnci zdolali i San Sebastian z La Ligy 2:1, čímž ozdobili 16. stupínek v tabulce.
Slávisté se mohou utěšovat, že i na půdě soků z top evropských lig (ve Frankfurtu a v Bilbau) si vytvořili herní převahu, ale musejí se především zamyslet nad tím, proč ji nepřetavili ve vítězné góly.
V Lize mistrů, kam mají z titulu suverénního ligového lídra nakročeno, totiž rozhoduje ještě vyšší kvalita v obraně i v útoku.
